V dnešním světě je Adam Asnyk tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Adam Asnyk vyvolal debatu, zájem a zvědavost v různých oblastech společnosti. Jak čas postupuje, Adam Asnyk je nadále relevantní a vlivný v životech lidí, což mnohé přimělo prozkoumat jeho různé aspekty a dimenze. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Adam Asnyk a pokusíme se osvětlit jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.
Adam Asnyk | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. září 1838 Kališ |
Úmrtí | 2. srpna 1897 (ve věku 58 let) Krakov |
Místo pohřbení | Krypta zasloužilých na Skalce |
Povolání | básník, spisovatel, dramatik a politik |
Alma mater | Pařížská univerzita Univerzita Heidelberg Vratislavská univerzita |
Témata | krásná literatura, poezie a drama |
Významná díla | Daremne żale Do młodych Ulewa |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adam Asnyk (11. září 1838, Kališ – 2. srpna 1897, Krakov) byl polský básník a dramatik.[1]
Narodil se ve šlechtické rodině, byl vychován jako dědic rodinného majetku, absolvoval tedy Zemědělský a lesnický institut v Marymontu a Chirurgickou školu ve Varšavě. Ve studiích pokračoval v cizině, ve Vratislavi, Paříži a Heidelbergu, kde v roce 1866 získal doktorát z filosofie. Brzy poté se vrátil do Polska a usadil se v části tehdy ovládané Rakouskem, zprvu ve Lvově, později v Krakově.
V roce 1875 si vzal Žofii Kaczorowskou, přibližně v té době také začal pracovat jako novinář, redaktor krakovského deníku Reforma, v roce 1884 byl zvolen do krakovské městské rady. Pět let poté byl zvolen do Haličského zemského sněmu. Stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností rozděleného Polska. Z jeho iniciativy byla založena Společnost pro lidové školy (Towarzystwo Szkoły Ludowej), díky němu byly také přeneseny do Polska Mickiewiczovy ostatky, byl jeden z prvních členů Polské tatranské společnosti (Polskie Towarzystwo Tatrzańskie).
Je pohřben v Kryptě zasloužilých na Skałce v Krakově (Krypta Zasłużonych na Skałce).
Adam Asnyk je autorem mnohých básni. Mezi jeho nejproslulejší díla patří Między nami nic nie było!, Limba, Ulewa, Daremne żale a Do młodych, a také cyklus sonetů Nad głębiami. Asnykovy básně jsou formálně dokonalé. Básník využíval jambický verš, který dříve se vyskytoval v polské poezii jenom zřídka[2].
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Asnyk na anglické Wikipedii.