Pojďme si promluvit o Alojz Rakús. To je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. S Alojz Rakús se objevily četné debaty, studie a výzkumy, které se pokusily rozluštit jeho složitost a dopad na společnost. Od svých počátků až po dnešní vliv vyvolal Alojz Rakús nebývalý zájem a stal se předmětem diskusí v tak rozmanitých oblastech, jako je politika, věda, kultura a každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Alojz Rakús, analyzujeme jeho příčiny, důsledky a možná řešení.
Doc. MUDr. Alojz Rakús | |
---|---|
ministr zdravotnictví SR | |
Ve funkci: červen 1990 – červen 1992 | |
Předchůdce | Stanislav Novák |
Nástupce | Viliam Soboňa |
poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 1992 – 1992 | |
poslanec Národní rady SR | |
Ve funkci: 1998 – 2002 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KDH (1990–2008) Konz. dem. Slov. (2008–) |
Narození | 14. května 1947 Trnava |
Úmrtí | 27. srpna 2023 (ve věku 76 let) |
Alma mater | Univerzita Komenského |
Profese | politik, lékař, pedagog, psychiatr, vysokoškolský učitel a ministr |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Alojz Rakús (14. května 1947[1] – 27. srpna 2023)[2] byl slovenský psychiatr a politik za KDH, později za Konzervativní demokraty Slovenska, po sametové revoluci ministr zdravotnictví SR a československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, na přelomu století poslanec Národní rady SR.
V roce 1962 absolvoval základní školu v Trnavě, v roce 1965 střední školu tamtéž. V roce 1971 dokončil studia na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Následovalo postgraduální a odborné vzdělávání v oborech biomedicínská kybernetika, psychiatrie, psychoterapie a neuropsychiatrie. V roce 1999 získal titul docenta. V letech 1971–1982 působil na katedře psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Od roku 1982 do současnosti je pedagogem na Slovenské zdravotnické univerzitě v Bratislavě (SZU).[3]
Po sametové revoluci se politicky angažuje. V letech 1990–1992 byl ministrem zdravotnictví Slovenské republiky (v rámci federace) v první vládě V. Mečiara a vládě J. Čarnogurského.[3] Ve volbách roku 1992 byl za KDH zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1] V parlamentních volbách na Slovensku roku 1998 byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky za KDH (respektive za platformu Slovenská demokratická koalícia). Členem KDH byl v letech 1990-2008. Od roku 2008 přešel do formace Konzervatívni demokrati Slovenska. Za ni neúspěšně kandidoval do Národní rady v parlamentních volbách na Slovensku roku 2012 na kandidátní listině strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti.[3][4]
Bydlí v Bratislavě, profesně působí jako lékař a psychiatr. Je přednostou Psychiatrické kliniky Slovenské zdravotnické univerzity a FNsP v Bratislavě a vedoucím katedry psychiatrie na SZU Bratislava, zástupce přednosty Ústavu neuropsychiatrie, od roku 2006 i proděkan pro vědu a výzkum Fakulty zdravotnických specializačních studií SZU v Bratislavě. Je členem četných odborných a profesních sdružení. V letech 1990–2000 vedl jako předseda Svaz křesťanských lékařů a zdravotníků. V letech 1994–2002 byl předsedou Slovenské psychiatrické společnosti. Publikuje v odborných periodikách.[3][5] V rámci lékařské komunity patří k zastáncům konzervativních hodnot a nevylučuje možnost léčby homosexuality.[6]
Zemřel 27. srpna 2023 ve věku 76 let.[7]