V tomto článku se bude téma Zirídovci zabývat z různých pohledů a přístupů. Zirídovci byl předmětem zájmu a debat v různých oblastech a jeho význam nezůstal v dnešní společnosti bez povšimnutí. V průběhu let vzbudil Zirídovci zájem odborníků i fanoušků, kteří prozkoumali jeho různé aspekty a dimenze. V tomto smyslu se pokusíme analyzovat a pochopit důležitost a význam Zirídovci v současném kontextu, stejně jako jeho vliv v různých sférách každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit nabídnout komplexní a obohacující vizi Zirídovci, ponoříme se do jeho dopadu a relevance v současném světě.
Zirídovci
الزيريون
vlajka
|
|
Geografie
Vrcholný rozsah říše Zirídovců kolem roku 980
|
|
|
|
|
| Obyvatelstvo
|
|
|
|
|
|
|
| Státní útvar
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Státní útvary a území
|
| Předcházející
|
Následující
|
|
Zirídovci nebo Zirídové (arabsky الزيريون), resp. Banú Zirí (arabsky بنو زيري), byla muslimská berberská dynastie, která v době 10. až 12. století ovládala velké území severoafrického Maghrebu, tj. současného Alžírska, Ifríkíje (s centrem v současném Tunisku), Libye a části Maroka. Zirídovci byly po nějaký čas (972–1048) vazaly Fátimovského chalífátu. Zakladatel dynastie Zirí íbn Manád byl fátimovský vojevůdce, který se později stal emírem neboli vládcem nad územím Maghrebu pod Fátimovci. Poslední emír Abú al-Hasan válčil se sicilskými Normany a nucen kapitulovat během obléhání Mahdie roku 1148. Normané na dobytém území Ifríkíje vytvořili Africké království, které bylo panstvím Sicílie. Roku 1160 padlo při dobývání Almohady.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirid dynasty na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zirídovci na Wikimedia Commons
.svg)
.png)
