13. půlbrigáda Cizinecké legie

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

13e demi-brigade de Légion étrangère
Odznak 13e DBLE
Země	Francie Francie
Vznik	20. února 1940
Typ	pěchota
Velikost	pluk/samostatný prapor
Přezdívka	Phalange Magnifique (Velkolepá falanga)
Motto	More Majorum (Po způsobu předků)
Velitelé	plukovník Nicolas Heuze (současný) pplk. Raoul Magrin-Vernerey (1940) pplk. Dimitri Amilakvari† (1941-1942)
Nadřazené jednotky	Cizinecká legie
Webová stránka	www.defense.gouv.fr/terre/presentation/organisation-des-forces/legion-etrangere/13e-demi-brigade-de-legion-etrangere
Účast
Války	druhá světová válka válka v Indočíně válka v Alžírsku
Bitvy	bitva o Narvik východoafrická kampaň operace Exporter bitva o Bir Hakeim druhá bitva u El Alameinu kampaň v Tunisku kampaň v Itálii západní fronta Colmarská kapsa bitva u Dien Bien Phu

13. půlbrigáda Cizinecké legie (francouzsky 13^e demi-brigade de Légion étrangère, zkratkou 13^e DBLE, česky někdy také nazývaná „13. polobrigáda Cizinecké legie“) je pěchotní jednotka francouzské Cizinecké legie. V současných francouzských ozbrojených silách je jediným pravidelným útvarem nesoucím historické označení půlbrigáda.

Vznikla v roce 1940 jako útvar přibližně v síle pěšího pluku o dvou praporech nasazený v bojích v Norsku. Po evakuaci jednotky do Británie a kapitulaci Francie se jednotka v rámci Forces françaises libres zúčastnila dalších bojů druhé světové války, během níž byla vyznamenána Ordre de la Libération. Po skončení války zůstala 13. půlbrigáda trvalou součástí Cizinecké legie, a zúčastnila se války v Indočíně, kde utrpěla těžké ztráty v bitvě u Dien Bien Phu, a posléze války v Alžírsku. V letech 1962 až 1977 byla součástí francouzských ozbrojených sil ve Francouzském Somálsku (v letech 1967-1977 známému jako Francouzské území Afarů a Isů) a později až do roku 2011 i na území nezávislého Džibutska, a její stav, podobně jako ostatních pěších pluků Francouzské armády, byl v této době zredukován na velitelství a čtyři roty.

V současné době organizace půlbrigády, dislokované nyní ve Spojených arabských emirátech, odpovídá vševojskovému mechanizovanému samostatnému praporu. Skládá se, stejně jako další francouzské jednotky dislokované mimo území metropolitní Francie, z částí permanentních (velitelská a týlová rota, průzkumná eskadrona vybavená obrněnými vozy ERC 90, a dílenská rota) a z jednotek poskytovaných ostatními útvary Cizinecké legie, které se v podřízenosti 13^e DBLE pravidelně po čtyřech měsících střídají.

Jde o:

• mechanizovanou pěší rotu, vybavenou obrněnými transportéry VAB a vozidly VLRA, pocházející buď od 2. pěšího pluku Cizinecké legie nebo 2. výsadkového pluku Cizinecké legie.
• ženijní rotu, kmenově náležející do stavu 1. nebo 2. ženijního pluku Cizinecké legie.

Tento systém rotace jednotek zajišťuje jak její nynější hlavní určení, kterou je výcvik jednotek v pouštním prostředí, tak i plnění role sekundární, zajištění bezpečnosti hostitelské země. V případě potřeby je možné početní stavy útvaru zvětšit přičleněním dalších rot.

• Francouzská cizinecká legie

• Marie Pierre Kœnig
• Pierre Messmer
• Otto Wagner

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 13. půlbrigáda Cizinecké legie na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Oficiální stránky
• (francouzsky) Compagnons de la Libération : La 13e demi-brigade de Légion étrangère
• 13. polobrigáda Cizinecké legie (1945 - ) na valka.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.