Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
V tomto článku přiblížíme Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská z různých úhlů pohledu s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi tohoto tématu nebo postavy. V následujících řádcích prozkoumáme jeho význam v dnešní společnosti a také jeho dopad v různých oblastech, jako je kultura, ekonomika, politika a každodenní život. Kromě toho se ponoříme do jeho vývoje v čase, jeho historické relevance a jeho vlivu v různých kontextech. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme poskytnout hlubší a kritičtější pochopení Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, abychom podpořili konstruktivní a informované úvahy o tomto tématu nebo postavě.
Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (16. nebo 19. srpna 1778 Coburg – 8. nebo 9. července 1835 Tušimice) byla sasko-kobursko-saalfeldskou princeznou, sestrou Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské a Leopolda I. Belgického a tetou královny Viktorie. Sňatkem se stala hraběnkou z Mensdorff-Pouilly.
Narodila se v Coburgu jako nejstarší potomek Františka Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Augusty Reuss Ebersdorf.
Život
Žofie měla obzvláště blízký vztah se svou sestrou Antoinettou, obě často navštěvovaly Schloss Fantaisie, útočiště francouzských emigrantů. Tam také potkala svého budoucího manžela, Emanuela von Mensdorff-Pouilly. Vzali se 23. února 1804 v Coburgu. Její manžel byl v roce 1818 povýšen na hraběte.
V roce 1806 byl její manžel v Saalfeldu, vedlejší rezidenci koburského dvora, a proto se mohl zúčastnit bitvy u Saalfeldu.
V letech 1824 až 1834 žila Žofie v Mohuči, kde byl Emanuel velitelem spolkové pevnosti; zde byla obecně označována jako "princezna". Aktivně působila jako spisovatelka a v roce 1830 zveřejnila svou romantickou sbírku pohádek, Mährchen und Erzählungen. Stala se nositelkou Řádu sv. Kateřiny.
Žofie zemřela v Tušimicích v Čechách. Byla jako první pohřbena v nové rodinné hrobce Mensdorffů v parku zámku Nečtiny.
Potomci
Žofie měla s Emanuelem šest synů:
- 1. Hugo Ferdinand Mensdorff-Pouilly (24. srpna 1806, Coburg – 21. října 1847, Velbert)
- 2. Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (25. ledna 1810, Coburg – 10. února 1894, Boskovice), poslanec Moravského zemského sněmu 1861–1871, starosta Boskovic 1864–1876
- ⚭ 1843 Terezie z Ditrichštejna (31. srpna 1823, Vídeň – 29. prosince 1856, tamtéž)
- ⚭ 1862 Marie Terezie Lambergová (31. prosince 1833, Varšava – 1. února 1876)
- 3. Alfred Karel Mensdorff-Pouilly (23. ledna 1812 – 27. dubna 1814, Amorbach, Dolní Franky)
- 4. Alexandr Mensdorff-Pouilly (4. srpna 1813, Coburg – 14. února 1871, Praha), od roku 1868 první kníže z Ditrichštejna na Mikulově, 6. český místodržitel 1870–1871, 9. ministr zahraničních věcí Rakouského císařství 1864–1866, ⚭ 1857 Alexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly (28. února 1824, Praha – 22. února 1906, Vídeń)
- 5. Leopold Emanuel Mensdorff-Pouilly (18. března 1815, Coburg – 5. května 1821, Praha)
- 6. Artur August Mensdorff-Pouilly (19. června 1817, Coburg – 23. dubna 1904, Pressath)
- ⚭ 1853 Magdalene Kremzow (1835–1899), rozvod v roce 1882
- ⚭ 1902 Bianca Albertina von Wickenburg (6. října 1837, Štýrský Hradec – 19. září 1912, Velenje)
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Sophie of Saxe-Coburg-Saalfeld na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská na Wikimedia Commons - (německy) Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská v Deutsche Biographie
