Antonín Cechner

V dnešním článku budeme hovořit o Antonín Cechner, dnes velmi důležitém tématu. Antonín Cechner je téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě, protože je relevantní v různých aspektech společnosti. Díky svému dopadu na ekonomiku, politiku, technologie, kulturu, mimo jiné, se Antonín Cechner ukázalo jako téma, které nezůstane bez povšimnutí. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy na Antonín Cechner, stejně jako jeho vývoj v čase a jeho vliv na každodenní život. Kromě toho prozkoumáme některé konkrétní příklady toho, jak Antonín Cechner změnil způsob, jakým čelíme různým výzvám v našem každodenním životě. Antonín Cechner je bezpochyby téma, které nás vyzývá k zamyšlení a otevření naší mysli novým nápadům a přístupům. Nenechte si ujít tento zajímavý článek o Antonín Cechner!

Antonín Cechner
Narození25. dubna 1857
Praha-Nové Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. září 1942 (ve věku 85 let)
Mělník
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, učitel a redaktor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Cechner (25. dubna 1857 Praha-Nové Město[1] – 24. září 1942 Mělník) byl český architekt, restaurátor, středoškolský pedagog a znalec středověkých památek.

Život a dílo

Absolvoval vyšší reálku v Praze a v letech 1876–1882 studoval inženýrské stavitelství na České vysoké škole technické v Praze. Stavební praxí prošel u arch. Bedřicha Tesaře (1882–1884) a poté ve stavební huti Josefa Mockera při dostavbě chrámu sv. Víta (1885–1895). Polemizoval se způsobem oprav Karlštejna v letech 1887–1889.[2] Dne 31. srpna 1889 pojal za manželku Zdeňku Kvapilovou, sestru dramatika Jaroslava Kvapila.[3]

V letech 1895–1900 byl Cechner učitelem na Odborné škole pro sochaře a kameníky v Hořicích. V období 1901–1926 vyučoval ve Státní průmyslové škole na Smíchově. Od roku 1903 působil jako redaktor časopisu Architektonický obzor a spolupracoval na Ottově slovníku naučném. Byl místopředsedou Syndikátu výtvarných umělců.

Publikace

  • Antonín Cechner, O slozích stavebních, Praha 1898 (1900, 1907)
  • Antonín Cechner, Slohy stavební, Praha 1904
  • Antonín Cechner, A. Sedláček, Hrad Krakovec, Praha 1914

Soupisy památek

V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých provedl soupisy okresů:

  • 1901 Hradec Králové
  • 1909 Nová Paka
  • 1911 Rakovník I. Hrad Křivoklát
  • 1913 Rakovník II. Okres
  • 1921 Kaplice
  • 1930 Broumov

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ Antonín Cechner, Jest správná poslední velká oprava hradu Karlštejna provedená v letech 1887–1889?, Památky archeologické 41, 1936–38, s. 169–170
  3. ↑ Antonín Cechner 1857–1942 – Rodokmen Prause, Špunda, Smička, Nevrlý, Bernát, Dočkal. www.jprodina.cz . . Dostupné online. 

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 182, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Cechner, Antonín, s. 126. 
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 111. 

Externí odkazy