V dnešním světě se Wolfram von Richthofen stal problémem, který získává stále větší význam v různých oblastech společnosti. Od politiky po vědu, kulturu a technologie, Wolfram von Richthofen vyvolal velký zájem a debatu mezi odborníky i občany. Bez ohledu na to, zda se jedná o historickou postavu, vědecký objev nebo kulturní fenomén, Wolfram von Richthofen upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé přístupy a perspektivy, které existují kolem Wolfram von Richthofen, a prozkoumáme jeho dopad na náš každodenní život.
Wolfram von Richthofen | |
---|---|
![]() Generál polní maršál Wolfram von Richthofen | |
Rodné jméno | Wolfram Karl Ludwig Moritz Hermann Freiherr von Richthofen |
Narození | 10. října 1895 Gut Barzdorf |
Úmrtí | 12. července 1945 (ve věku 49 let) Bad Ischl |
Rodiče | Wolfram von Richthofen |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Generalfeldmarschall |
Doba služby | 1913 - 1920, 1923 - 1944 |
Sloužil | ![]() ![]() |
Složka | Legie Condor; VIII. Fliegerkorps, Luftflotte 2, Luftflotte 4 |
Jednotka | Jasta 11 |
Velel | Legie Condor, VIII. Fliegerkorps, Luftflotte 2, Luftflotte 4 |
Války | Druhá světová válka, První světová válka, Španělská občanská válka |
Bitvy | Bitva u Stalingradu, Třetí bitva o Charkov, Operace Saturn |
Vyznamenání | Rytířský kříž Železného kříže |
Podpis | ![]() |
![]() |
Generál polní maršál Wolfram svobodný pán von Richthofen (10. října 1895, Gut Barzdorf, Slezsko – 12. července 1945, Bad Ischl) byl německý letec za první a druhé světové války a polní maršál. Byl také vzdáleným příbuzným Lothara von Richthofen a Manfreda von Richthofen, který byl nejlepším německým leteckým esem první světové války.
Roku 1913 vstoupil do německé armády a sloužil v jezdectvu a během první světové války bojoval na východní a západní frontě. Roku 1918 byl přeřazen k německému letectvu, kde během necelých šesti měsíců sestřelil 8 letadel. Roku 1923 vstoupil do Reichswehru a o deset let později – roku 1933 vstoupil i do Luftwaffe. Roku 1936 odletěl s Legií Condor do Španělska. Tam sloužil jako náčelník štábu Huga Sperrleho. Z této funkce byl také přímo odpovědný za bombardování města Guernica, které se odehrálo 26. dubna 1937. V listopadu 1938 byl povýšen – stal se generálmajorem. O rok později byl ze Španělska stažen a od 19. července 1939[1] začal velet VIII. Fliegerkorpsu se kterým se podílel na bombardování Varšavy. Této jednotce velel až do roku předposledního dne června 1942.[1] Při západním tažení podporoval jednotky Ewalda von Kleist a armádu Waltera von Reichenau. Roku 1940 získal vyznamenání – Rytířský kříž Železného kříže. Se svým sborem se také roku 1940 zúčastnil Bitvy o Británii. Roku 1941 podporoval německou armádu při řeckém tažení za což po dobytí Kréty obdržel pro svůj kříž dubové ratolesti. O dva roky později – 12. června 1943 začal velet italské 2. letecké armádě, které velel až do 27. září 1944[2], kdy byl poslán podporovat Skupině armád Jih do Ruska. Roku 1943 byl povýšen do nejvyšší možné hodnosti – stal se generálem polním maršálem (nejmladší ve své době)[3]. Roku 1944 přestal být v aktivní službě a byl přeřazen do zálohy, protože byl u něj objeven mozkový nádor.[4]
Roku 1945 zemřel v americkém zajateckém táboře v Bad Ischlu v Rakousku na mrtvici.[5]