V tomto článku prozkoumáme téma Zbyněk Nádeník do hloubky, analyzujeme jeho původ, jeho dopad na současnou společnost a různé perspektivy, které kolem tohoto fenoménu existují. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času hrál Zbyněk Nádeník klíčovou roli v různých aspektech našich životů a generoval debaty, kontroverze a úvahy v různých oblastech. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme příčiny, důsledky a možná řešení související s Zbyněk Nádeník s cílem poskytnout komplexní a obohacující pohled na toto téma, které je důležité pro každého.
Prof. RNDr. Zbyněk Nádeník, DrSc. | |
---|---|
Narození | 21. listopadu 1925 Markvartovice |
Úmrtí | 8. října 2018 (ve věku 92 let) Praha |
Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zbyněk Nádeník (21. listopadu 1925, Markvartovice – 8. října 2018, Praha) byl český matematik, vysokoškolský profesor na stavební fakultě ČVUT. Věnoval se především aplikacím matematických metod v geodézii.
Narodil se v učitelské rodině na Hlučínsku. Jeho otec Rudolf Nádeník byl ředitelem obecné školy a jeho matka Františka byla učitelkou. Začal studovat gymnázium v Hlučíně. Po připojení Hlučínska ke Třetí říši v říjnu 1938 byla rodina donucena vystěhovat se. Uchýlila se k příbuzným do Tovačova a Zbyněk Nádeník pokračoval ve studiích na gymnáziu v Přerově a později v Prostějově. V letech 1945-1949 vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii v Brně a v Praze.
V roce 1949-1950 působil jako stipendista Badatelského ústavu matematického při České akademii věd a umění. V roce 1950-1951 byl asistentem profesora Františka Vyčichla. V letech 1951-1954 pracoval v Matematickém ústavu Československé akademie věd jako aspirant. Od roku 1954 vyučoval matematiku na tehdy samostatné zeměměřické fakultě ČVUT, po jejím sloučení se stavební fakultou působil na její katedře matematiky. V roce 1957 habilitoval. V roce 1969 mu byl udělen doktorát fyzikálně-matematických věd. V roce 1977 byl jmenován řádným profesorem matematiky. V roce 1997 odešel do důchodu. I nadále se aktivně zajímal o školství a směřování oboru geodézie a kartografie.
Zemřel po dlouhé nemoci v Praze.[1]
Přednášel matematiku pro posluchače oboru geodézie a kartografie. Zabýval se globální diferenciální geometrii křivek a ploch, integrální geometrii, konvexní útvary a geometrické nerovnosti s různými zobecněními klasické isoperimetrické nerovnosti [2]. Dále se zabýval matematickými aplikacemi v oblasti kosmické a fyzikální geodézie [3]. Uvedl do zdejší praxe publikace:
Byl aktivní v Jednotě českých matematiků a fyziků, kde působil ve vědecké radě a v zahraniční komisi. Pořádal též přednášky na téma geometrie a výtvarné umění na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy i na jiných místech. Byl čestným členem Vědecké rady VÚGTK (Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický).
Seznam děl je uveden v literatuře [2].
Vedle toho publikoval v časopisech Mathematica Bohemica, Mathematical Reviews a Zentralblatt für Mathematik.
Podílel se na překladu knihy: