V dnešním světě je Zemětřesení v Myanmaru 2025 téma velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už na osobní, profesní nebo akademické úrovni, Zemětřesení v Myanmaru 2025 upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a povolání. Jeho dopad a vliv je patrný v různých oblastech, od populární kultury po vědu a techniku. V tomto článku podrobně prozkoumáme fenomén Zemětřesení v Myanmaru 2025 a jeho význam v moderní společnosti a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých kontextech.
Zemětřesení v Myanmaru | |
---|---|
![]() Škody způsobené zemětřesením v Mandalaji | |
Druh události | zemětřesení |
Stát | Myanmar |
Místo | Sakainská oblast |
Souřadnice | 22°0′47″ s. š., 95°55′19″ v. d. |
Datum | 28. března 2025 |
Čas | 12.50 (UTC+6:30) |
Zemřelých | 1 600 |
Zraněných | 3 400 |
![]() Mapa makroseismické intenzity. | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dne 28. března v 12.50 místního času došlo v Myanmaru k zemětřesení, které dosáhlo síly 7,7 Mw.[1] Epicentrum se nacházelo nedaleko města Mandalaj.[2] Generál Myanmaru Min Aung Hlaing vyzval k jakékoliv humanitární pomoci z ostatních zemí.
Zemětřesení si vyžádalo více než 3 000 obětí v Myanmaru a 19 v Thajsku.[3][4] Více než 3 400 osob bylo zraněno. Další stovky lidí byly pohřešovány, mimo jiné na zříceném staveništi v Bangkoku. Město je vystavěno na vrstvě jilovitých a písčitých sedimentů, což zesiluje účinky zemětřesení.[5][6]
Zemětřesení zasáhlo Myanmar, Thajsko[7] a Čínu.[8]
Podle myanmarské státní televize zemřelo při ničivém zemětřesení více než 1 000 lidí, přes 2 300 osob utrpělo zranění a desítky lidí jsou stále pohřešovány.[9] Podle údajů organizace Democratic Voice of Burma zemřelo nejméně 3 000 lidí.[3] Nejvíce obětí bylo hlášeno z oblastí Bago, Mandalaj, Šan, Neipyijto a Sagaing. Zemětřesení zasáhlo široké území včetně měst Rangún, Mandalaj, Sagaing, Kalay, Muse, Kyaukse, Yinmabin a dalších.[10] Poškozena byla i infrastruktura, včetně výpadků telefonních a internetových sítí. V odlehlých venkovských oblastech zatím přesné údaje o obětech chybějí.
V Mandalaji zemřelo podle některých údajů až 838 osob, přičemž polovina budov ve městě byla zcela zničena nebo těžce poškozena.[11] Zřítily se části letiště, univerzitní budovy se zřítily či zachvátil požár a mnoho lidí zůstalo uvězněno pod troskami.[12] V sousedství Sein Pan vypukl rozsáhlý požár, který téměř srovnal oblast se zemí.[13] Zřítil se také most Dokhtawaddy přes řeku Myitnge – některá vozidla spadla do řeky, zatím bez potvrzených obětí.[14]
Zřícení mešity zabilo více než 20 lidí, včetně dětí, a zřícení kláštera si vyžádalo životy několika mnichů. Celkově bylo v Mandalaji zničeno více než 30 mešit, z nichž některé byly staré přes sto let. Více než 100 mnichů zůstalo uvězněno pod troskami chrámu.[15] V městských čtvrtích Maha Aungmye a Pyigyidagun se zřítily čajovny, obchody i staveniště, pod kterými zůstaly desítky lidí.[16]
Poškozeny byly také památky jako Mandalajský palác[17], pagoda Mahamuni[18], a klášter Maha Aungmye Bonzan[19]. Hlásí se také povodně po prasknutí přehrady a škody na dálnici Mandalaj–Rangun. V Kyaukse zemřelo 30 lidí a více než 700 bylo zraněno, v Pyawbwe si pád mešity a univerzitní budovy vyžádal další oběti. Záchranné týmy v Bone Oe nahlásily 100 mrtvých. V oblasti Madaya byly zničeny domy i pagody.
V Sagaingu si zemětřesení vyžádalo 18 mrtvých a 300 zraněných. Zřítil se most Ava a většina mešit ve městě byla zničena.[20] Poškozeny byly i historické chrámy v opozičně drženém městě Chaung-U.
V hlavním městě Neipyijto bylo hlášeno 96 úmrtí a přes 400 zraněných. Zřítila se řídicí věž letiště, kde zahynulo šest lidí. Byly poškozeny vládní budovy, parlament, muzea i vojenské velitelství. Při kolapsu několika z nich zahynul například náměstek ministra práce a další zahraniční představitelé. V části Pyinmana bylo nalezeno 86 těl pod troskami.[21]
V Šanském státě zemřelo v oblasti Nyaungshwe nejméně 60 lidí. Vesnice kolem jezera Inle byly silně postiženy – například ve vesnici Kayla bylo zničeno 75 % domů. Některá těla nebyla dosud vyproštěna kvůli zatopení. V Aungbanu si pád hotelu vyžádal další dvě oběti a desítky zraněných.
Během otřesů údajně vojenské letouny zahájily bombardování oblasti Nawnghkio, čímž dále zhoršily situaci v postižených vesnicích.[22]
V oblasti Taungoo (Bago) zemřelo pět dětí při pádu školy a dalších 14 lidí při zřícení mešity. Jedna škola sloužící jako útočiště se také zhroutila. V Pyuu zahynuli čtyři členové rodiny po zřícení zdi domu.[23]
V Rangúnu byly hlášeny jen menší škody, některé budovy se naklonily a došlo k výpadkům telefonního spojení.[24]
Zemětřesení, které zasáhlo Thajsko, si vyžádalo nejméně 18 obětí a desítky zraněných.[25] Největší tragédie se odehrála v hlavním městě Bangkoku, kde se zřítila 33patrová rozestavěná budova patřící Státnímu kontrolnímu úřadu. V troskách zahynulo 11 dělníků, 18 bylo zraněno a 78 dalších osob zůstává nezvěstných.[26][27]
Mezi oběťmi byli i zahraniční pracovníci z Myanmaru.[28] Dalších sedm lidí zemřelo na různých místech metropole – například při pádu jeřábu nebo při evakuaci z výškových budov. Někteří lidé se zranili v nefunkčních výtazích nebo kvůli padajícím troskám.
Otřesy byly natolik silné, že je pocítili lidé ve 63 z celkových 77 thajských provincií. V 18 provinciích, zejména na severu a v okolí Bangkoku, došlo k materiálním škodám. Bangkokský guvernér uvedl, že obdrželi přes 9 500 hlášení o poškození budov, a vyzval majitele více než 11 000 budov k okamžité kontrole jejich statiky.[29]
Kromě potvrzených obětí v Bangkoku byly hlášeny i dva náhlé případy úmrtí pravděpodobně v důsledku srdečního selhání – v provinciích Nonthaburi a Samut Prakan. Spojitost s otřesy však zatím nebyla oficiálně potvrzena.[30][31]
Zemětřesení bylo silně pocítěno i v čínské provincii Jün-nan, kde byli zraněni dva lidé a 847 domů bylo poškozeno. Otřesy zasáhly i další provincie, ale podle čínského ministerstva zahraničí žádní čínští občané nezemřeli.[32][33]