Wilhelm von Biela
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Wilhelm von Biela a prozkoumáme jeho mnoho aspektů a aspektů, díky kterým je dnes tak relevantní. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Wilhelm von Biela v historii předmětem zájmu a debat. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech a také jeho důsledky na individuální a kolektivní úrovni. Dozvíme se názory odborníků na toto téma a pohledy těch, kteří přítomnost Wilhelm von Biela ve svém každodenním životě úzce prožívají. Jaké tajemství se skrývá za Wilhelm von Biela? Jaký je jeho význam v současném kontextu? Těmito a dalšími otázkami se bude zabývat tento článek, který se snaží poskytnout komplexní pohled na problematiku velkého významu v současné společnosti.
| Wilhelm von Biela | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. března 1782 Roßla |
| Úmrtí | 18. února 1856 (ve věku 73 let) Benátky |
| Povolání | astronom a voják |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wilhelm von Biela (19. března 1782, Roßla – 18. února 1856, Benátky) byl rakouský důstojník saského původu a astronom.
Pocházel z šlechtického rodu pánů z Bílé, kteří v 16. století přišli do Řehlovic na Ústecku z Durynska. Poté, co byl po bitvě na Bílé hoře Fridrich z Bílé popraven na pražském Staroměstském náměstí za účast na Českém stavovském povstání, se jeho rodina odešla do Saska.
Potomek těchto pobělohorských exulantů Wilhelm von Biela po dostudování drážďanské vojenské akademie roku 1802 vstoupit do rakouské Císařské armády. Jako poručík hraběte Maxmiliana von Merveldt být raněn v bitvě u Lipska. Po roce 1815 se usadil v Praze a začal se zabývat astronomií.
Nejvýznamnějším von Bielovým objevem se stalo určení dráhy periodické komety, která byla později na jeho počest pojmenována 3D/Biela, na základě dvou starších pozorování francouzských astronomů Jacquese Leibax Montaigne z 8. března 1772 a Jeana Louise Ponse z 10. listopadu 1805. Do té doby byly totiž známy pouze dvě komety s pravidelnou eliptickou drahou, a to Halleyova a Enckeho. Von Biela stanovil oběžnou dráhu komety na 6,75 roku. Správnost jeho výpočtů se potvrdila 27. února 1826 poté, co von Biela kometu zaměřil v prostoru mezi souhvězdími Ryb a Berana. Po baronu von Bielovi kometu na vypočítané dráze spatřili ještě Britové John Herschel (1832) a Thomas Henderson (1833). Pozdější pozorování učiněná v druhé polovině 19. století (1846 - 1847, 1852 a 1866) pouze potvrzovala, že 3D/Biela se s největší pravděpodobností rozpadla na dvě části a následně zanikla v několika výrazných meteorických deštích.
Von Bielův výzkum shrnutý v množství článků pro pražské německy psané Astronomické noviny (německy Astronomische Nachrichten) významně přispěl k lepšímu pochopení chování komet. Mimoto je von Biela autorem studie Druhá velká světová síla (Die zweite grosse Weltenkraft) o vlivu rotace planet na jejich vzájemné gravitační působení, která vyšla roku 1836 v Praze.
Wilhelmu von Biela byla 20. srpna 2006 v Josefově na nádvoří Bastionu I odhalena pamětní deska. Také byl jeho jménem pokřtěn jeden z měsíčních kráterů.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm von Biela na Wikimedia Commons
Literatura
- BĚLÍK, Marcel. Biela – kometa pevnosti Josefov . Úpice: Hvězdárna v Úpici, 2013 . Dostupné online
- BRUHNS, Christian: Biela, Wilhelm Baron von. In: Všeobecná německá biografie, sv. 2., Lipsko: Duncker & Humblot, 1875, s. 623 (německy)
- LEHKÝ, Martin. Odhalení pamětní desky Wilhelmu von Bielovi. In: Povětroň. Královéhradecký astronomický časopis 14. Hradec Králové: ASHK, 4/2006, 14-15
- LEHKÝ, Martin. Stručná historie komety 3D/Biela. In: Povětroň. Královéhradecký astronomický časopis 14. Hradec Králové: ASHK, 4/2006, 16-18
- Biela Wilhelm Freiherr von. In: Rakouský biografický lexikon 1815–1950, sv. 1, Vídeň: nakladatelství Rakouské akademie věd, 1957, s. 83 (německy)
- UHLÍŘ, Jiří. Osobnosti Jaroměře. Liberec: nakladatelství Bor, 2011, 1. vydání, s. 17-18
- von WURZBACH, Constantin. Biografický lexikon Rakouského císařství, sv. 1. Vídeň: C. k. dvorská a státní tiskárna, 1856, 1. vydání, s. 388-390 (německy)
