V tomto článku prozkoumáme téma Zastupitelstvo hlavního města Prahy do hloubky, analyzujeme jeho původ, důsledky a možné aplikace v různých kontextech. Od svého vystoupení na veřejné scéně vzbuzuje Zastupitelstvo hlavního města Prahy rostoucí zájem a vyvolává debaty a diskuse v mnoha oborech. Na těchto stránkách se ponoříme do vesmíru Zastupitelstvo hlavního města Prahy, odhalíme jeho rozmanité aspekty a nabídneme kompletní a obohacující vizi tohoto fenoménu. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se snažíme osvětlit Zastupitelstvo hlavního města Prahy a poskytnout našim čtenářům hluboké a obohacující porozumění tomuto tématu, které je dnes tak aktuální.
Zastupitelstvo Hlavního města Prahy | |
---|---|
Vedení | |
Primátor | Bohuslav Svoboda (ODS) od 2023 |
1. náměstek primátora | Zdeněk Hřib (Piráti) od 2023 |
Náměstkyně primátora | Alexandra Udženija (ODS) od 2023 |
Náměstek primátora | Jiří Pospíšil (TOP 09) od 2023 |
Náměstek primátora | Petr Hlaváček (STAN) od 2018 |
Složení | |
![]() | |
Počet členů | 65 |
Koalice (36) | SPOLU (18)
Piráti (13)
STAN (5) |
Ostatní strany (29) | ANO (14)
PS (11)
SPD+NK (3)
nezařazená (1) |
Volby | |
Předchozí volby | 2022 |
Jednací sál | |
Pražské zastupitelstvo zasedá v budově magistrátu na Mariánském náměstí | |
Oficiální web | |
praha.eu |
Zastupitelstvo hlavního města Prahy (ZHMP) je voleným orgánem hlavního města Prahy. Hlavní město Praha je samostatným druhem územního samosprávného celku a není tedy ani krajem, ani obcí. Jeho zastupitelstvo má pravomoci obdobné krajským i obecním zastupitelstvům. Je složeno z 55 až 70 členů, kteří jsou voleni v rámci voleb do zastupitelstev obcí na 4 roky.
Zastupitelstvo zasedá v budově magistrátu na Mariánském náměstí, schází se většinou jednou měsíčně (s výjimkou měsíců července a srpna). Zasedání zastupitelstva jsou (na rozdíl od schůzí rady)[1] veřejně přístupná a jsou v přímém přenosu i ze záznamu dostupná na webu Magistrátu hlavního města Prahy.
Ve volebním období 2006–2010 bylo v zastupitelstvu zastoupeno 5 politických klubů:
V Radě hlavního města Prahy vedené primátorem Pavlem Bémem byli zpočátku kromě vítězné ODS i dva zástupci Strany zelených a SNK ED, oba však po kauze Opencard v průběhu volebního období z rady odstoupili.[2][3]
Ve volebním období 2010–2014 byly v zastupitelstvu zastoupeny 4 politické kluby:
Koaliční smlouvu podepsali po volbách nejprve zástupci ODS a ČSSD, primátorem se stal Bohuslav Svoboda z ODS.[4] Po roce společného vládnutí byla spolupráce ukončena kvůli vyhrocené ekonomické situaci v metropoli.[5] ODS podepsala novou koaliční smlouvu s TOP 09, primátorem zůstal i nadále Bohuslav Svoboda.[6] V květnu 2013 byl z čela rady odvolán a jeho pravomocemi byl pověřen Tomáš Hudeček z TOP 09.[7] Ten díky podpoře ČSSD složil jednobarevnou radu složenou pouze ze zástupců TOP 09, která v metropoli dovládla až do voleb v roce 2014.[8]
Ve volebním období 2014–2018 bylo v zastupitelstvu zastoupeno 7 politických klubů:
Koaliční smlouvu podepsali po volbách zástupci ANO, Trojkoalice a ČSSD. Primátorkou a vůbec první ženou v této funkci se stala Adriana Krnáčová z ANO.[9] V říjnu 2015 došlo k odvolání části členů rady a po téměř půlročních neshodách byla v dubnu 2016 podepsána nová koaliční smlouva mezi stejnými politickými subjekty.[10]
Ve volebním období 2018–2022 bylo v zastupitelstvu zastoupeno 5 politických klubů:
Koaliční smlouvu podepsali po volbách Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu. Primátorem se stal Zdeněk Hřib z České pirátské strany.[11]
Ve volebním období 2022–2026 bylo v zastupitelstvu zastoupeno 6 politických klubů:
Vítězná koalice SPOLU požadovala post primátora pro Bohuslava Svobodu a preferovala koalici na vládním půdorysu, tedy s Piráty a hnutím STAN; paralelně jednala o možné spolupráci také s hnutím ANO. Piráti původně trvali na širší koalici zahrnující také uskupení Praha sobě. Této variantě bylo nakloněno také hnutí STAN. Zástupci SPOLU ale přítomnost Prahy sobě v budoucí radě odmítli.[12] Piráti také odmítali možnost obsazení trestně stíhaného Jana Wolfa z KDU-ČSL na pozici radního. Kritizovali také kumulaci funkcí, například primátor Bohuslav Svoboda je současně poslancem.[13]
K podpisu koaliční smlouvy došlo až 15. února 2023, tedy téměř pět měsíců po komunálních volbách, což je nejdéle v historii České republiky.[14] Koalice vznikla na vládním půdorysu, tedy SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Piráti a hnutí STAN. Situaci odblokovala nabídka SPOLU, aby Piráti a STAN měli dohromady většinu v radě a Jan Wolf nebyl obsazen v radě, Piráti naopak ustoupili v tom, že do koalice nevstoupí se sdružením Praha sobě a Bohuslav Svoboda zůstane poslancem. Primátorem se následně stal Bohuslav Svoboda, pozici prvního náměstka zastává Zděněk Hřib.[15]
Dne 17. února 2023 byla ze zastupitelského klubu SPOLU vyloučena senátorka a zastupitelka Hana Kordová Marvanová. Jako důvod pro vyloučení bylo uvedeno, že jako jediná odmítla hlasovat při volbě primátora pro kandidáta dohodnuté koalice Bohuslava Svobodu (ODS).[16]
Volby do zastupitelstva od vzniku Velké Prahy: 1923 • 1927 • 1931 • 1938 • 1990 • 1994 • 1998 • 2002 • 2006 • 2010 • 2014 • 2018 • 2022
Přehled zastoupení zastupitelstva dle získaných mandátů.
Volby 1923 100 mandátů |
19 KSČ |
2 PC |
9 ČSSD |
1 S |
1 P |
22 ČSNS |
6 ČSL |
4 DPA |
1 D |
2 RSZML |
7 ČŽOSS |
23 ČsND |
2 HSG |
1 [p 1] |
Volby 1927 100 mandátů |
17 KSČ |
2 ŽS |
12 ČSSD |
23 ČSNS |
6 ČSL |
3 DDFP |
2 D |
2 RSZML |
6 ČŽOSS |
3 NSP |
17 ČsND |
2 SSNS |
2 NOB |
1 N |
2 O.[p 2] |
Volby 1931 100 mandátů |
13 KSČ |
2 PC |
14 ČSSD |
1 NS |
23 ČSNS |
6 ČSL |
2 DWG |
2 D |
2 RSZML |
5 ČŽOSS |
15 ČsND |
11 NL |
1 NOF |
1 N |
2 O.[p 3] |
Volby 1938 100 mandátů |
17 KSČ |
2 ŽS |
14 ČSSD |
26 ČSNS |
7 ČSL |
1 D |
4 RSZML |
7 ČŽOSS |
12 NSj |
6 NL |
1 NOF |
3 SdP |
Volby 1990 76 mandátů |
11 KSČ |
5 ČSSD |
2 ČSNS |
9 SZ |
3 ČSL |
1 KDS |
2 KAN |
38 OF |
3 SPR-RSČ |
2 Nez. |
Volby 1994 55 mandátů |
6 KSČM |
5 ČSSD |
2 DŽJ |
1 SZ |
3 OH |
1 P-P |
1 K-Č |
3 DEU |
1 KDS |
1 KAN |
5 ODA |
23 ODS |
1 S-R |
2 Nez. |
Volby 1998 55 mandátů |
8 KSČM |
10 ČSSD |
16 Čtyřkoalice |
21 ODS |
Volby 2002 70 mandátů |
8 KSČM |
12 ČSSD |
1 K-Č |
2 U-D |
15 Sdružení ED, NK |
2 SNK |
30 ODS |
Volby 2006 70 mandátů |
6 KSČM |
12 ČSSD |
6 SZ |
4 SNK-ED |
42 ODS |
Volby 2010 63 mandátů |
3 KSČM |
14 ČSSD |
26 TOP 09 |
20 ODS |
Volby 2014 65 mandátů |
4 KSČM |
8 ČSSD |
4 Piráti |
8 Trojkoalice[p 4] |
16 TOP 09 |
8 ODS |
17 ANO |
Volby 2018 65 mandátů |
13 Piráti |
13 Praha sobě |
13 Spojené síly pro Prahu[p 5] |
14 ODS |
12 ANO |
Volby 2022 65 mandátů |
13 Piráti |
11 Praha sobě |
5 STAN |
19 SPOLU (ODS: 9, TOP 09: 7, KDU-ČSL: 2, NK: 1) |
14 ANO |
3 SPD |