Země moravskoslezská (1782–1850)

Moravsko-Slezsko Mähren-Schlesien ↓ 1782–1850 1860–1861 ↓
Geografie
Hlavní město	Brno
Nejvyšší bod	Praděd (1492 m n. m.)
Nejdelší řeka	Morava
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	asi 2 500 000
Národnostní složení	zemské národy Moravanů a Slezanů, Češi, Němci, Poláci
Jazyky	moravština, slezština, čeština, němčina, polština, slovenština
Náboženství	převážně římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	správní celek
Mateřská země	Habsburská monarchie Habsburská monarchie (1782–1804) Rakouské císařství Rakouské císařství (1804–1850, 1860–1861) Svatá říše římská Svatá říše římská (od vzniku do roku 1806)
Závislé země nebo území	Moravské markrabství Moravské markrabství Vévodství Horní a Dolní Slezsko
Vznik	1782 – rozhodnutím císaře
Zánik	1850 – zrušením Moravskoslezského gubernia
Státní útvary a území
Předcházející Moravské markrabství Vévodství Horní a Dolní Slezsko Následující Moravské markrabství Vévodství Horní a Dolní Slezsko

Země moravskoslezská byl správní celek vytvořený v roce 1782 sloučením Moravy a Rakouského Slezska v jednu správní jednotku v rámci habsburské monarchie. Správní institucí Země moravskoslezské bylo Moravskoslezské gubernium se sídlem v Brně. Morava a Slezsko však i nadále měly samostatné stavovské orgány.

Země moravskoslezská byla rozčleněna na osm krajů: Brněnský, Olomoucký, Znojemský, Jihlavský, Hradišťský, Přerovský, Opavský a Těšínský kraj. Správním střediskem bylo Brno. V roce 1850 byla tato země zrušena a rozdělena na korunní země Moravské markrabství a Slezsko („Vévodství Horní a Dolní Slezsko“). Ty pak byly na krátký čas (od 5. listopadu 1860 do 29. března 1861) opětovně spojeny v jeden celek.^[1]