Georg von Küchler
V širokém světě Georg von Küchler existuje velká rozmanitost přístupů, názorů a pohledů. Složitost tohoto tématu/jednotlivce/události vyvolala postupem času nekonečné diskuse a debaty, které se staly ústředním prvkem v různých oblastech poznání. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu, Georg von Küchler upoutal pozornost vědců, odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších a nejzajímavějších aspektů Georg von Küchler a analyzujeme jeho důležitost a důsledky v různých kontextech.
| Georg von Küchler | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. května 1881 zámek Philippsruhe |
| Úmrtí | 25. května 1968 (ve věku 86 let) Garmisch-Partenkirchen |
| Místo pohřbení | Alter Friedhof Darmstadt |
| Povolání | důstojník |
| Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže s dubovou ratolestí spona k Železnému kříži Kříž cti Memel Medal medaile Za zimní tažení na východní frontě 1941/42 … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Karl Friedrich Wilhelm von Küchler (30. května 1881 Hanau – 25. května 1968 Garmisch-Partenkirchen) byl německý důstojník a polní maršál německé armády v období II. světové války.[1]
Životopis
Georg von Küchler se narodil na zámku Philippsruhe v Hanau. Po absolvování kadetní školy vstoupil v roce 1900 do Deutches Heer a sloužil u 25. polního dělostřeleckého pluku. Byl povýšen na nadporučíka. V letech 1910 až 1913 studoval Pruskou vojenskou akademii. Následně nastoupil na generální štáb armády v Berlíně.[1] V první světové válce velel dělostřelecké baterii na západní frontě, účastnil se bitvy na Sommě a u Verdunu. V roce 1916 se stal štábním důstojníkem 206. pěší divize. Po skončení války vstoupil do Freikorpsu, se kterým bojoval v roce 1919 v Polsku proti Rudé armádě. V roce 1932 se stal zástupcem velitele 1. pěší divize ve východním Prusku. V roce 1934 byl povýšen na generálmajora a velitelem 1. pěší divize. V roce 1935 se vzdal velení a byl jmenován inspektorem válečných škol Reichswehru.[2] V roce 1939 byl jmenován velitelem 18. armády. V roce 1940 se s armádou zúčastnil bojů o Francii. V následujícím roce se podílel se svou armádou na bojích v Sovětském svazu, v roce 1942 byl jmenován velitelem uskupení armád Sever. Do roku 1944 nebylo jeho uskupení armád schopno prolomit obranu Leningradu při jeho obléhání. V roce 1944 byl odvolán pro neshody s Hitlerem.[2] Byl držitelem Rytířského kříže Železného kříže s dubovou ratolestí. Po skončení druhé světové války byl vyšetřován vojenským soudem a 27. října 1948 byl odsouzen na dvacet let odnětí svobody za svůj postup proti partyzánům v Sovětském svazu. Z vězení byl propuštěn po osmi letech od skončení války v roce 1953 z důvodu nemoci a stáří.[2]
Vyznamenání
Železný kříž, II. třída, udělen 20.11.1914
Železný kříž, I. třída, udělen 08.01.1915
Železný kříž, Spona 1939 k Železnému kříži 1914 II. třídy, udělen 11.09.1939
Železný kříž, Spona 1939 k Železnému kříži 1914 I. třídy, udělen 22.09.1939
Rytířský kříž Železného kříže, udělen 30.09.1939
Rytířský kříž Železného kříže, dubové ratolesti, 273. držitel, udělen 21.08.1943
Medaille zur Erinnerung an die Heimkehr des Memellandes[3]
Medaile za východní frontu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm List na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Georg Karl Friedrich Wilhelm von Küchler personnel file and career. www.wehrmacht-history.com . . Dostupné online.
- ↑ a b c Lexikon der Wehrmacht (německy)
- ↑ Válka.cz, Medaile na památku návratu Memelu
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg von Küchler na Wikimedia Commons - Válka.cz, generál polní maršál Georg Karl Friedrich Wilhelm von Küchler
