V tomto článku podrobně prozkoumáme Ídomeneus, fascinující téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro každodenní život, Ídomeneus vyvolal intenzivní debatu a vzbudil velký zájem v různých komunitách. Na těchto stránkách se ponoříme do různých aspektů Ídomeneus, od jeho vzniku až po jeho vývoj v průběhu času, a poskytneme vyčerpávající a aktualizovanou analýzu tohoto velmi relevantního tématu. Kombinací dat, odborných názorů a posudků od lidí, kteří byli ovlivněni Ídomeneus, se snažíme nabídnout široký a vyvážený pohled, který našim čtenářům obohatí porozumění tomuto fascinujícímu tématu.
Ídomeneus | |
---|---|
Choť | Meda |
Děti | Chalciope Idamante Cleisithyra Iphiclus |
Rodiče | Deukalión (syn Minóa)[1][2] a Cleopatra |
Funkce | krétský král |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ídomeneus (řecky Ἰδομενεύς, latinsky Idomeneus) byl v řecké mytologii udatný krétský král.
Král Ídomeneus byl synem a nástupcem krétského krále Deukalióna, s nímž uzavřel spojenectví bájný hrdina Théseus (který porazil Mínótaura), a vnukem Mínóa, jenž byl synem nejvyššího boha Dia a Európy, dcery fénického krále Agénóra.
Ídomeneus měl velikou moc a jako mnoho jiných byl nápadníkem krásné Heleny. Když byla Helena unesena Paridem, přijal výzvu Agamemnóna k tažení proti Tróji. V boji patřil mezi nejudatnější, a nebál se postavit ani veliteli Trójanů Hektórovi. Ídomenea a jeho druha Mériona doprovázel Diktys Krétský, který o válečných událostech údajně sepsal deník ve féničtině, o nějž se opírají středověké pověsti o trójské válce. Po válce se Ídomeneus vrátil šťastně domů.
Podle Pseudo-Apollodórových Epitomae byl bratrem Kréty a polovičním bratrem Molose. Jeho manželka se jmenovala Meda a měla milostný poměr s Leukem.
O Ídomeneovi psal Homér v Iliadě i Vergilius v Aneidě. Wolfgang Amadeus Mozart o něm složil operu s názvem Idomeneo, plným názvem Idomeneo, re di Creta (česky Idomeneus, král krétský). Opera byla poprvé uvedena v roce 1781.