Při této příležitosti se chceme ponořit do Anatolij Marčenko, tématu, které ve společnosti vzbudilo velký zájem. Anatolij Marčenko je již dlouhou dobu předmětem diskusí a sporů, jeho důsledky zasahují do různých oblastí a jeho význam je nepopiratelný. V průběhu historie hrál Anatolij Marčenko zásadní roli ve vývoji lidstva a ovlivňoval způsob, jakým žijeme, myslíme a chováme se k sobě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Anatolij Marčenko, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, s cílem lépe porozumět jeho rozsahu a významu v naší každodenní realitě.
Anatolij Marčenko | |
---|---|
Narození | 23. ledna 1938 Barabinsk |
Úmrtí | 8. prosince 1986 (ve věku 48 let) Čistopol |
Příčina úmrtí | hladovění |
Povolání | spisovatel, lidskoprávní aktivista, autor memoárů, disident a politický vězeň |
Ocenění | Sacharovova cena za svobodu myšlení (1988) |
Manžel(ka) | Larisa Bogorazová |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anatolij Tichonovič Marčenko (23. ledna 1938, Barabinsk, Novosibirská oblast – 8. prosince 1986, Čistopol) byl jedním z disidentů v bývalém Sovětském svazu.
V roce 1968 napsal otevřený dopis světovému tisku na podporu pražského jara v Československu.[1] Byl členem Moskevské helsinské skupiny, vzniklé v roce 1976, která vyžadovala dodržování závěrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zejména ustanovení týkající se lidských práv.
Informoval také o sovětských pracovních táborech a vězeních. Byl odsouzen za „protisovětskou agitaci a propagandu“. Vězněn byl několikrát, celkem strávil ve vězení a ve vyhnanství dvacet let. Zemřel v prosinci 1986 ve věznici v Čistopolu na následky hladovky.
V roce 1988 byl poctěn in memoriam Sacharovovou cenou za svobodu myšlení.
Jedinou možností jak bojovat proti vládě zla a nezákonnosti je znalost pravdy.