Hroznějovice
V dnešním světě je Hroznějovice předmětem debat a analýz v různých oblastech. Od psychologie po politiku, Hroznějovice upoutal pozornost odborníků i občanů. V kontextu, kdy informace neustále proudí sociálními sítěmi a médii, je nevyhnutelné zajímat se o Hroznějovice a jeho dopad na naši společnost. V tomto článku podrobně prozkoumáme důsledky Hroznějovice v různých oblastech a také možné důsledky pro budoucnost. Bezpochyby se Hroznějovice stal základním prvkem v každodenním životě a jeho význam nelze podceňovat.
| Hroznějovice | |
|---|---|
 náves v Hroznějovicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Hluboká nad Vltavou |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′2″ s. š., 14°28′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 54 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hroznějovice (5,52 km²) |
| PSČ | 373 41 |
| Počet domů | 40 (2021)[2] |
  Hroznějovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 70041 |
| Kód k. ú. | 670049 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hroznějovice (dříve také Hrozňovice nebo Hrožňovice[3]) jsou malá vesnice, část města Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 11,5 kilometru severně od Hluboké nad Vltavou a asi 8,5 kilometru jihovýchodně od Jaderné elektrárny Temelín. Hroznějovice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,52 km².
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[4]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 288 | 290 | 241 | 257 | 219 | 230 | 240 | 181 | 159 | 126 | 100 | 75 | 54 | 50 | 54 |
| Počet domů | 35 | 36 | 38 | 39 | 42 | 41 | 44 | 43 | 39 | 36 | 31 | 32 | 36 | 38 | 40 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1964 Hroznějovice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Týn nad Vltavou, ale od roku 1960 v okrese České Budějovice. Od 14. června 1964 do 31. prosince 1987 byly částí obce Kostelec v okrese České Budějovice. Od 1. ledna 1988 jsou částí města Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice.[3]
Pamětihodnosti
- Dva mohylníky v lese Babinci
- Mohylník v lese Slavonice
- Dva mohylníky na Jaroslavickém vrchu
- Mohylník Na Kamenitém
Zajímavosti
- V roce 1432 je zmiňován Šimon z Hroznějovic jako vladař a purkmistr obce Tábor.[7] Alois Jirásek použil jméno Šimona z Hroznějovic ve svém románu Proti všem. Ve stejnojmenném filmu Otakary Vavry postavu Šimona z Hroznějovic zpodobnil Radovan Lukavský. Šimon z Hroznějovic podle tradice pocházel ze statku čp.4, kde byl v roce 1934 na zahradě nalezen poklad 96 stříbrných mincí z počátku 15. století.[8]
- Z Hroznějovic pocházel zedník Jan Hospodář, který v letech 1816–1870 byl na Vltavotýnsku tvůrcem řady ozdobných štítů ve stylu selského baroka.[8][9]
- V místě bývalé osady Pardovice, zaniklé v souvislosti s výstavbou Hněvkovické přehrady, je zachována betonová pevnůstka z let 1935–1838.[8][10]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 175.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ TECL, Rudolf. Tábor a bitva u Křeče v roce 1435. Husitský Tábot . 1987 . Roč. 1986–1987, čís. 9. Sborník Muzea a husitského revolučního hnutí. Dostupné online.
- ↑ a b c SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou r̆ek. České Budějovice: Veduta, 2010. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. S. 100–102.
- ↑ Jihočeská vlastivěda: Národopis. : Jihočeské nakladatelsrví, 1987. S. 23.
- ↑ Bunkr u Pardovic - Hroznějovice - Ve stínu.cz. vestinu.cz . . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hroznějovice na Wikimedia Commons - Hroznějovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky osady Hroznějovice Archivováno 30. 8. 2011 na Wayback Machine.
