Je mi potěšením představit vám tento článek o Adolf Kellner, fascinujícím tématu, které je dnes velmi důležité. Adolf Kellner vyvolal velký zájem o různé oblasti, od vědy a techniky po kulturu a společnost. V tomto článku se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Adolf Kellner a prozkoumáme jeho dopad na naše životy a jeho vývoj v čase. Doufáme, že vám tato analýza poskytne širší představu o Adolf Kellner a vyzve vás k zamyšlení nad jeho významem v dnešním světě.
prof. PhDr. Adolf Kellner | |
---|---|
![]() | |
Narození | 27. března 1904 Štramberk ![]() |
Úmrtí | 31. května 1953 (ve věku 49 let) Brno ![]() |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | vysokoškolský učitel, filolog a redaktor |
Stát | ![]() |
Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Témata | bohemistika a dialektologie |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adolf Kellner, křtěný Adolf Jan Josef (27. března 1904, Štramberk[1] – 31. května 1953, Brno)[2] byl český vysokoškolský učitel, dialektolog, bohemista a romanista.
Narodil se v malém městečku Štramberk v rodině zámečníka Vincence Kellnera a jeho ženy Anny rodem Baarové dcery místního tkalce.[1]. V letech 1915–1923 navštěvoval gymnázium v Příboře. Po maturitě se studoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde mezi jeho učitele patřil František Trávníček.[3] Od roku 1929 působil jako středoškolský profesor na tamějším reálném gymnáziu a od roku 1945 byl profesorem slovanské jazykovědy na filozofické fakultě brněnské univerzity.
Svůj zájem upínal především k české a slovenské dialektologii. Mezi lety 1927 – 1937 vznikla řada prací o slovanských nářečích, ale hlavně o jemu blízkém, lašském nářečí. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.[4]
Články A. Kellnera ve Slově a slovesnosti (dostupné on-line):