V dnešním světě se Záslužný kříž stalo tématem velkého zájmu a významu. Je to téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí a vyvolalo diskusi v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme Záslužný kříž a jeho důsledky v dnešní společnosti. Budeme analyzovat historické, sociální, kulturní a vědecké aspekty související s Záslužný kříž s cílem nabídnout ucelenou a mnohostrannou vizi na toto téma. Kromě toho prozkoumáme možné důsledky a výzvy, které Záslužný kříž představuje v dnešním světě, stejně jako příležitosti a řešení, která mohou vyplynout z jeho studia. Cílem tohoto článku je přispět k obohacení znalostí a porozumění o Záslužný kříž a poskytnout informativní a reflexivní perspektivu, která vybízí k zamyšlení a dialogu na toto téma.
Záslužný kříž | |
---|---|
Verdienstkreuz | |
![]() Rakouský Zlatý záslužný kříž s korunou. | |
Uděluje![]() ![]() Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko | |
Založeno | 1850 |
Stát | ![]() ![]() |
Heslo | Viribus Unitis |
Uděluje se za | všeobecné zásluhy o panovníka a monarchii, za dlouholetou veřejnou službu či zvláštní zásluhy o obecné blaho |
Zakladatel | František Josef I. |
Třídy | zlatý záslužný kříž s korunou zlatý záslužný kříž stříbrný záslužný kříž s korunou stříbrný záslužný kříž železný záslužný kříž s korunou (od 1916) železný záslužný kříž (od 1916) |
Ostatní vyznamenání | |
![]() |
Záslužný kříž (něm. Verdienstkreuz) bylo rakouské (později rakousko-uherské vyznamenání), které zřídil císař František Josef I. nejvyšším rozhodnutím ze 16. února (resp. 1. dubna) 1850. Oceňovány jím byly všeobecné zásluhy o panovníka a monarchii, stejně jako dlouholetá veřejná služba či zvláštní zásluhy o obecné dobro. Zároveň s jejich zavedením bylo zrušeno udílení zlatých a stříbrných Civilních záslužných medailí (zvaných též medaile Meritis).
Vyznamenání bylo po svém založení rozděleno do čtyřech stupňů, přičemž udělení určitého z nich (jak bylo v Rakousku běžné) nezáviselo na výši zásluh, ale společenském postavení či postavení ve státní službě[1]:
Až do 20. září 1914 byly záslužné kříže udíleny výlučně za nebojové zásluhy a to na červené stuze. Od tohoto data je ale bylo možné udělovat i za vojenské zásluhy v poli. V takovém případě byly zavěšeny na červenobíle šrafované stuze Vojenského záslužného kříže.
Ještě za života Františka Josefa I., 1. dubna 1916 byly - ovšem jen na dobu války - podle provizorních statut z 11. května téhož roku zavedeny další dvě třídy vyznamenání určené pro nejníže postavené příjemce (gážisty, kteří nebyli státními úředníky a prosté vojáky):
Podle nejvyššího rozhodnutí Karla I. ze 13. prosince 1916 mohly být jednotlivé stupně vyznamenání udíleny i s meči za statečnost v boji s nepřítelem.
Podoba vyznamenání vychází z Řádu Františka Josefa a také užitá stuha je totožná. Odznakem je rupertský kříž s kruhovým medailonem uprostřed. Ve středu medailonu na bílém poli je umístěna zlatá iniciála FJ odkazující na svého zakladatele, císaře Františka Josefa. V opisu se pak nachází heslo VIRIBUS UNITIS, osobní heslo císaře Františka Josefa I. Na reversu je uveden letopočet 1849.