V dnešním světě získal Achim von Arnim v mnoha oblastech nevyhnutelný význam. Její dopad sahá od osobní po profesionální, přes kulturní, sociální a politickou sféru. Zájem o Achim von Arnim v posledních letech roste a stává se tématem debat a úvah na různých fórech a médiích. Odborníci i běžní občané se stále více zajímají o pochopení a analýzu důsledků a výzev, které Achim von Arnim představuje v současné společnosti. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl nabídnout panoramatickou a aktualizovanou vizi Achim von Arnim, která se zabývá jeho mnoha aspekty a navrhuje kritický a reflektivní přístup k tomuto fenoménu, který je dnes všudypřítomný.
Achim von Arnim | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Carl Joachim Friedrich Ludwig von Arnim |
Narození | 26. ledna 1781 Wrangelův palác |
Úmrtí | 21. května 1831 (ve věku 50 let) Wiepersdorf |
Místo pohřbení | Wiepersdorf |
Povolání | spisovatel, básník, romanopisec, dramatik, básník-právník a novinář |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu Univerzita Martina Luthera v Halle Joachimsthalsches Gymnasium |
Významná díla | Chlapcův kouzelný roh |
Manžel(ka) | Bettina von Arnim |
Děti | Gisela von Arnim Maximiliane von Oriola Armgart von Arnim |
Příbuzní | švagr Clemens Brentano |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Joachim Friedrich Ludwig von Arnim (26. ledna 1781, Berlín – 21. ledna 1831, Wiepersdorf) byl německý romantický básník a prozaik, společně s Clemensem Brentanem hlavní představitel mladšího proudu německé romantiky (Hochromantik), tzv. heidelberské skupiny romantiků.
Achim von Arnim se narodil roku 1781 v Berlíně. Pocházel z pruské šlechtické rodiny, která měla blízko ke královskému dvoru, neboť jeho otec, Joachim Erdmann von Arnim (1741–1804) byl královským komořím. Matka mu zemřela brzy po narození, a tak byl společně se starším bratrem vychováván svou babičkou z matčiny strany.
Během svých studií práva a přírodních věd na univerzitách v Halle a v Göttingenu se v letech 1798–1801 seznámil s básníky Ludwigem Tieckem a Clemensem Brentanem a po dokončení studií se pod vlivem Goethových a Herderových spisů začal zcela věnovat literatuře. Aby mohl sbírat lidovou slovesnost, cestoval se svým bratrem po Německu, Švýcarsku, Francii, Anglii a horní Itálii. Po svém návratu z cest roku 1804 začíná společně se svým přítelem Brentanem připravovat sbírku německých lidových a starých písní Chlapcův kouzelný roh, kterou vydali ve třech svazcích v letech 1806 až 1808. Společně také vydávali roku 1806 v Heidelbergu romantické Noviny pro poustevníky (Zeitung für Einsiedler).
Roku 1811 se Achim von Arnim oženil s mladší Brentanovou sestrou Bettinou (1785–1859), ženou pronikavého intelektu a ohromující aktivity, se kterou měl dva syny. Když mu cenzura prakticky znemožnila žurnalistickou činnost, žil především na svém statku ve Wiepersdorfu a psal prozaické práce, které se vyznačují bohatstvím uměleckého tvaru (překračujícího někdy i hranice logiky pravidel), strhující fantazií poutavých milostných, dobrodružných a strašidelných příběhů i bujným lidovým veselím.
Achim von Arnim zemřel neočekávaně roku 1831 na svém statku ve Wiepersdorfu.
Hudební skladatel Gustav Mahler napsal v letech 1888–1896 cyklus písní na texty ze sbírky Chlapcův kouzelný roh.