Čtverohrbolí
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Čtverohrbolí, téma, které v průběhu let vzbudilo zájem mnoha lidí. Čtverohrbolí byl předmětem mnoha studií a výzkumů a jeho relevance v průběhu času zůstala zachována. Od svého vzniku až po svůj dopad na dnešní společnost, Čtverohrbolí zanechal významnou stopu v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do různých aspektů, které činí Čtverohrbolí tak relevantním a zajímavým tématem, a prozkoumáme jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech. Připravte se ponořit se do vzrušujícího vesmíru Čtverohrbolí!
Čtverohrbolí (Corpora quadrigemina) je rudimentární struktura v středním mozku savců, která vznikla redukcí oblasti zvané (i u ostatních obratlovců) tectum. Čtverohrbolí obsahuje dva páry hrbolů, vrchní pár (colliculi superiores) a pár spodních hrbolů (colliculi inferiores). Do vrchního (obecně rostrálnějšího) páru u nižších obratlovců vedl zrakový nerv, ale u savců sem zabíhá již jen malá část nervových vláken a sídlí zde pouze některé zrakové reflexy. V colliculi inferiores sídlí převodní centrum sluchových drah, které je u mnohých savců poměrně výrazně vyvinuté a směřuje informace z zrakových orgánů směrem do hemisfér koncového mozku.
Přetětím středního mozku mezi colliculi superiores a inferiores u koček vytvořil Frederik Bremer (1935) preparát zvaný cerveau isolé. V EEG se objevily vysoké alfa vlny (8 – 14 Hz) v podobně vysokých (spánkových) vřeten i samostatné pomalé vlny, přičemž kočka se stala decerebračně rigidní[1]. Tento stav připomíná sice spánek, ale spíše se jedná o kóma, bezvědomí. Tím se liší od preparátu zvaného Encephale isolé, přetětí míchy mezi oblongátou a spinalis, kdy je zachován normální obraz EEG.
Reference
- ↑ Faber, Josef: Elektroencefalografie. ISV, Praha, 2001, str. 55
Literatura
ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava . Geologický ústav AV ČR. Dostupné online.
