V tomto článku budeme hovořit o Zornice, tématu, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Zornice je v dnešním světě velmi aktuální téma a jeho důsledky pokrývají širokou škálu sektorů a oborů. Proto je důležité porozumět tomu, co je Zornice, jak se vyvíjel v čase a jaký má dopad na dnešní společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Zornice, od jeho historie až po praktické aplikace, abychom poskytli ucelenou vizi tohoto tématu, které se stalo základní součástí naší reality.
Zornice (též zornička, panenka, zřítelnice, pupila) je část oka, otvor ve střední části duhovky, kterým proniká světlo na sítnici.
Slova zornice, zornička, zřítelnice jsou odvozena od slova „zřít“ (vidět) a příbuzné se slovy „zřetelný“ nebo „pozor“. Slovo panenka je kalk latinského pupilla, které je zdrobnělinou od pupa a přesněji označovalo osiřelou dívenku. Takové označení vyplývá z odrazu malé postavy pozorujícího v zorničce druhého člověka a je doloženo už u Aristotela jako κορη koré (v češtině je koré známé jako označení řeckých sochařských dívčích figur).[1]
Zornice je otvor zející v duhovce. Tento otvor má proměnlivý průměr v závislosti na hladkých svalech – musculus sphincter iridis a musculus dilatator iridis.
Sphincter zornici zužuje (tzv. mióza), dilatator ji rozšiřuje (mydriáza). K rozšíření zornice dochází reflexivně při malém osvětlení a při stresové situaci (působením sympatické inervace z ganglion cervicale superius). K zúžení zornice dochází při vysokém osvětlení a při otravě opioidy (působením parasympatické inervace z ganglion ciliare).
Paprsek světla prochází rohovkou, následně přední komorou oční, zornicí, zadní oční komorou, čočkou, a nakonec zadním očním segmentem, vyplněným transparentním sklivcem.
Zvířata mají tvar zornice podle způsobu života.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku pupil na anglické Wikipedii.