Zemský okres Zhořelec
Význam Zemský okres Zhořelec v dnešní společnosti nelze podceňovat. Od svého vzniku má Zemský okres Zhořelec významný dopad na různé aspekty života. Ať už na osobní, sociální, politické nebo ekonomické úrovni, Zemský okres Zhořelec byl přítomen v té či oné formě. V tomto článku prozkoumáme význam Zemský okres Zhořelec v různých kontextech a analyzujeme, jak se vyvíjel a bude se vyvíjet v budoucnu. Je zásadní porozumět vlivu, který má Zemský okres Zhořelec na naše životy, abychom lépe ocenili jeho důležitost a hodnotu v současné společnosti.
| Zemský okres Zhořelec Landkreis Görlitz | |
|---|---|
 Luž, nejvyšší vrchol okresu | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 Zemský okres Zhořelec v rámci Saska | |
| Hlavní město | Zhořelec |
| Souřadnice | 51°16′48″ s. š., 14°49′12″ v. d. |
| Rozloha | 2 106,1 km² |
| Nejvyšší bod | Luž (793 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 248 479 (2023) |
| Hustota zalidnění | 118 obyv./km² |
| Jazyk | němčina, hornolužická srbština |
| Národnostní složení | Němci, Lužičtí Srbové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Německo |
| Nadřazený celek | Sasko (Německo) |
| Druh celku | zemský okres |
| Podřízené celky | 52 obcí |
| Vznik | 1. srpna 2008 |
| Zemský rada | Stephan Meyer (CDU)[1] |
| Sídlo | Bahnhofstraße 24 02826 Görlitz |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zemský okres Zhořelec (německy Landkreis Görlitz, hornolužickosrbsky Wokrjes Zhorjelc) je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Sasko a Německa vůbec. Má přibližně 248 tisíc[2] obyvatel. Je členem Euroregionu Nisa.
Dějiny
Okres vznikl v srpnu roku 2008 sloučením města Zhořelec s okresem Löbau-Žitava a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část Horní Lužice a nepatrnou část původního Slezska (v hranicích před rokem 1815).
Geografie
Zhořelecký okres na západě sousedí s okresem Budyšín, na severu s okresem Spréva-Nisa v spolkové zemi Braniborsko. Na východě sousedí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Lubušským. Na jihu sousedí s Českou republikou – s Libereckým krajem, v jihozápadním cípu i s krajem Ústeckým.
Je pojmenován podle svého největšího města Zhořelce, dalšími velkými okresními městy jsou Žitava, Löbau, Weißwasser/O.L., Niesky.
Krajina plynule přechází od horského charakteru, který mají hraniční Lužické hory na jihu okresu, do severní nížiny. Nejvyšším vrcholem je s výškou 793 metrů Luž ležící přímo na hranicích s Českou republikou. Významné vodní toky jsou jednak Spréva protékající západní částí okresu, jednak Lužická Nisa, která tvoří hranici s Polskem, a její přítok, Mandava. Mezi nejvýznamnější vodní plochy patří dvě jezera vzniklá zatopením bývalých hnědouhelných dolů, Berzdorfer See a Bärwalder See.
Infrastruktura
Doprava
Nejvýznamnější silniční stavbou je dálnice A4, která okres protíná směrem západovýchodním. Směrem na západ vede dále do Budyšína, Drážďan, Kolína nad Rýnem, Cách a Ostende, směrem na východ poblíž Zhořelce přechází do Polska a pokračuje přes Vratislav, Katovice, Krakov a Lvov do Kyjeva.
Důležité železniční tratě jsou: Chotěbuz–Zhořelec, Zhořelec–Žitava, Drážďany–Žitava, Hoyerswerda–Horka–Zhořelec a Drážďany–Zhořelec, Žitava–Liberec.
Technickou zajímavostí je úzkokolejná železniční trať Žitavská úzkorozchodná dráha (Zittauer Schmalspurbahn), která má dodnes parní provoz.
Vysoké školství
Města a obce
Okres se skládá z celkem 52 obcí, z toho je 14 měst (5 z nich má status velké okresní město). Městem s největším počtem obyvatel je Görlitz (56 694[3] obyvatel), nejlidnatější obcí bez statusu města je Kottmar (7 051[3] obyvatel), obcí s nejmenším počtem obyvatel je Trebendorf (709[3] obyvatel). Plochou největší obcí je Boxberg (217,7 km²), nejmenší pak Beiersdorf (6,5 km²).
| Název | Název (hornolužickosrbsky) |
Status | Počet obyvatel | Rozloha | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Bad Muskau | Mužakow | město | 3 685[3] | 15,4 km² |
| 2. | Beiersdorf | Bejerecy | obec | 1 083[3] | 6,5 km² |
| 3. | Bernstadt auf dem Eigen | Bjernadźicy | město | 3 173[3] | 52,0 km² |
| 4. | Bertsdorf-Hörnitz | obec | 2 006[3] | 18,0 km² | |
| 5. | Boxberg | Hamor | obec | 4 386[3] | 217,7 km² |
| 6. | Dürrhennersdorf | Suche Hendrichecy | obec | 912[3] | 10,7 km² |
| 7. | Ebersbach-Neugersdorf | Habrachćicy-Nowe Jěžercy | město | 11 421[3] | 20,4 km² |
| 8. | Gablenz | Jabłońc | obec | 1 573[3] | 14,7 km² |
| 9. | Görlitz | Zhorjelc | velké okresní město | 56 694[3] | 67,5 km² |
| 10. | Groß Düben | Dźěwin | obec | 1 067[3] | 15,1 km² |
| 11. | Großschönau | Wulki Šunow | obec | 5 179[3] | 23,8 km² |
| 12. | Großschweidnitz | Swóńca | obec | 1 245[3] | 7,5 km² |
| 13. | Hähnichen | Wosečk | obec | 1 208[3] | 49,8 km² |
| 14. | Hainewalde | obec | 1 512[3] | 13,0 km² | |
| 15. | Herrnhut | Ochranow | město | 5 814[3] | 74,1 km² |
| 16. | Hohendubrau | Wysoka Dubrawa | obec | 1 840[3] | 45,5 km² |
| 17. | Horka | Hórka | obec | 1 644[3] | 41,0 km² |
| 18. | Jonsdorf | obec | 1 456[3] | 9,0 km² | |
| 19. | Kodersdorf | Kodrecy | obec | 2 324[3] | 42,5 km² |
| 20. | Königshain | Kralowski haj | obec | 1 194[3] | 19,6 km² |
| 21. | Kottmar | Kotmar | obec | 7 051[3] | 47,3 km² |
| 22. | Krauschwitz | Krušwica | obec | 3 328[3] | 106,8 km² |
| 23. | Kreba-Neudorf | Chrjebja-Nowa Wjes | obec | 854[3] | 31,6 km² |
| 24. | Lawalde | Lěwałd | obec | 1 764[3] | 14,6 km² |
| 25. | Leutersdorf | Lutarjecy | obec | 3 352[3] | 17,1 km² |
| 26. | Löbau | Lubij | velké okresní město | 14 389[3] | 78,9 km² |
| 27. | Markersdorf | Markoćicy | obec | 3 819[3] | 62,5 km² |
| 28. | Mittelherwigsdorf | Herbikecy | obec | 3 590[3] | 36,5 km² |
| 29. | Mücka | Mikow | obec | 964[3] | 24,4 km² |
| 30. | Neißeaue | Nysowa łućina | obec | 1 676[3] | 47,4 km² |
| 31. | Neusalza-Spremberg | Nowosólc-Horni Hródk | město | 3 169[3] | 22,9 km² |
| 32. | Niesky | Niska | velké okresní město | 9 144[3] | 53,8 km² |
| 33. | Oderwitz | Wódrjeńca | obec | 4 830[3] | 35,9 km² |
| 34. | Olbersdorf | obec | 4 424[3] | 15,2 km² | |
| 35. | Oppach | Wopaka | obec | 2 284[3] | 8,0 km² |
| 36. | Ostritz | Wostrowc | město | 2 228[3] | 23,5 km² |
| 37. | Oybin | Ojbin | obec | 1 273[3] | 18,3 km² |
| 38. | Quitzdorf am See | Kwětanecy při jězoru | obec | 1 229[3] | 36,3 km² |
| 39. | Reichenbach | Rychbach | město | 4 789[3] | 62,6 km² |
| 40. | Rietschen | Rěčicy | obec | 2 476[3] | 73,2 km² |
| 41. | Rosenbach | obec | 1 534[3] | 23,6 km² | |
| 42. | Rothenburg | Rózbork | město | 4 292[3] | 72,4 km² |
| 43. | Schleife | Slepo | obec | 2 478[3] | 42,0 km² |
| 44. | Schönau-Berzdorf auf dem Eigen | Sunow-Bartono | obec | 1 463[3] | 27,8 km² |
| 45. | Schönbach (Sasko) | Šumbach | obec | 1 049[3] | 9,1 km² |
| 46. | Schöpstal | Šepcowy Doł | obec | 2 369[3] | 29,7 km² |
| 47. | Seifhennersdorf | Wodowe Hendrichecy | město | 3 610[3] | 19,1 km² |
| 48. | Trebendorf | Trjebin | obec | 709[3] | 32,0 km² |
| 49. | Waldhufen-Vierkirchen | obec | 94,2 km² | ||
| 50. | Weißkeißel | Wuskidź | obec | 1 220[3] | 50,7 km² |
| 51. | Weißwasser | Běła Woda | velké okresní město | 14 992[3] | 63,4 km² |
| 52. | Žitava (Zittau) |
Žitawa | velké okresní město | 24 710[3] | 66,8 km² |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Görlitz na německé Wikipedii.
- ↑ Gemeindeverzeichnis. Landkreis Görlitz . Landesdirektion Sachsen . Dostupné online. (německy)
- ↑ Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Statistický zemský úřad Svobodného státu Sasko. 6. září 2024. Dostupné online. .
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. .
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemský okres Zhořelec na Wikimedia Commons
