Dnes budeme hovořit o Ami Asaf, tématu, které vyvolalo zájem a diskusi v současné společnosti. Ami Asaf je téma, které bylo předmětem studia a analýzy v různých oblastech, od psychologie po politiku, včetně populární kultury a technologie. Tento článek se snaží nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi Ami Asaf, která se zabývá jeho různými aspekty a jeho dopadem na každodenní život. V tomto směru prozkoumáme nejdůležitější aspekty Ami Asaf, prozkoumáme jeho důsledky a možná řešení. Ami Asaf je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a je klíčové mu porozumět do hloubky, abychom lépe porozuměli světu, ve kterém žijeme.
Ami Asaf עמי אסף | |
---|---|
![]() Ami Asaf | |
náměstek ministra školství a kultury | |
Ve funkci: 28. prosince 1959 – 17. května 1963 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Mapaj |
Narození | 22. července 1903![]() |
Úmrtí | 17. května 1963 (59 let)![]() |
Kneset | 1., 2., 3., 4., 5. |
Rodiče | Simhah Hayim Wilkomitz |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ami Asaf (hebrejsky: עמי אסף, rodným jménem, Ami Vilkomic, עמי וילקומיץ, žil 22. července 1903 – 17. května 1963) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Mapaj.
Narodil se v Roš Pina, kde vystudoval základní školu. Absolvoval pak Gymnázium Herzlija v Tel Avivu. Pak pracoval v zemědělství a patřil mezi zakladatele vesnice Kfar Jehošua.[1]
Roku 1936 se stal tajemníkem mošavového hnutí. Zasedal v ústředním výboru strany Mapaj. V izraelském parlamentu zasedl poprvé už po volbách v roce 1949, ve kterých byl kandidátem strany Mapaj. Nastoupil do parlamentního výboru pro procedurální pravidla, výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru pro vzdělávání a kulturu. Mandát obhájil za Mapaj ve volbách v roce 1951. Usedl jako člen do parlamentního výboru pro výboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru pro záležitosti vnitra a výboru pro vzdělávání a kulturu. Zvolení se dočkal na kandidátce Mapaj i po volbách v roce 1955. Opět byl členem do parlamentního výboru pro výboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru pro záležitosti vnitra a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Za Mapaj uspěl také ve volbách v roce 1959. Byl členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. V parlamentu se objevil i po volbách v roce 1961, kdy kandidoval opět za Mapaj a kdy znovu usedl do výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Umírá během funkčního období. V parlamentu ho nahradil Mordechaj Zar.[1]
Zastával i vládní funkce. V letech 1959–1963 byl náměstkem ministra školství a kultury.[1]