V dnešní době je Německé pracovní a volební společenství tématem, které v dnešní společnosti vzbuzuje velký zájem a diskuse. Jeho význam sahá od osobních aspektů až po globální problémy a jeho dopad je zřejmý v různých oblastech. Jak čas plyne, Německé pracovní a volební společenství je stále aktuální téma, které neustále vyvolává kontroverze. Z hlediska výzkumu a analýzy je nutné ponořit se do různých aspektů pokrytých Německé pracovní a volební společenství, abychom pochopili jeho rozsah a význam v současném světě. V tomto článku se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Německé pracovní a volební společenství a analyzujeme jeho vliv na dnešní společnost.
| Německé pracovní a volební společenství | |
|---|---|
| Deutsche Arbeits- und Wahlgemeinschaft | |
| Zkratka | DAWG |
| Datum založení | 1928 |
| Datum rozpuštění | 1935 |
| Ideologie | liberalismus aktivismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Německé pracovní a volební společenství (německy Deutsche Arbeits- und Wahlgemeinschaft, zkratka DAWG) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, která reprezentovala část sudetoněmecké národnostní menšiny.
Vznikla jako nová formace roku 1928, když Německou nacionální stranu opustila kvůli negativismu a strnulosti jejího programu skupina okolo Alfreda Roscheho a navíc ji posílilo křídlo z Německé demokratické svobodomyslné strany okolo Bruno Kafky. Strana chtěla překonat stavovské rozdělení sudetoněmecké komunity, kladla důraz na ekonomické otázky a navazovala na tradice německého liberalismu. V zemských volbách roku 1928 zaznamenala první úspěchy. V parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala v rámci předvolební koalice nazvané Německé volební společenství, do níž vstoupil Německý svaz zemědělců a menší Karpatoněmecká strana. Počátkem 30. let se začala sbližovat s nacistickou stranou, později se Sudetoněmeckou stranou, což ovšem vedlo k odchodu skupiny liberálů z Německé demokratické svobodomyslné strany. Do parlamentních voleb v roce 1935 pak Alfred Rosche stranu již začlenil do Sudetoněmecké strany.[1] Rosche pak po zbytek 30. let působil jako významný funkcionář Sudetoněmecké strany (zpočátku s pověstí umírněného vyjednavače).[2]