V tomto článku se budeme zabývat problémem Antonín Hejna, který má velký dopad na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku Antonín Hejna vzbuzuje zájem a debatu v různých oblastech, jak akademických, tak profesionálních. V průběhu let se Antonín Hejna vyvíjel a získal na významu v různých kontextech, což způsobilo významné změny ve způsobu, jakým lidé interagují a fungují ve svém prostředí. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Antonín Hejna a analyzujeme jeho dnešní vliv.
PhDr. Antonín Hejna, CSc. | |
---|---|
Narození | 20. listopadu 1920 Úpice ![]() |
Úmrtí | 26. července 1986 (ve věku 65 let) Praha ![]() |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | archeolog a historik umění |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Antonín Hejna (20. listopadu 1920 Úpice – 26. července 1986 Praha) byl významný český archeolog a jedna ze zakladatelských osobností archeologie středověku.
Vystudoval latinu, češtinu, klasickou archeologii a dějiny umění na Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Akademický titul doktora filozofie získal v roce 1952. V letech 1952–1983 pracoval v Archeologickém ústavu Akademie věd, kde v roce 1962 získal akademickou hodnost kandidát věd. Věnoval se předstihovým a záchranným archeologickým výzkumům, výzkumům středověkých hradů, tvrzí, zemanských dvorů, měst, vesnic, kostelů (např. kostel svatého Jakuba ve Vroutku[1]) nebo sklářských hutí. K významným zkoumaným objektům patří například zřícenina hradu Vízmburk[2] nebo města Cheb a Tábor. Napsal a vydal několik odborných i popularizačních knih. Je autorem mnoha desítek vědeckých statí v časopisech či sbornících.