Zima 1929 v Evropě

V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Zima 1929 v Evropě. Prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na moderní společnost a jeho význam v dnešním prostředí. Zima 1929 v Evropě je téma, které zaujalo pozornost odborníků i fandů, a jak budeme postupovat tímto článkem, objevíme jeho důležitost a vliv na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po dnešní vývoj se Zima 1929 v Evropě ukázal jako zajímavé a významné téma a prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do jeho fascinujícího světa, abychom lépe porozuměli jeho rozsahu a významu pro dnešní dobu.

Zima v letech 1928/1929 byla v Evropě nejstudenější zimou 20. století, kdy nad kontinent pronikl mrazivý vzduch ze Sibiře.[1] Po vcelku mírném prosinci 1928 nastalo po Novém roce extrémní ochlazení, které vydrželo až do konce března: 62 dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu. Ve Stecherově mlýně u Litvínovic byla 11. února naměřena dosud nejnižší oficiálně potvrzená teplota na území České republiky: −42,2 °C.[2] V roce 1929 zamrzlo Baltské moře i kanály v Benátkách.[3] V Československu zamrzala (pod -18 °C) ložiska lokomotiv dopravujících uhlí k vytápění.[4] Zima způsobila mnoho požárů způsobených intenzivním topením i zamrznutím vody v hasičských stříkačkách,[5] zničena byla většina ovocných stromů, významně také poklesly stavy divoké zvěře. Dalším problémem byly velké přívaly sněhu (v centru Prahy 120 cm,[6] na horách přes čtyři metry), pod jeho vahou se prolomila mj. 25. února střecha Maroldova panoramatu.[7] Byl velký nedostatek uhlí, železniční doprava byla paralyzována,[8] takže byla ve druhé polovině měsíce února zrušena školní výuka.[9]

Zima 1928/1929 byla mimořádně chladná (5,3 °C pod mnohaletým normálem)[10] – podle měření v Klementinu se tříměsíční zimní období 1928/29 (prosinec až únor) dostalo na třetí místo v pořadí za ještě studenější případy na přelomu let 1829/30 a 1798/99, samotný únor 1929 se stal s průměrnou teplotou −11,0 °C nejstudenějším měsícem století.[11] Tato mimořádně studená zima následovala po sérii teplých zim a ani zimy bezprostředně následující se jí vůbec nepřiblížily.[12] V únoru 1929 se navíc udržovala extrémně vysoká sněhová pokrývka – v centru Prahy leželo skoro deset týdnů kolem 30 cm sněhu, v Klementinu naměřili největší výšku 45 cm 26. února 1929, což je od té doby rovněž rekord. Tento průběh zimy měl i značné důsledky – půda místy promrzla až do hloubky jednoho metru, v roce 1929 odumřelo asi 50 % všech ovocných stromů, rovněž tak přezimující polní kultury byly značně zdecimovány, ze sypkého sněhu se snadno tvořily vysoké závěje, což způsobovalo opakované dopravní kalamity.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Libuše Hebelková. Únor 1929 – nejkrutější zima v Česku. www.meteopress.cz . 2011-02-27 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-26. 
  2. ↑ Minus 42,2 stupně Celsia - dosud nepřekonaná nejnižší teplota v ČR, Česká televize, 11. 2. 2009
  3. ↑ Does the Venetian lagoon ever freeze?, livingVENICE, 2009-12-20
  4. ↑ Velké mrazy v celé Evropě. Lidové noviny . 12.2.1929 . Dostupné online. 
  5. ↑ 1929: Rudé nebe nad Prahou, těžký sníh a velké mrazy – náročné období zaměstnalo pražské hasiče, Požáry.cz, 14. 1. 2015
  6. ↑ Mrazivý únor 1929 v Mariánských Lázních, Hamelika.cz, poslední aktualizace 10. 2. 2010, datum přístupu 6. 7. 2010 web.archive.org
  7. ↑ http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x;jsessionid=46066632D9961ADC6E7BCEB77E8D8BDB?id=43672 (text nedostupný, nadpis neznámý, autor neznámý, datum vydání neznámé
  8. ↑ Petr Chroust: Zima 1929 (nejen) na železnici, Oživlý svět technických památek
  9. ↑ Uhelné prázdniny : 15. 2. 1929 (15.–28.2.1929), Encyklopedie Brna
  10. ↑ Vesmír . 4.1929 . Roč. 7, čís. 8. Dostupné online. 
  11. ↑ a b KAKOS, Vilibald. Když mráz lezl za nehty.... Hospodářské noviny. 25. 2. 2000. Dostupné online. 
  12. ↑ KŘIVANCOVÁ, Svatava. Rekordně nízké teploty vzduchu v mimořádně tuhé zimě 1928/29. : , 1999. Dostupné online. S. 50–54. 

Externí odkazy

Živelní katastrofy v Česku
Sucho
Povodně
Projevy počasí
(seznam tornád)
Požáry