V dnešním světě zaujímá Zlatěšovice ústřední místo v našich životech. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Zlatěšovice je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Již mnoho let je Zlatěšovice předmětem debat a diskuzí a jeho význam postupem času jen rostl. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zlatěšovice, analyzujeme jeho vývoj v průběhu času, jeho dopad na dnešní společnost a jeho význam v moderním světě.
Zlatěšovice | |
---|---|
![]() | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Obec | Hluboká nad Vltavou |
Okres | České Budějovice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°4′42″ s. š., 14°26′47″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Hluboká nad Vltavou |
![]() ![]() Zlatěšovice | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zlatěšovice (označované také jako Zlatýšovice) byla vesnice v lesích mezi městem Hluboká nad Vltavou a Purkarcem. Vesnice zanikla v osmnáctém století v souvislosti se vznikem Staré obory, v jejímž centru ležela. Podle lidového podání obyvatelé Zlatěšovic nuceně přesídlili do Zálužic; o této informaci se možná zmiňuje i Karel Klostermann.[1] Podle zápisu v urbáři[2] z roku 1677 byly ale Zlatěšovice neosídlené už od demografického úpadku oblasti během třicetileté války[3], takže v osmnáctém století byly strženy již neobývané objekty.
Zachován zůstal Zlatěšovický rybník a přilehlé nezalesněné prostranství; místo dnes slouží jako napajedlo. Pod hrází bylo na místě po bývalých budovách vysázeno, dnes již značně vzrostlé, dubové stromořadí. Pod hrází jsou místy patrné zbytky staveb. Místo je (stejně jako celá Stará obora) veřejnosti nepřístupné.