XVI. sjezd Komunistické strany Číny

V tomto článku podrobně prozkoumáme XVI. sjezd Komunistické strany Číny a jeho dopad na různé aspekty našeho každodenního života. Od svého vzniku až po svůj vývoj hraje XVI. sjezd Komunistické strany Číny zásadní roli ve způsobu, jakým interagujeme se světem kolem nás. V průběhu let XVI. sjezd Komunistické strany Číny vyvolal nekonečné debaty a diskuse a stal se tématem zájmu pro akademiky, odborníky i širokou veřejnost. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit osvětlit různé aspekty XVI. sjezd Komunistické strany Číny a jeho vliv na naši současnou společnost.

XVI. sjezd Komunistické strany Číny (čínsky pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìshíliù​cì quánguódàibiǎodàhuì, znaky zjednodušené 中国共产党第十六次全国代表大会) proběhl v Pekingu ve dnech 8. – 14. listopadu 2002. Sjezdu se zúčastnilo 2114 řádných delegátů a 40 speciálních delegátů[pozn. 1] zastupujících 66 milionů členů Komunistické strany Číny.

Generální tajemník Ťiang Ce-min přednesl zpávu ústředního výboru o činnosti vedení strany nazvanou „Všestranně vést výstavbu společnosti a vytvářet nové podmínky pro budování socialismu s čínskými rysy“ v níž shrnul výsledky rozvoje země od roku 1989 a cíl politiky strany definoval jako vybudování středně bohaté společnosti. Do upravených stranických stanov byla zanesena Ťiang Ce-minova „teorie trojího zastoupení“, mezi dalšími změnami stanov například v článku o přijímaní nových členů strany spojení „další revoluční představitelé“ bylo nahrazeno „přední představitelé dalších společenských vrstev“, což mělo ulehčit přijímání úspěšných soukromých podnikatelů. Na sjezdu proběhlo předání vedení strany z rukou třetí generace stranických vůdců v čele s Ťiang Ce-minem ke čtvrté generaci v čele s Chu Ťin-tchaoem.[pozn. 2]

Sjezd zvolil 16. ústřední výbor o 198 členech a 158 kandidátech, z nich 180 nových, a ústřední komisi pro kontrolu disciplíny o 121 členech. Ústřední výbor poté zvolil 16. politbyro o čtyřiadvaceti členech a jednom kandidátu a sedmičlenný sekretariát. K běžnému řízení strany vybral ze členů politbyra devítičlenný stálý výbor (generální tajemník Chu Ťin-tchao, Wu Pang-kuo, Wen Ťia-pao, Ťia Čching-lin, Ceng Čching-chung, Chuang Ťü, Wu Kuan-čeng, Li Čchang-čchun a Luo Kan), v němž z dosavadního sedmičlenného stálého výboru zůstal pouze Chu Ťin-tchao. Dalšími členy členy politbyra byli zvoleni Wang Le-čchüan, Wang Čao-kuo, Chuej Liang-jü, Liou Čchi, Liou Jün-šan, Wu I, Čang Li-čchang, Čang Te-ťiang, Čchen Liang-jü, Čou Jung-kchang, Jü Čeng-šeng, Che Kuo-čchiang, Kuo Po-siung, Cchao Kang-čchuan a Ceng Pchej-jen. Kandidátem politbyra se stal Wang Kang. Prvním tajemníkem disciplinární komise se stal Wu Kuan-čeng a předsedou ústřední vojenské komise zůstal Ťiang Ce-min (do roku 2004).

Poznámky

  1. ↑ Speciální delegáti jsou zpravidla bývalí vysocí straničtí funkcionáři, mají plná práva delegátů.
  2. ↑ Mocenský přechod byl plně dokončen až roku 2004, kdy Chu Ťin-tchao nahradil Ťiang Ce-mina i na postu předsedy ústřední vojenské komise.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku XVI съезд КПК na ruské Wikipedii.

Komunistická strana Číny
Ideologie a politika
Ústřední orgány
Ústřední výbor
orgány ÚV
aparát ÚV
oddělení
komise
další
volební období

1. • 2. • 3. • 4. • 5. • 6. • 7. • 8. • 9. • 10. • 11. • 12. • 13. • 14. • 15. • 16. • 17. • 18. • 19. • 20.

Sjezdy

I. (1921) • II. (1922) • III. (1923) • IV. (1925) • V. (1927) • VI. (1928) • VII. (1945) • VIII. (1956/58) • IX. (1969) • X. (1973) • XI. (1977) • XII. (1982) • XIII. (1987) • XIV. (1992) • XV. (1997) • XVI. (2002) • XVII. (2007) • XVIII. (2012) • XIX. (2017) • XX. (2022)