V dnešním světě Zdena Zábranská upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v populární kultuře nebo jeho vlivu v určité oblasti, Zdena Zábranská se stal tématem obecného zájmu. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu let vyvolal Zdena Zábranská debatu, reflexi a obdiv stejnou měrou. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty související s Zdena Zábranská, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad, analyzujeme jeho důležitost a relevanci v moderní společnosti.
Zdena Zábranská | |
---|---|
Rodné jméno | Zdena Plešáková |
Narození | 1. září 1940 Uherské Hradiště |
Úmrtí | 21. září 2022 (ve věku 82 let) Brno |
Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | básnířka, středoškolská učitelka, učitelka, překladatelka, redaktorka a publicistka |
Manžel(ka) | Vlastimil Zábranský |
Příbuzní | Miroslav Plešák[1] (bratr) |
Ocenění | Cena města Brna (2015) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdena Zábranská (1. září 1940 Uherské Hradiště – 21. září 2022) byla česká básnířka, překladatelka a redaktorka.
Vystudovala bohemistiku a francouzštinu na filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V letech 1963–1966 učila na gymnáziu ve Slavkově u Brna. V letech 1966–1996 byla redaktorkou brněnského nakladatelví Blok, kde se zasloužila o vydávání díla Oldřicha Mikuláška, Jana Skácela a Bohuslava Reynka. Psala básně a překládala francouzskou poezii. Od roku 1969 byla členkou uměleckého spolku Sdružení Q. V 70. letech přispěla do samizdatovývh sborníků vydávaných Ludvíkem Kunderou.[2][3]
Básnické sbírky: