Říšský vikář

Dnes je Říšský vikář tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Lidé se touží dozvědět více o tomto tématu, ať už kvůli jeho aktuálnímu dnešnímu stavu, jeho dopadu na každodenní život nebo jeho historickému významu. Z různých oblastí je k Říšský vikář přistupováno a analyzováno z různých perspektiv, což nabízí multidimenzionální vizi, která obohacuje porozumění tématu. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Říšský vikář a poskytneme hloubkový pohled, který čtenáři umožní pochopit důležitost a rozsah tohoto tématu dnes.

Polský král August II. Silný ze své pozice říšského vikáře roku 1711 povýšil panský rod Hoymů do říšského hraběcího stavu.

Říšský vikář (německy Reichsvikar, latinsky vicarius imperii nebo provisor imperii) je někdejší vysoký úřad Svaté říše římské. Označoval správce, kteří v období mezi úmrtím císaře resp. krále a volbou resp. korunovací jeho nástupce (tedy v době interregna) zastupovali zemi a dočasně správovali zemi.