Zalavár

Mluvit o Zalavár je ponoření se do vzrušujícího a neustále se vyvíjejícího tématu. Od svého vzniku Zalavár vzbuzoval zájem odborníků a fanoušků, kteří zkoumali jeho rozmanité aspekty a dimenze. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zalavár, od jeho dopadu na společnost až po možné budoucí aplikace. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme nabídnout komplexní pohled na Zalavár, který se zabývá její minulostí i současností a promítá její potenciální vývoj.

Zalavár
Základy románské baziliky sv. Hadriána
Základy románské baziliky sv. Hadriána
Zalavár – znak
znak
Zalavár – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice46°40′2″ s. š., 17°9′34″ v. d.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionZápadní Zadunají
ŽupaZala
OkresKeszthely
Zalavár
Zalavár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha31,06 km²
Počet obyvatel936 (2011)
Hustota zalidnění30,1 obyv./km²
Správa
StarostaBerkenyés István
Telefonní předvolba83
PSČ8392
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zalavár (německy Mosaburg, česky Blatengrad (počeštěně také Blatnohrad[1]) je obec v Maďarsku v župě Zala. Nachází se 9 kilometrů jihozápadně od Balatonu.

Historie

Tzv. Hradní ostrov byl ve druhé čtvrtině 9. století opěrným bodem evangelizační činnosti salcburských arcibiskupů, a sídlem nového knížectví nitranského knížete Pribiny, který byl z Nitry vypuzen. Mezi lety 839–847 zde vybudoval hradiště Blatnohrad, které se stalo centrem Blatenského knížectví. Koncem 40. let 9. století byl v Pribinově opevněném sídle postaven první kostel Panny Marie, který roku 850 vysvětil salcburský arcibiskup Liupram. Ten zároveň vyslal zedníky a další řemeslníky, aby v Pribinově městě postavili druhý kostel, který byl zasvěcen sv. Hadriánovi a byly do něj ze Salzburgu přeneseny světcovy ostatky. V té době již stál také třetí kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Pravděpodobně se uvažovalo o založení biskupství východní Pannonie, ke kterému však nedošlo.[2]

Za vlády Pribinova syna, Kocela, se v létě roku 867 na dvoře Blatnohradu krátce zdrželi Cyril a Metoděj, kteří byli na cestě z Velké Moravy k papeži do Říma. Po Kocelově smrti se hradiště dostalo do rukou Frankům. Okolo roku 900 dobyli místo Maďaři.

Benediktinský klášter

Roku 1019 zde byla postavená nová bazilika a benediktínský klášter, na kterou bylo přeneseno patrocinium svatého Hadriána ze staršího kostela, který byl počátkem 11. století již zřícený. Klášterní hrad se v polovině 16. století stal součástí okruhu pohraničních protitureckých pevností. Mniši jej z obav před útokem Turků roku 1575 opustili a stavby postupně zpustly. V roce 1702 nařídila vídeňská dvorní válečná rada demolici celého klášterního areálu, aby se v něm nemohli usadit rebelové. Majetek připadl benediktinům z dolnorakouského Göttweigu, kteří však svou doménu přenesli do Zalaapáti.[3]

Odkazy

Galerie

  • Ruiny klášterní baziliky
    Ruiny klášterní baziliky
  • Letecký pohled na památník v Zalaváru
    Letecký pohled na památník v Zalaváru
  • Pomník Cyrila a Metoděje
    Pomník Cyrila a Metoděje

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zalavár na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 371
  2. ↑ FOLTÝN-MAŠKOVÁ-SOMMER, 2016, s. 371
  3. ↑ FOLTÝN-MAŠKOVÁ-SOMMER, 2016, s. 372.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Zalavár na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Okres Keszthely