Ťiang Ce-min

Ťiang Ce-min
江泽民
Ťiang Ce-min (2002)Ťiang Ce-min (2002)
Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny
Ve funkci:
24. června 1989 – 15. listopadu 2002
PředchůdceČao C'-jang
NástupceChu Ťin-tchao
5. prezident ČLR
Ve funkci:
27. března 1993 – 15. března 2003
PředchůdceJang Šang-kchun
NástupceChu Ťin-tchao
Stranická příslušnost
ČlenstvíKS Číny
Narození17. srpna 1926
Jang-čou, Ťiang-su
Čínská republika Čínská republika
Úmrtí30. listopadu 2022 (ve věku 96 let)
Šanghaj
ČínaČína Čína
Příčina úmrtíleukemie a syndrom multiorgánové dysfunkce
Místo pohřbeníYangtze Estuary
RodičeŤiang Š’-ťün a Wang Zhelan
DětiŤiang Mien-cheng
Ťiang Mien-kchang
PříbuzníŤiang Ce-chuej (sourozenec)
Ťiang Šang-čching (adoptivní otec)
Ťiang Šang-čching (strýc)
Jiang Zhicheng (vnuk)
Profesepolitik a elektroinženýr
Oceněnívelkokříž Řádu dobré naděje (1999)
Palestinian Bethlehem 2000 Award (2000)
Grand Cross of the Order of Tahiti Nui (2001)
Řád Josého Martího
Královský rodinný řád koruny Bruneje
… více na Wikidatech
Commons江泽民
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťiang Ce-min (čínsky pchin-jinem Jiāng Zémín, znaky zjednodušené 江泽民, tradiční 江澤民; 17. srpna 1926 Jang-čou – 30. listopadu 2022 Šanghaj) byl čínský politik, v letech 1989–2002 generální tajemník Komunistické strany Číny a v letech 1993–2003 prezident Čínské lidové republiky. Ťiang, představitel tzv. „třetí generace“ čínského komunistického vedení, v letech 1989–2004 také zastával funkci předsedy Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny, a byl tak považován za nejvyššího vůdce Číny.

Za jeho působení v čele státu byla Čína v roce 2001 přijata do Světové obchodní organizace (WTO).

Ťiang Ce-min patřil ke stoupencům tvrdého zásahu na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 a realizace právě jeho nekompromisního řešení mu později vynesla post prezidenta. Jako prezident je zodpovědný také za persekuci příslušníků spirituální praxe Fa-lun-kung, za kterou byl obviněn před španělským soudem a argentinský soud na něj vydal (byť spíše symbolický) zatykač.

Ťiang Ce-minova frakce

Ťiang Ce-min vytvořil v Komunistické straně Číny vlastní mocenskou strukturu, vládní frakci jejíž moc opřel o kontrolu nad Výborem pro politické a legislativní záležitosti, do jehož čela dosadil člena svojí frakce bývalého naftaře Čou Jung-kchanga.

Dalším členem jeho skupiny byl člen Komunistické strany Číny Po Si-laj, který letech 2003–2004 zastával post guvernéra provincie Liao-ning. Od roku 2004 do listopadu 2007 byl ministrem obchodu Čínské lidové republiky. Následně se stal tajemníkem výboru v Čchung-čchingu a členem politbyra Komunistické strany Číny. Jako svého pobočníka si zvolil Po Si-laj straníka Wang Li-tüna.

Dalšími známými členy Ťiangovy frakce jsou členové stálého výboru politbyra Ťia Čching-lin a Li Čchang-čchun.

Kampaň proti Fa-lun-kungu

1999 – počátek pronásledování Fa-lun-kungu

Komunistická strana publikovala v dubnu roku 1999 článek v časopise Věda a technologie pro mládež, v němž označila Fa-lun-kung za pověru a hrozbu pro zdraví, protože praktikující mohou u vážných nemocí odmítat běžné lékařské ošetření. Velké množství stoupenců Fa-lun-kungu následně proti obsahu článku demonstrovalo před redakcí časopisu v Tianjinu. Výsledkem bylo zatýkaní a bití účastníků demonstrace ze strany čínské policie. O incidentu později hovořil novinář a spisovatel Ethan Gutmann na tiskové konferenci v Evropském parlamentu, jako o připravené provokaci čínské vlády, která měla záměrně vyvolat protesty na straně Fa-lun-kungu. Kvůli těmto zatčením přišlo 25. dubna 1999 k vládnímu Úřadu pro odvolání 10 až 15 tisíc praktikujících Falun Gongu, tito lidé se odpoledne shromáždili u sídla Čínské komunistické strany v Zhongnanhai vedle Zakázaného města v Pekingu a zůstali tam do pozdního večera. Shromáždění bylo poklidné, účastníci nedrželi žádné transparenty ani plakáty. Prezident Ťiang Ce-min byl přítomností těchto apelujících znepokojen. Ideologická nadvláda komunistické strany byla podle jeho názoru ohrožena.

Generální tajemník komunistické strany Číny Ťiang Ce-min zakládá takzvaný Úřad 610, který má za úkol pronásledovat a zdiskreditovat Fa-lun-kung a jeho příznivce. Podle Amnesty International přijala čínská vláda tři strategie na rozdrcení Fa-lun-kungu: násilí proti praktikujícím, kteří se odmítnou vzdát své víry, „vymývání mozků”, kdy jsou lidé nuceni, aby se Falun Gongu vzdali a odmítli ho, a efektivnější mediální kampaň na obrácení veřejného mínění proti Falun Gongu.

Soudní procesy proti Ťiang Ce-minovi

Dne 11. listopadu 2009 přijal po dvou letech vyšetřování španělský soudce Ismael Moreno žalobu za genocidu a mučení. Mezi obviněnými figuruje pět vysokých představitelů Komunistické strany Číny, kteří se mají zodpovídat za svou roli při pronásledování duchovní praxe Fa-lun-kung. Poprvé soud uznal kampaň proti Fa-lun-kungu za odpovídající definici genocidy z hlediska právního. Mezi obviněnými je i bývalý vůdce Číny, Ťiang Ce-min, Luo Kan – bývalý ředitel Úřadu 610, Po Si-laj – bývalý ministr obchodu, Ťia Čching-lin – čtvrtý nejvýše postavený člen Strany a Wu Kuan-čeng – předseda interního disciplinárního výboru Strany.

21. prosince 2009 vynesl Argentinský soudce Octavio Araoz de Lamadrid z Federálního soudu č. 9 rozsudek v historickém procesu se dvěma bývalými čelními čínskými funkcionáři. Bývalý předseda komunistické strany Číny Ťiang Ce-min a šéf Úřadu 610 Luo Kan byli souzeni za jejich zodpovědnost ve stále probíhajícím pronásledování milionů praktikujících duchovní disciplíny Fa-lun-kung ze strany čínského komunistického režimu. Součástí rozsudku je i nařízení k zadržení obou funkcionářů, kteří se v současnosti nacházejí v Číně. Pokud obvinění vycestují do země, která má s Argentinou smlouvu o vydávání zločinců, musí být zadrženi a převezeni do Argentiny, aby byli postaveni před soud a poskytli prohlášení na svou obhajobu. Rozhodnutí soudu představuje historický precedent.

Wang Li-ťünův incident

Před 18. sjezdem Komunistické strany Číny, který se má konat na podzim roku 2012, vypukly uvnitř strany mocné boje o kontrolu nad vedením země.

Zprávy světových médií naznačují, že boj probíhá mezi dvěma frakcemi komunistické strany. První frakce je údajně vedena současným prezidentem a generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny v jedné osobě Chu Ťin-tchaem a premiérem Wen Ťia-paem. Druhou řídí člen devítičlenného Stálého výboru politbyra komunistické strany a šéf policie a bezpečnostních složek Čou Jung-kchang spolu se stranickým tajemníkem komunistické strany ve městě Čchung-čchingu Po Si-lajem, podle čínského novináře Wu Pao-čanga, který pracuje pro Radio France International v Paříži oba patří do mocenské skupiny bývalého prezidenta Ťiang Ce-mina.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Former Chinese leader Jiang Zemin dies aged 96. BBC News. 30 November 2022. Dostupné online . Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ Former Chinese president Jiang Zemin dies at 96. The Guardian. 30 November 2022. Dostupné online . (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ BUCKLEY, Chris; WINES, Michael. Jiang Zemin, Leader Who Guided China Into Global Market, Dies at 96. The New York Times. 2022-11-30. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ SCHÖNWIESNER, Roman. Čína aj Taiwan vstúpili do WTO . eTrend, 2001-11-14 . Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ aktualne.cz : Cenzoři nechtějí, abyste si přečetli: Vůdce Číny zemřel
  6. ↑ Doe v Jiang Zemin, Bo Xilai, Lou Gan et al.
  7. ↑ Reuters – Argentine judge asks China arrests over Falun Gong. www.reuters.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-03. 
  8. ↑ Kdo je Čou Jung-kchang – vrchní velitel čínské veřejné bezpečnosti. . 2012-03-27 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-06. 
  9. ↑ a b c d Mocenské struktury v Číně - Rozhovor s čínským novinářem Wu Baozhangem . velkaepocha.sk . Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d KILGOUR, David; MATAS, David. Bloody Harvest . . Kapitola oddíl C Aspekty vztahující se k Falun Gongu, kapitola 19. Předpokládaná hrozba, strana 16.. (Vyšetřovací zpráva, shrnutí událostí 90. let v Číně týkajících se pronásledování Fa-lun-kungu čínským komunistickým režimem). Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Velká Epocha. Past Komunistické strany Číny na Falun Gong . . Události okolo protestu před vládním úřadem pro odvolání. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-04. 
  12. ↑ Velká Epocha. Jak Falun Gong začal 25. dubna 1999 měnit Čínu . . Události okolo protestu před vládním úřadem pro odvolání. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-15. 
  13. ↑ . Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí. Brno: Husitská teologická fakulta University Karlovy v Praze, 2009. 460 s. ISBN 978-80-87127-21-6. 
  14. ↑ a b . Beyond the Red Wall - The Persecution of Falun Gong („Za rudou zdí – pronásledování Fa-lun-kungu“) . Kanada: CBC, Canadian Broadcasting Company, 2007 . (Hovoří David Ownby, ředitel Centra asijských studií na Montrealské univerzitě a odborník na moderní čínské dějiny, psal o Fa-lun-kungu v dokumentu, který připravil pro Kanadský institut mezinárodních záležitostí.). Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ KOVÁČ, Patrik. "Čínske gestapo": Prisudzujú mu vraždy, mučenie, vymývanie mozgov aj odoberanie orgánov . Aktuality.sk . Dostupné online. (slovensky) 
  16. ↑ KILGOUR, David; MATAS, David. Bloody Harvest . . Kapitola F. Prvky potvrzující a vyvracející obvinění c) Aspekty vztahující se k Falun Gongu. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Annual Report 2007 . Congressional-Executive Commission on China . S. 87. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-20. (anglicky) 
  18. ↑ Annual Report 2007 . Congressional-Executive Commission on China . S. 91. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-20. (anglicky) 
  19. ↑ China: Human rights in China in 2001- a new step backwards . Amnesty International . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-20. (anglicky) 
  20. ↑ Doe v Jiang Zemin, Bo Xilai, Lou Gan et al. . Human Rights Law Foundation . Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Spanish Judge Calls Top Chinese Officials to Account for Genocide . canadafreepress.com . Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Spanish court indicts Chinese officials for genocide . secretchina.com . Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Španělsko bude soudit vysoké čínské představitele za genocidu . theepochtimes.com (Velká Epocha) . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-26. 
  24. ↑ Argentine judge asks China arrests over Falun Gong . reuters.com . Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Argentinský soudce vydal příkaz k zadržení bývalých čínských pohlavárů za genocidu Falun Gongu . theepochtimes.com (Velká Epocha) . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-02. 
  26. ↑ Hrozí v Číně převrat? . ceskatelevize.cz . Dostupné online. 
  27. ↑ Čína: Souboj komunistických frakcí . velkaepocha.sk . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-29. 

Externí odkazy

Portály: Čína | Politika