V dnešním světě je Klášter Göttweig ve společnosti stále důležitější. Ať už kvůli svému dopadu na kulturu, politiku, ekonomiku nebo každodenní životy lidí, Klášter Göttweig se dokázal postavit jako relevantní téma diskusí a debat. Jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí a jeho přítomnost je stále patrnější v různých aspektech života. To je důvod, proč je důležité plně prozkoumat rozsah a důsledky Klášter Göttweig dnes, stejně jako analyzovat jeho vývoj v čase a jeho potenciální dopad v budoucnu. Tento článek se snaží ponořit do světa Klášter Göttweig, abychom pochopili jeho důležitost a relevanci v současné společnosti.
Klášter Göttweig | |
---|---|
![]() Klášter Göttweig od jihovýchodu | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Místo | Furth bei Göttweig |
Souřadnice | 48°21′59,72″ s. š., 15°36′44,39″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Řád svatého Benedikta |
Zakladatel | Altman Pasovský |
Založení | 1083 |
Znak | ![]() |
Odkazy | |
Kód památky | 55861 |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášter Göttweig (česky Kotvík) je mužský benediktinský klášter, který stojí na návrší, jež je výběžkem pahorkatiny Donausteinerwald, nad obcí Furth na jižním břehu Dunaje nedaleko dolnorakouské Kremže v okrese Kremže. Náleží do širšího okolí údolí Wachau.
Klášter byl založen roku 1083 pasovským biskupem Altmanem pro konvent augustiniánů kanovníků, ale již roku 1094 se zde usídlil konvent benediktinů z kláštera St. Blasien ze Schwarzwaldu. První a jedinou stojící románskou stavbou je kaple sv. Erentrudy, archeologickým výzkumem byly odhaleny ještě základy románského kostela sv. Jiří, které jsou přístupné mimo současný klášter. Středověký rozmach následovaly požáry a drancování tureckými vojáky a devastace v období reformace. Od roku 1625 klášter náleží do rakouské kongregace benediktinů. Přestavbu klášterního areálu po požáru z roku 1718 pro opata Gottfrieda Bessela navrhl císařský dvorní architekt Johann Lucas von Hildebrandt po vzoru španělského Escorialu. Benediktinský klášter je dosud v provozu a se 45 mnichy patří k největším v Rakousku. V letech 1991–1996 byl zdejší otec opat (pater abbas) hlavou kongregace.
V roce 2000 byl klášter zapsán mezi Světové dědictví UNESCO společně s klášterem v Melku a městem Krems an der Donau (česky: Kremže) jako součást „Kulturní krajiny Wachau“.
Před klášterem je konečná zastávka místního autobusu.