Walter Hasenclever

V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Walter Hasenclever, tématem, které upoutalo pozornost a zvědavost mnoha lidí po celém světě. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Walter Hasenclever předmětem studia a debat v různých oborech. V průběhu let se Walter Hasenclever vyvíjel a uplatňoval vliv v různých sférách společnosti a stal se fenoménem velkého zájmu akademiků, odborníků a dokonce i široké veřejnosti. V tomto článku důkladně analyzujeme různé pohledy a přístupy na Walter Hasenclever s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Walter Hasenclever
Narození8. července 1890
Cáchy
Úmrtí21. června 1940 (ve věku 49 let)
Les Milles concentration camp
Příčina úmrtíjed
Povoláníspisovatel, dramatik, básník, scenárista a básník-právník
Alma materOxfordská univerzita
Einhardovo gymnázium
Významná dílaThe Son
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Georg Alfred Hasenclever (8. července 1890 Cáchy – 21. června 1940 Aix-en-Provence) byl německý spisovatel a pacifista.

Narodil se v asimilované židovské rodině, jeho dědeček měl funkci okresního hejtmana a otec byl uznávaným lékařem. Studoval práva na Oxfordské univerzitě a na univerzitě v Lipsku. Byl jedním z hlavních představitelů literárního expresionismu. V roce 1910 vydal první básnickou sbírku, generačním manifestem se stalo jeho drama Syn z roku 1914.[1] Jako dobrovolník narukoval do první světové války, zkušenosti z fronty ho však připravily o válečné nadšení a raději se nechal demobilizovat pro údajnou duševní chorobu.[2] V roce 1917 vydal protiválečnou hru Antigona, oceněnou Kleistovou cenou. Jeho vidění světa výrazně ovlivnila Swedenborgova mystika i buddhismus.[3]

Po válce pracoval jako novinář, k jeho přátelům patřili Kurt Tucholsky, Franz Werfel, Kurt Pinthus a Jean Giraudoux. Pobýval v Paříži a pod vlivem francouzské komediální školy napsal úspěšné hry Lepší pán a Napoleon zasahuje, v nichž satirizoval dravý kapitalismus a autoritářské tendence tehdejší společnosti. Působil také jako scenárista pro studio Metro-Goldwyn-Mayer, adaptoval pro Gretu Garbo hru Eugena O'Neilla Anna Christie.[4] V dramatu Münchhausen se inspiroval příběhy barona Prášila.

Po nástupu nacistů k moci Hasenclever odešel do exilu, s manželkou se usadil v Nice. Zkušenost uprchlíka zpracoval v románu Bezprávní. Po vypuknutí druhé světové války byl internován v táboře Camp des Milles. Zde se v červnu 1940 otrávil barbitalem, aby nepadl do rukou postupujícím německým jednotkám.[5]

Na jeho památku je od roku 1996 v Cáchách udělována literární cena Waltera Hasenclevera.

Reference

  1. ↑ Encyclopedia Dostupné online
  2. ↑ Britannica Dostupné online
  3. ↑ Historical Dictionary of Weimar Republic Dostupné online
  4. ↑ UTP Journal Dostupné online
  5. ↑ Traces of War Dostupné online

Externí odkazy