Válka Izraele s Hamásem
V dnešní době je Válka Izraele s Hamásem tématem velkého významu v moderní společnosti. Význam Válka Izraele s Hamásem v posledních letech roste a ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od politiky po technologii, přes kulturu a ekonomiku se Válka Izraele s Hamásem stal určujícím faktorem v globálním rozhodování. V tomto článku prozkoumáme, jak Válka Izraele s Hamásem ovlivňuje různé oblasti našeho života, analyzujeme jeho dopad a představíme různé pohledy na toto dnes tak významné téma.
| Válka Izraele s Hamásem (2023–dosud) | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Izraelsko-palestinský konflikt | |||
 Mapa ukazující Pásmo Gazy (červeně), evakuované území (žlutě) a největší postup palestinských ozbrojenců (červená přerušovaná linie) | |||
| Trvání | 7. října 2023 – současnost | ||
| Místo |  Pásmo Gazy, Palestina Izrael | ||
| Příčiny | Izraelsko-palestinský konflikt | ||
| Stav | Probíhá | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
_Gray.svg){kind=small}
Válka Izraele s Hamásem je ozbrojený konflikt mezi Izraelem a palestinskými ozbrojenými skupinami vedenými Hamásem, který probíhá v Pásmu Gazy a Izraeli. Jde o pátý rozsáhlejší ozbrojený konflikt v Pásmu Gazy od roku 2008. Současně je to největší vojenský konflikt v regionu od jomkipurské války v roce 1973, který navíc vedl k širší regionální krizi. Izrael v první den války zaznamenal nejvíce obětí během jednoho dne v ozbrojeném konfliktu ve své historii. Pro Palestince šlo o válku s nejvíce oběťmi za celou dobu vzájemného konfliktu.[19]
Válka začala dne 7. října 2023, kdy Hamás a další ozbrojené skupiny provedly útok na Izrael, při kterém bylo zabito 1 195 lidí[20] (810 civilistů, včetně 36 dětí, a 380 příslušníků bezpečnostních sil) a dalších 251 lidí (civilisté i vojáci) bylo uneseno do Pásma Gazy jako rukojmí.[21][22][23] Podle představitelů Hamásu byl útok politicky motivovaný (mělo jít o odvetu za dřívější vojenské operace Izraele v Pásmu Gazy, okupaci Západního břehu Jordánu, blokádu Pásma Gazy, útoky izraelských osadníků na Palestince a protesty u jeruzalémské mešity al-Aksá).[24] Představitelé Izraele útok označili za nevyprovokovaný terorismus a vyhlášení války.[25][26] V následujících dnech izraelské bezpečnostní složky zlikvidovaly palestinské militanty na území Izraele a armáda zahájila intenzivní bombardování Pásma Gazy. Dne 27. října armáda spustila pozemní invazi do pásma, jejímiž deklarovanými cíli bylo zničení Hamásu a osvobození rukojmí.[27] Během války izraelská armáda provedla řadu vojenských operací (mezi nimi ofenzívu do města Rafah, bitvy u města Chán Júnis nebo obléhání měst na severu pásma). V listopadu 2023 bylo dojednáno dočasné příměří, během kterého došlo k propuštění 105 civilních rukojmí a 240 palestinských vězňů. V lednu 2025 bylo dojednáno další příměří.[28] V jeho průběhu došlo do března 2025 k propuštění 33 izraelských rukojmí a pěti thajských občanů výměnou za 1777 zadržených nebo vězněných Palestinců.[29]
Od začátku izraelské ofenzívy bylo hlášeno zabití 50 tisíc Palestinců[p. 5] (mezi oběťmi bylo podle Izraele zhruba 17 tisíc militantů, ale z většiny šlo o civilisty a z více než poloviny o ženy a děti).[9][30] Dalších 110 tisíc Palestinců bylo zraněno a 1,9 milionu obyvatel Gazy muselo opustit své domovy a uprchnout na jih území.[31][32] Jedním z důvodů vysokých civilních ztrát bylo operování Hamásu v hustě zalidněných oblastech. Podle analýz byla do konce ledna 2024 izraelskými nálety a armádou zničena nebo zásadně poškozena polovina budov v Pásmu Gazy.[33] Izrael v rámci své strategie uvalil na Pásmo Gazy dočasnou úplnou blokádu dodávek vody, elektrické energie[p. 6] a blokoval přísun humanitární pomoci ze svého území, a to včetně základních léků.[35][36][37] To vyvolalo mezinárodní kritiku. Již v listopadu 2023 Izrael pod mezinárodním tlakem začal částečně obnovovat dodávky energií a povolovat kontrolovaný vjezd konvojů s humanitární pomocí. Podle představitelů humanitárních organizací ale byl povolený počet konvojů nedostatečný a energetická infrastruktura již byla zásadně poškozena.[38][39] Nejpozději v březnu začaly OSN a různé země varovat před vážnou hrozbou hladomoru v Pásmu Gazy.[40] I díky práci humanitárních organizací a mezinárodnímu tlaku, ale zůstalo u reálné hrozby. Přesto bylo zaznamenáno velké množství případů podvýživy, a to také u dětí.[41] Válka vedla k rozsáhlé destrukci sídel, infrastruktury i zemědělské půdy v Pásmu Gazy.[42][43][44] Podle izraelské armády ve válce (po 7. říjnu) padlo zhruba 500 vojáků a bylo zabito dalších 100 civilistů. Zraněno mělo být přes 10 tisíc Izraelců.[15]
Válka vedla k rozsáhlým protestům v řadě zemí světa. Lidé demonstrovali za příměří, propuštění rukojmí, ale také proti postupu Izraele. Došlo k nárůstu projevů antisemitismu, antisionismu, antiarabismu a islamofobie. Někteří odborníci a organizace na ochranu lidských práv prohlásili, že Izrael a Hamás spáchaly různé válečné zločiny, a podle některých byly události v Pásmu Gazy genocidou, což je stále předmětem mezinárodního právního vyšetřování.[45][46] Dne 21. listopadu 2024 Mezinárodní trestní soud rozhodl o vydání zatykačů k soudnímu líčení k obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na představitele Hamásu i Izraele. Zatykače byly vydány na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua (Likud), v té době čerstvě odvolaného ministra obrany Jo'ava Galanta (Likud) a velitele ozbrojeného křídla Hamásu Muhammeda Dajfa, u něhož nebylo jasné, zda stále žije. Soud tím také v této fázi odmítl podané námitky Izraele a jeho spojeneckých zemí. Dva další představitelé Hamásu (Jahjá Sinvár a Ismáíl Haníja), kteří podle květnové žádosti vrchního žalobce měli také být povoláni před Mezinárodní trestní soud, byli v listopadu 2024 již mrtví.[47] Izrael tato obvinění opakovaně odmítal.[48][49]
Pojmenování
Palestinské militantní skupiny nazvaly svou operaci Povodeň Al-Aksá (arabsky عملية طوفان الاقصى),[50][51] zatímco Izraelské síly oznámily zahájení ofenzívy s názvem operace Železné meče (hebrejsky מבצע חרבות ברזל).[52] Některé tiskové agentury a pozorovatelé označili probíhající konflikt za třetí intifádu.[53][54][55]
Pozadí
Tato konkrétní válka je oficiálně první přímý konflikt na území Izraele od arabsko-izraelské války v roce 1948.[58][59] Poprvé od jomkipurské války v roce 1973 Izrael oficiálně vyhlásil válku.[60]
Islamistické hnutí Hamás bylo založeno během první intifády v roce 1987 imámem a aktivistou Ahmedem Jásinem coby hnutí odporu proti okupaci palestinských území Izraelem.[61] V roce 2005, po skončení druhé intifády, se Izrael rozhodl stáhnout z Pásma Gazy, které okupoval po vítězství v šestidenní válce v roce 1967. Hamás získal kontrolu nad Pásmem Gazy po volbách v roce 2006 a upevnil si ji po občanské válce s Fatahem v roce 2007.[62] Pásmo Gazy je od roku 2007 pod izraelskou a egyptskou blokádou, což vedlo organizaci Human Rights Watch k označení území jako „vězení pod širým nebem“.[63] Kromě toho je Pásmo Gazy odříznuto od zbytku světa a přístup ke zdrojům včetně potravin, vody a elektřiny je téměř zcela pod kontrolou Izraele.[64] Blokáda způsobila v pásmu značné ekonomické potíže[65] a Hamás ji uvedl jako jeden z důvodů své ofenzívy do Izraele.[66]
Mezi lety 2006 a 2023 Izrael podnikal do Pásma Gazy pravidelné vojenské operace, zatímco Hamás ostřeloval izraelské území. Mezi nejničivější ofenzívy Izraele lze řadit Operaci Lité olovo (2008), která si vyžádala smrt 1300 Palestinců a 13 izraelských vojáků,[67] a dále Operaci Ochranné ostří (2014), při které zemřelo přes 2000 Palestinců a 72 Izraelců.[68] V letech 2021 a 2022 probíhala série vzájemných ozbrojených úderů vedených izraelskou armádou na jedné straně a Hamásem a dalšími radikálními hnutími v Pásmu Gazy na straně druhé.
Podstatnou problematikou byla také otázka věznění Palestinců v izraelských věznicích. Od začátku okupace palestinských území v roce 1967 prošlo izraelským vězeňským systémem nejméně 750 000 Palestinců.[69] Zkušenost s uvězněním tedy byla obrovská. Před 7. říjnem 2023 bylo Izraelem drženo mezi 4500 a 5200 Palestinci, včetně 160 až 170 dětí.[70][71][72]
V roce 2023 se stupňovalo napětí mezi Palestinci a Izraelem. Před útokem bylo Izraelskými obrannými silami zabito nejméně 247 Palestinců, přičemž palestinskými militantními skupinami bylo zabito 32 Izraelců a dva cizinci.[73][74] V témže roce byla ustavena také pravicová vláda Benjamina Netanjahua, která zintenzivnila výstavbu izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.[75][76] (Viz také izraelské operace Štít a šíp a operace Domov a zahrada.) V září došlo ke střetům u bariéry mezi Izraelem a Pásmem Gazou, které trvaly dva až tři týdny. Dne 29. září Katar, OSN a Egypt zprostředkovaly dohodu mezi Izraelem a představiteli Hamásu v Pásmu Gazy o znovuotevření uzavřených přechodů a deeskalaci napětí.[77][78][79]
Zároveň narůstaly konflikty mezi izraelskými osadníky a palestinským obyvatelstvem a narůstalo napětí kolem jeruzalémského posvátného místa, mešity al-Aksá.[60] Napětí rostlo zejména v dubnu, kdy muslimové slavili Ramadán a židé Pesach. Došlo například k incidentu, kdy se Palestinci zabarikádovali v mešitě al-Aksá, protože se šířila dezinformace, že stovky Izraelců, kteří během svátku navštěvují Chrámovou horu na území okupovaného východního Jeruzaléma, se chystají vniknout do mešity.[80] Konspirační teorie o židech usilujících o zničení mešity al-Aksá existuje mezi muslimy již desítky let.[81][chybí lepší zdroj] Další nepokoje se udály v květnu, kdy téměř tisíc Izraelců navštívilo na svátek Jom ha-acma'ut Chrámovou horu, otevřeně se modlili, zpívali národní hymnu a mávali izraelskými vlajkami, což je na Chrámové hoře, která je ve správě Jeruzalémského islámského vakfu, izraelským zákonem zakázáno.[82] Následně posvátné místo navštívil i krajně pravicový ministr Itamar Ben Gvir (Ocma jehudit), který veřejně pronesl, že izraelská vláda provádí „v tichosti postupné kroky“, které změní náboženský status quo ve prospěch židů. Sklidil za to mezinárodní odsouzení. Premiér Benjamin Netanjahu (Likud) změny popřel.[83] Poslední podobný incident se odehrál 2. října, kdy se během židovského svátku Sukot vypravilo na Chrámovou horu 1400 židů, a to mimo smluvené návštěvní dny. Někteří z nich se opět na místě modlili. Mluvčí Hamásu následně uvedl, „že tuto agresi Hamás nepřejde jako obvykle“.[84]
Představitelé Hamásu po útoku prohlásili, že šlo o odvetu za šestnáct let trvající blokádu Pásma Gazy, opakující se izraelské vojenské zátahy v obcích na Západním břehu Jordánu, vzrůstající násilí radikálních osadníků vůči Palestincům a rozmach nelegálních osad.[66] Velitel Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma Muhammad Dajf v nahrávce z prvního dne útoku uvedl, že útok byl reakcí na „znesvěcení mešity al-Aksá“ a na to, že Izrael toho roku zabil a zranil stovky Palestinců.[85] Vyzval Palestince a izraelské Araby, aby „vyhnali okupanty a zbourali zdi“.[85][86] Dodal také, že operace byla zahájena, aby „nepřítel pochopil, že doba jeho řádění bez odpovědnosti skončila“.[87] Vůdce Hamásu Ismáíl Haníja ve svém říjnovém projevu řekl, že cíle Hamásu zůstávají stejné: „Osvobodit naši zemi, naše svatá místa, naši mešitu Al-Aksá, naše vězně.“[88] Místopředseda Hamásu Sálih Arúrí po útoku prohlásil, že akce byla reakcí na údajné znesvěcení mešity al-Aksá a že rukojmí poslouží k osvobození palestinských vězňů, včetně odsouzených členů Hamásu. Dodal, že Hamás je připraven na jakékoliv dopady a že v nejlepším scénáři dojde k vojenské invazi Izraele do Pásma Gazy.[89]
.jpg)
Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v televizním prohlášení z prvního dne útoku prohlásil: „Občané Izraele, jsme ve válce. Dnes ráno Hamás zahájil překvapivý vražedný útok proti Státu Izrael a jeho občanům“.[90] Dodal, že se Izrael zaměří „na všechny pozice Hamásu“ a že z Pásma Gazy udělá „pustý ostrov“.[66]
K útoku došlo během židovského svátku Simchat Tóra o šabatu[91] a den po 50. výročí zahájení jomkipurské války, která rovněž začala překvapivým útokem.[92]
Podle zprávy The New York Times, ve které se deník odkazoval na dokumenty předané izraelskou armádou, které měla najít v úkrytu Hamásu ve městě Chán Júnis, trvaly přípravy na útok ze strany Hamásu několik let. Hamás měl jednat také s Hizballáhem a Íránem a měl zájem o jejich zapojení do útoku. Kvůli jednání zpozdil útok o rok, když se původně měl uskutečnit na podzim roku 2022. Hamás se záměrně vyhýbal větším konfrontacím s Izraelem od roku 2021, aby maximalizoval okamžik překvapení při útoku. Při rozhodování o konečném datu útoku hrály roli také jmenování vlády Benjamina Netanjahua v prosinci 2022, připravované nasazení nových protiletadlových zbraní izraelskou armádou, pokroky v normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, intenzifikace izraelské okupace Západního břehu Jordánu a napětí kolem jeruzalémského posvátného místa, mešity al-Aksá.[93][94]
Hamás by úspěšný v utajení útoku před izraelskými tajnými službami a hranému utlumování své útočné činnosti. Když v noci na 7. října 2023 izraelští zpravodajští důstojníci zaznamenali neobvyklou aktivitu bojovníků Hamásu, byla tato aktivita zhodnocena jako cvičení či obranný manévr s tím, že Hamás podle nich neměl zájem o eskalaci konfliktu s Izraelem.[93]
Již koncem roku 2023 bylo médii zjištěno, že Netanjahu umožňoval přes izraelské území proudění katarských peněz určených pro vládu v Pásmu Gazy, tj. pro Hamás (hotovosti určené na financování chodu vlády a na zdravotnictví). Podle novinářských zdrojů šlo o součást jeho taktiky „rozděl a panuj“. Od té si sliboval, že pokud bude v Pásmu Gazy vládnout Hamás a na Západním břehu Jordánu Palestinská autonomie v čele s Fatahem, budou Palestinci rozděleni a oslabí to jejich úsilí o uznání jejich státu.[95] Podle izraelských médií měl Netanjahu tuto taktiku uplatňovat nejméně od roku 2014, kdy po tehdejší válce odmítl plán Saúdské Arábie na odstavení Hamásu od moci v Pásmu Gazy a obnovu pásma ze saúdských finančních zdrojů. Netanjahu naopak podpořil katarskou nabídku měsíčních převozů peněz pro vládu v Pásmu Gazy, i přesto, že před tímto postupem premiéra opakovaně varoval například Mosad.[96]
Průběh
Útok Hamásu na Izrael (7. října 2023)
.jpg)
Dne 7. října 2023 ráno zahájil Hamás a další ozbrojené skupiny raketovou palbu z Pásma Gazy na Izrael, vypálily více než 5000 raket.[97] Izraelský protiraketový systém Železná kopule zadržel většinu útoků.[98] Během útoku ovšem proniklo přibližně 1000 ozbrojenců do Izraele, kde útočili v obcích a na vojenské cíle. Zabíjeli vojáky i civilisty.[99] Pozemní útoky byly vedeny na Nir Oz, Be'eri a Netiv ha-Asara, Ofakim a Sderot a kibucy v okolí Pásma Gazy (mj. Kerem Šalom, Nirim, Cholit, Nir Am, Nachal Oz, Nir Jicchak, Magen, Urim).[100] Největší masakr se odehrál na hudebním festivalu Supernova v Re'im, kde bylo zabito 364 civilistů a desítky dalších byly uneseny.[101]
Izraelská armáda odpověděla leteckými útoky na objekty Hamásu v Pásmu Gazy, při nichž bylo zabito 232 lidí.[102] Izraelská vláda vyhlásila výjimečný stav a v prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua bylo potvrzeno, že Izrael je ve válce.[103][104] Izrael reagoval útoky na raketové odpaliště a velitelská centra Hamásu, která se často nacházela v blízkosti civilních objektů,[p. 7] jako například v nemocnici Šífa, která poskytovala uprchlické útočiště až 50 000 civilistů.[106][107]
V průběhu války se objevila obvinění (například od OSN), že izraelské jednotky při potlačování útoku aktivovaly Hannibalovu směrnici, což vedlo k zabití izraelských civilistů izraelskou armádou. Některé incidenty, jako například v kibucu Be'eri, vedly k obětem mezi izraelskými rukojmími.[108][109][110][111][112] V lednu 2025 byly zveřejněny závěry z armádního vyšetřování zabití dvou izraelských civilistů (ženy a nezletilého chlapce) v kibucu Nachal Oz během říjnového útoku Hamásu. Vyšetřování došlo k závěru, že oba civilisty zastřelili izraelští vojáci, kteří si je spletli s útočníky. To svědčilo o jisté míře chaosu v reakci armády.[113]
První měsíc války
Boje pokračovaly i v dalších dnech. Izraelské letectvo útočilo na cíle v Pásmu Gazy a pozemní jednotky se střetávaly s oddíly palestinských ozbrojenců, které 7. října získaly kontrolu nad několika izraelskými obcemi a vojenskou základnou. Plnou kontrolu nad izraelským územím získala izraelská armáda až 9. října. Po dvou dnech bojů vzrostl počet obětí na 700 izraelských a 413 palestinských civilistů.[114] Na území Izraele byly při bojích zabity stovky ozbrojenců.
Izraelský ministr obrany Jo'av Galant 9. října zahájil úplnou blokádu Pásma Gazy (zastavení veškerých dodávek vody, potravin, energií nebo paliv) a pokračoval v leteckých útocích. Během projevu označil nepřítele dehumanizačním označením „lidská zvířata“.[115] Palestinské ozbrojené skupiny ještě několik dní pokračovaly v raketovém ostřelování Izraele.[116] Dne 10. října byla zahájena částečná mobilizace 360 000 záložníků a pokračovaly nálety.[117] 11. října vznikla izraelská úzká vláda národní jednoty, zaměřená na řízení války.[118] Izraelská armáda podnikla pozemní útoky s cílem likvidovat ozbrojence a zajistit unesené rukojmí.[119] Přikázala Palestincům, ať opustí území, zatímco OSN varovala před nemožností evakuace civilistů z Pásma Gazy.[120]
Dne 14. října izraelský prezident Jicchak Herzog ve svém projevu řekl, že za útok na Izrael „je odpovědný celý palestinský národ“ a že Izrael bude bojovat, dokud nepříteli „nezlomí vaz“.[121][122] Tento projev byl později součástí odůvodnění, proč se Mezinárodní soudní dvůr v Haagu zabývá podezřením z páchání genocidy v Pásmu Gazy. Mělo jít o projev uvalování kolektivní viny a etnické nesnášenlivosti. Herzog to odmítl jako překroucení svých slov, kdy trval na tom, že současně uvedl, že „přes všechno se Izrael bude řídit mezinárodním právem“.[123]
Dne 17. října došlo k výbuchu v Gaze poblíž nemocnice Al-Ahlí Arabi, při kterém bylo zabito podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 471 civilistů. Ačkoli palestinská strana okamžitě obvinila Izrael z bombardování nemocnice, pozdější šetření odhalilo, že výbuch způsobila závadná raketa odpálená z Gazy, s největší pravděpodobností Palestinským islámským džihádem, a počty obětí zveřejněné ministerstvem zdravotnictví v Gaze byly navíc ve velké míře nadsazené.[124][125][126] Několik vyšetřování včetně toho od organizace Human Rights Watch ukázalo (závěry zveřejněny 28. listopadu 2023), že při útoku byl použit typ rakety, který používají palestinské ozbrojené skupiny.[127]
Během konfliktu se do bojů zapojil Hizballáh, který ostřeloval izraelské pozice z Libanonu, na což Izrael odpověděl dělostřeleckou palbou a nálety.[128] Vzrostla i aktivita Hútíů, kteří odpálili rakety na Izrael z Jemenu.[129] Izraelské bezpečnostní složky naopak vstoupily na palestinská území na Západním břehu Jordánu a začaly s masivním zátahem a preventivním zatýkáním tisíců osob.[130] Preemptivními útoky proti Izraeli pohrozil Írán ústy íránského ministra zahraničí Hosseina Amirabdollahiana.[131] Dále pak přislíbila Izraeli další vojenské vybavení a munici.[132]
Dne 28. října zahájil Izrael rozsáhlou pozemní invazi do Pásma Gazy ve směru na města Bajt Hanún a Bureij.[133]
Příměří z listopadu 2023
Dne 24. listopadu vstoupilo v platnost čtyřdenní příměří. Kromě zastavení bojů se obě strany dohodly na výměně zadržovaných civilistů. Palestinské skupiny měly propustit 50 žen a dětí zadržovaných jako rukojmí po útoku ze 7. října. Izrael měl propustit 150 žen a dětí zadržovaných v izraelských věznicích.[134] Podle izraelského prohlášení za každých dalších 10 propuštěných rukojmí bude příměří prodlouženo o jeden den. Podle prohlášení Hamásu dohoda obsahovala podrobnosti o bezletové zóně nad jihem Pásma Gazy a částečné bezletové zóně nad severní částí Pásma Gazy a o dodávkách humanitární pomoci, včetně paliva a lékařské pomoci. Hamás byl jedinou palestinskou skupinou uvedenou v dohodě.[135] Hizballáh uvedl, že bude respektovat uzavřené příměří za podmínky, že Izrael nebude útočit na jižní Libanon.[136]
Dohoda byla dosažena po intenzivním vyjednávání zprostředkovaném Katarem, Egyptem a USA. Izraelská vláda podmínky příměří a propuštění zadržených osob schválila 22. listopadu. Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že se jednalo o... těžké rozhodnutí, ale správné rozhodnutí. Zároveň ale dodal, že... jsme ve válce a budeme ve válce, dokud nedosáhneme všech svých cílů, zničit Hamás a vrátit naše zajatce a pohřešované osoby.[137] Dne 27. listopadu katarská diplomacie oznámila, že... v rámci probíhajícího zprostředkování bylo dosaženo dohody o prodloužení humanitárního příměří o další dva dny...[138]
Ředitel izraelské zpravodajské služby Mosad David Barnea, který zastupoval Izrael na jednáních o příměří v Dauhá, nařídil 2. prosince izraelským zástupcům, aby opustili jednání. Důvodem podle Izraele bylo, že Hamás měnil podmínky výměny rukojmí. Izrael trval na podmínce, že v první fázi propuštění má jít o všechny ženy a děti, přičemž Hamás odmítl zahrnout příslušnice izraelské armády. Hamás navíc požadoval změnu poměru počtu propuštěných rukojmí a vězňů ve prospěch Palestinců.[139] Podle Hamásu jednání skončila do té doby, dokud Izrael neukončí své útoky.[140][141]
Během výměny zajatců v listopadu 2023 Izrael propustil 240 palestinských vězňů a Hamás propustil 105 civilních rukojmích.[142]
Porušení podmínek příměří
Podle podmínek příměří se IOS zavázaly nesledovat každý den na 6 hodin pohyb Hamásu v Pásmu Gazy. Pohyb Hizballáhu v jižním Libanonu sledován byl. To vedlo k tomu, že Hizballáh 25. listopadu vypustil proti izraelskému dronu raketu země-vzduch. Vzájemné útoky poté pokračovaly.[143] Představitelé Hamásu Taher al Nunu a Usáma Hamdan obvinili izraelskou armádu ze blíže nespecifikovaného zabíjení Palestinců.[144]
Dne 26. listopadu obvinil mediální poradce Hamásu Taher al Nunu Izrael, že neposkytuje dostatečnou pomoc severu Pásma Gazy. Opačný názor sdělili ředitel palestinského ministerstva zdravotnictví či představitelé Kataru. IOS zveřejnily snímek kontrolního stanoviště Hamásu, kde docházelo k přesměrování humanitární pomoci. Izrael tím podpořil hypotézu, že se Hamás snažil zadržet humanitární pomoc.[145]
Dne 28. listopadu došlo na severu Pásma Gazy k ozbrojenému střetnutí izraelských jednotek s příslušníky Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma. Podle IOS byly izraelští vojáci napadeni výbušnými zařízeními, přičemž několik izraelských vojáků bylo zraněno. Izraelské jednotky palbu opětovaly. Podle mluvčího Brigád Abú Obajdy se naopak porušení podmínek příměří dopustily izraelské síly.[146]
Dne 1. prosince v 7 hodin ráno místního času obnovila izraelská armáda bojové operace v Pásmu Gazy. Podle izraelského prohlášení porušil Hamás dohodu, když zaútočil minometnou palbou poblíž komunity Nirim a zranil pět izraelských vojáků.[147] Podle některých zpráv ale zároveň katarští a egyptští vyjednávači pokračují v rozhovorech.[148]
Boje na jihu Pásma Gazy (Chán Júnis a Rafah)
Na začátku ledna 2024 začala izraelská armáda stahovat své jednotky z některých částí severní Gazy, což podle analytiků znamenalo uvolnění intenzity bojů a přípravu na možný vpád do Libanonu, kde operoval Hizballáh.[149] Dne 2. ledna zabil izraelský úder vůdce Hamásu v Libanonu Sáliha Arúrího, což Libanon označil za zločin[150] a Hizballáh za akt agrese.[151] Izrael zároveň zaměřil nové útoky na jih Pásma Gazy, zejména do města Chán Júnis. V Gaze se rychle zhoršovala humanitární situace, s nedostatkem potravin, vody a léků.[152] Lidé byli podvyživení, což výrazně ohrožovalo kojence, malé děti a seniory. Humanitární pomoci se do země dařilo dostat jen jednu sedminu oproti době před válkou.[153] Izrael oznámil, že zlikvidoval vojenské struktury Hamásu na severu Pásma Gazy a zabil asi 8000 jeho členů,[154] přičemž celkový počet palestinských obětí přesáhl 20 000.[155] Celkové ztráty na straně izraelské armády byly k začátku ledna cca 180 vojáků.[156]
V lednu pokračovaly izraelské operace na Západním břehu Jordánu, kde byly zabity desítky lidí. Evropský parlament kritizoval nepřiměřenou vojenskou reakci Izraele, ale zároveň uznal jeho právo se bránit a nutnost propuštění rukojmí.[157] Evropská unie současně zavedla nové sankce proti vedení Hamásu.[158] Izrael obvinil Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) z napojení na Hamás, což vedlo k dočasnému pozastavení financování úřadu několika zeměmi.[159][160] Napojených pracovníků bylo nejméně sto.[161][162] V závěru ledna Hamás nabídl výměnu všech rukojmích za propuštění všech palestinských vězňů a zastavení bojů.[163] Současně došlo k incidentu, kdy protestující rodiny některých rukojmí blokovaly konvoje s humanitární pomocí pro Palestince.[164] Rostla také mezinárodní kritika kvůli obětem mezi palestinskými dětmi. Podle zveřejněné zprávy od začátku války zemřelo přes 11 000 dětí a o rodiče přišlo již 24 000 dětí.[165]
V únoru Izrael pokračoval v útocích na jihu Gazy, zejména plánoval ofenzívu do města Rafah, kde se ukrývaly statisíce uprchlíků, což znepokojovalo OSN.[166] Izraelská armáda přesto město ostřelovala.[167] Mezitím pokračoval tlak na ochranu civilistů.[168][169] Na začátku února přestala fungovat velká Násirova nemocnice v Chán Júnis, což zhoršilo humanitární situaci. Obětí konfliktu v Gaze bylo k polovině února kolem 29 000 s 65 000 zraněnými lidmi.[170] Izrael uvedl, že armáda zabila již 10 000 členů Hamásu.[171] Podle armádních zpráv mělo být v této době již 31 rukojmích mrtvých.[172] Vyjednávání o příměří probíhalo mezi USA, Egyptem, Katarem, Izraelem a Hamásem.[173] V únoru se v Paříži dosáhlo obrysů dohody o dočasném příměří.[174] Dále se o ní jednalo na začátku března v Káhiře, ale bez delegace Izraele, který účast odmítl.[175] Oficiální jednání skončilo bez úspěchu.[176] Po něm následovala další jednání v Dauhá a v dalších městech, kde byl Izrael již přítomen.
Izrael dále pokračoval v operacích proti Hamásu i na severu Pásma Gazy. Kvůli odříznutí od jihu, kde byly hraniční přechody, kterými se do území dostávala humanitární pomoc, byl sever více zasažen nedostatkem potravin a zdrojů. Došlo zde také k masakru, při kterém bylo izraelskou armádou zabito kolem 100 Palestinců, kteří se tlačili kolem humanitárního konvoje.[177]
V polovině února palestinský prezident Mahmúd Abbás vyzval Hamás, aby se s Izraelem dohodl na podmínkách příměří a propustil rukojmí.[178] Benjamin Netanjahu ovšem pronesl, že nikdy nehodlá uznat palestinský stát a podřídit se mezinárodnímu plánu poválečného vývoje, který by k tomuto cíli vedl.[179] V téže době Netanjahu odmítl americký návrh, který počítal s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu.[180]
Příprava vpádu do Rafahu
Izrael původně plánoval útok na město Rafah do 10. března 2024, ale pod mezinárodním tlakem jej odložil. Požadavky na ochranu civilistů, zejména uprchlíků, vedly k nutnosti vypracování evakuačního plánu, který měl schválit izraelský premiér Netanjahu a potvrdil Spojené státy americké. Počet palestinských obětí v březnu dosáhl 32 000.[181] Izrael pokračoval v operacích na severu Gazy a prováděl razie, včetně razie v nemocnici Šífa, kde zabil 200 bojovníků Hamásu.[182] Ke konci března začal Izrael obléhat a ostřelovat další dvě nemocnice na jihu Pásma Gazy. Šlo o nemocnice Amal a Násir ve městě Chán Júnis. Izrael tvrdil, že nemocnice využíval k vojenským účelům Hamás. Hamás i lékařský personál nemocnic to ale popírali.[183]
V polovině března Netanjahu uvedl, že jeho armáda v Pásmu Gazy zabila již přes 13 000 příslušníků Hamásu.[184]
Ke konci března 2024 Evropská unie i Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války došly k jednomyslným prohlášením členských států na podporu příměří. Izrael tyto kroky mezinárodních společenství odsoudil a mezitím zveřejnil, že začátkem března při vzdušném úderu zabil zástupce šéfa ozbrojeného křídla Hamásu Marvána Ísu, považovaného za třetího nejvýše postaveného představitele Hamásu.[185]
V dubnu 2024 Izrael opakovaně zasáhl konvoj humanitární organizace World Central Kitchen, což vedlo k úmrtí sedmi osob, včetně Evropanů. Za tento útok Izrael sklidil mezinárodní kritiku.[186] Izrael poté uznal útok za chybu a zahájil vyšetřování.[187] Izraelská armáda od října 2023 do dubna 2024 zabila 203 humanitárních pracovníků. Pro srovnání na celém světě za rok 2022 zemřelo 116 pracovníků humanitárních organizací.[188]
Dne 7. dubna 2024 se izraelské pozemní jednotky stáhly z jihu Gazy, přičemž zůstaly v Necarimském koridoru (napříč od oblasti Beeri), který umožnil zásahy v severní části Pásma Gazy a poskytování humanitární pomoci.[189][190] 10. dubna Izrael zabil tři syny vůdce Hamásu Ismáíla Haníji při cíleném náletu na město Gaza. Při náletu zemřela také jeho čtyři vnoučata.[191][192] Kolem 200. dnu války (23. dubna 2024), v situaci, kdy se po dubnových útocích začala uklidňovat vyhrocená situace mezi Izraelem a Íránem, se pozornost Izraele vrátila k Rafahu. K 23. dubnu se Izrael připravoval na ofenzívu v Rafahu. Ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken zopakoval, že takto rozsáhlou vojenskou operaci do Rafahu Spojené státy nepodpoří.[193] Satelitní snímky přesto naznačily přípravu stanového tábora v Chán Júnis pro palestinské uprchlíky.[194]
Ofenzíva do Rafahu
.jpg)
.png)
Ke konci dubna 2024 provedl Izrael několik cílených náletů a vpádů do Rafahu, při nichž zemřely desítky lidí, včetně civilistů.[195][196] 5. května Izrael dočasně uzavřel přechod Kerem Šalom po raketovém útoku Hamásu, při kterém zahynuli tři izraelské vojáci.[197][198] Téhož dne zabil Izrael při náletu v Rafahu Imána Zareba, vůdce jednotek Islámského džihádu,[199] a zahájil evakuaci civilistů z východu města.[200][201] Spojené státy i nadále vyjádřily nesouhlas s izraelským útokem na Rafah.[202] Izrael přesto pokračoval v náletech a 7. května vstoupil s armádou v omezených výpadech do východního Rafahu, přičemž zajistil a uzavřel tamní hraniční přechod s Egyptem, který podle izraelské armády využíval Hamás, čemuž svědčily střety s ozbrojenci. Byly tím ale také přerušeny transporty humanitární pomoci přes výše zmíněné dva hraniční přechody.[203][204] Spojené státy následně odložily plánovanou dodávku munice Izraeli kvůli jeho operacím v Rafahu, stalo se tak poprvé od vypuknutí války.[205]
Do 10. května uprchlo z Rafahu více než 110 000 lidí, přičemž Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) varoval před humanitární katastrofou.[206] Izraelská armáda dokončila obklíčení východního Rafahu a zahájila postup do města, kde vedla boje s Hamásem.[207][208] V květnu byla nalezena těla šesti rukojmích zavražděných v říjnu 2023.[209][210] K 20. květnu opustilo Rafah již 950 000 osob.[211]
Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli zastavit ofenzívu v Rafahu a umožnit přístup vyšetřovatelům OSN.[212] Ke konci května provedly Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma raketový útok o síle osmi raket na střední Izrael, které z většiny sestřelil.[213][214] Útok vedl k izraelské odvetě a náletům na uprchlický tábor u Rafahu, kde zahynulo více než čtyřicet lidí a dvě stovky byly zraněny (většinově civilistů).[215] Poté, co představitelé různých států světa izraelský útok odsoudili, Netanjahu označil útok za chybu a slíbil jeho vyšetření.[216] V téže době došlo v Rafahu, na hranici s Egyptem, k přestřelce mezi izraelskou a egyptskou armádou, během které byl zastřelen egyptský voják. Obě země následně incident vyšetřovaly.[217]
Dne 30. května Izrael oznámil kontrolu nad Filadelfským koridorem, což je podle izraelské armády klíčová oblast pro pašování zbraní do Pásma Gazy.[218][219][220] Po více než měsíci bojů v Rafahu Izrael uvedl, že zneškodnil polovinu sil Hamásu v oblasti, zabil 550 bojovníků a nalezl rozsáhlou síť tunelů.[221] Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi ke konci května 2024 oznámil, že se předpokládá ještě sedm měsíců bojů.[218]
Pokračování operací napříč Pásmem Gazy
Dne 8. června izraelská armáda při záchranné akci v uprchlickém táboře Nusajrát osvobodila čtyři živé rukojmí.[222] Při této akci byl zabit jeden izraelský voják. Počet palestinských obětí se lišil dle zdroje (podle izraelské armády šlo o desítky, zatímco podle Hamásu o 210 obětí, včetně desítek žen a dětí, a dalších více než 400 Palestinců bylo zraněno).[223][224][225] Podle izraelských úřadů Hamás stále zadržoval 116 rukojmích zajatých 7. října 2023, přičemž ale zhruba čtvrtina z nich byla Izraelem považována již za mrtvé.[226]
V červnu byl zabit významný člen Hamásu Muhammad Saláh. Ten byl zabit při dronovém útoku na kliniku Darádž v centru města Gaza. Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy sdělilo, že při náletu zahynul i šéf záchranného a pohotovostního oddělení ministerstva Hání Džáfaraví. Podle ministerstva po útoku na kliniku počet zdravotnických pracovníků zabitých izraelskou armádou od začátky války překročil 500. Více než 300 dalších bylo zadrženo.[227]
Dále Izrael zabil 13 osob při útoku na členy Hamásu v táboře Šatí, včetně sestry představitele Hamásu Ismáíla Haníji. Jeho sestra Zahar neměla v hnutí žádné oficiální funkce.[228] V červenci provedl Islámský džihád raketový útok na izraelské pohraniční obce. Útok se obešel bez obětí.[229]
Izraelská armáda v reakci nařídila hromadnou evakuaci východní části města. Plánovala tak novou operaci ve městě, ze kterého se stáhla v dubnu.[230] V téže době izraelská armáda uvedla, že zničila dosud největší výrobnu raket Hamásu ve městě Rafáh.[231] Během ofenzívy v Chán Júnis izraelská armáda nalezla těla pěti rukojmích, které již dříve považovala za mrtvé.[232] Červencová ofenziva v Chán Júnis trvala zhruba týden. V červenci Izrael spustil novou ofenzivu, která cílila zejména na centrum města Gazy, nicméně jednotky byly dále aktivní i na jihu Pásma Gazy.[233] Podle ministra obrany Galanta izraelská armáda do té doby zabila přibližně 60 % bojovníků Hamásu.[234]
V téže době se odehrál izraelský vzdušný úder na oblast Mavásí, která byla dříve označena jako bezpečná humanitární zóna pro uprchlíky. Při útoku, jehož cíli podle izraelské armády byli druhý nejvýše postavený muž Hamásu v Gaze Muhammad Dajf a velitel brigády v Chán Júnisu Rafá Salámí, zemřelo podle gazských úřadů nejméně 90 Palestinců.[235] Izraelská armáda smrt Dajfa, šéfa vojenského křídla Hamásu, při řečeném útoku potvrdila až na začátku srpna.[236] Ke konci července zahynulo při izraelském vzdušném úderu na školu v Dajr Balahu v Pásmu Gazy nejméně třicet lidí. Mezi nimi byli příslušníci Hamásu, ale také civilisté včetně dětí. Další stovka osob byla zraněna.[237]
Dne 31. července byl při bombovém útoku v íránském Teheránu zabit šéf politického křídla Hamásu a bývalý premiér Palestinské autonomie Ismáíl Haníja.[238] K útoku se oficiálně nikdo nepřihlásil, Hamás ale obvinil Izrael.[239]
V srpnu izraelská armáda znovu vyzvala k evakuaci z města Chán Júnis a pokračovala v úderech na město.[240] Současně vedla údery na město Gaza, včetně na školu Al-Tabi'in, kde zemřely desítky až stovky civilistů. Za prvních osm měsíců války bylo podle OSN přímo zasaženo či poškozeno 477 z 564 škol v Pásmu Gazy. Školy byly obvykle využívány jako nouzová místa pro civilní uprchlíky.[241][242]
V polovině srpna gazské úřady uvedly, že bylo zabito již přes 40 000 Palestinců, zejména civilistů. Izraelská armáda ve stejné době upravila svůj odhad zabitých militantů islamistických skupin v Pásmu Gazy z 14 000 (uvedených v polovině července[243]) na 17 000. Současně tvrdila, že v Rafahu od květnového vpádu již eliminovala 1000 ozbrojenců a jen v první polovině srpna zničila kolem padesáti tunelů.[244][245] V druhé polovině srpna izraelská armáda při operaci ve městě Chán Júnis nalezla těla šesti rukojmích. Rukojmí měli přijít o život již začátkem roku 2024 za původně nevyjasněných okolností.[246] V prosinci 2024 však vyšetřování ukázalo, že rukojmí byli zastřeleni příslušníky Hamásu poté, co izraelský nálet způsobil zával tunelu, ve kterém se nacházeli.[247] Koncem srpna armáda na jihu Pásma Gazy zachránila jednoho žijícího rukojmího[248] a nalezla tělo vojáka zabitého 7. října 2023.[249] Ke konci srpna Izrael prohlásil ofenzívu v Rafahu za úspěšnou a kontroloval 80 % pašeráckých tunelů.[250]
V téže době se v Tel Avivu odpálil sebevražedný útočník. K neúspěšnému útoku (zemřel pouze útočník) se přihlásili Hamás a Palestinský islámský džihád.[251] Šlo o první sebevražedný útok v Izraeli od roku 2016.[252] Hamás se již dříve sebevražedných útoků zřekl, nicméně během války pohrozil, že se k této taktice vrátí.[253]
V jednom z tunelů byla na konci srpna nalezena těla šesti rukojmí. Podle izraelské armády byla rukojmí zabita příslušníky Hamásu při jejich ústupu jen pár dní předtím. Premiér Netanjahu následně čelil tvrdé kritice pozůstalých, kteří vyzvali ke generální stávce.[254] Odbory vyhlásily generální stávku na 2. září.[255] V předvečer stávky vyšlo do ulic až půl milionu Izraelců. 300 000 z nich se mělo dle organizátorů účastnit demonstrace v Tel Avivu. Protestující volali po okamžitém přijetí dohody o příměří a propuštění rukojmích. Šlo o největší demonstraci od začátku války.[256] V sobotu 7. září, na výročí jedenácti měsíců války, se podle organizátorů konala v Tel Avivu dosud největší demonstrace za přijetí dohody o propuštění rukojmích. V hlavním městě mělo vyjít do ulic půl milionu osob. Dalších 250 tisíc se mělo účastnit v jiných městech.[257][258]
V září armáda provedla nálet na školu v Nusajrátu, která podle OSN sloužila jako úkryt pro 12 tisíc vysídlených lidí. Během úderu zemřelo šest zaměstnanců UNRWA, což bylo do té doby nejvíce obětí během jednoho útoku. Útok tvrdě odsoudil generální tajemník OSN António Guterres.[259][260] Diplomat Izraele kritiku odmítl a uvedl, že cílili na příslušníky Hamásu, kteří v objektu také byli přítomni.[261] Při útoku celkem zahynulo 18 osob a další byly zraněny.[262]
Začátkem října izraelská armáda v koordinaci s USA zachránila z Pásma Gazy jezídskou ženu, která byla unesena v roce 2014 Islámským státem v Iráku a následně byla prodána muži do Pásma Gazy.[263][264] V polovině října 2024 Palestinec z Pásma Gazy, který žil v Izraeli, provedl na dálnici u města Ašdod útok. Při něm střílel na hlídku policie a následně na civilisty. Při útoku zemřel jeden policista a čtyři osoby byly zraněny. Útočník byl na místě zastřelen.[265] V téže době byl na jihu Pásma Gazy příslušníky izraelské armády zabit Jahjá Sinvár, který od srpna 2024 převzal vedení Hamásu.[266]
Operace na severu Pásma Gazy a obléhání tamních měst
V říjnu 2024 izraelská armáda zahájila ofenzívu na severu Pásma Gazy, obklíčila uprchlický tábor u města Džabálijá a plánovala evakuaci uprchlíků před útoky. V oblasti zůstalo již jen 200 tisíc Palestinců.[267][268] Při náletu na Dajr al-Balah byla zasažena škola, která sloužila jako úkryt pro uprchlíky, při němž zahynulo nejméně 28 lidí. Izrael tvrdil, že útočil na ozbrojence v areálu školy.[269] Podle jednoho důstojníka izraelské armády se armáda rozhodla místo osvobozování rukojmích začít s plánem anexe severu Pásma Gazy.[270] Na začátku listopadu izraelská armáda oznámila evakuaci civilistů ze severu území, ale tento plán později dementovala.[271] V říjnu také došlo k dalším útokům, například na uprchlický tábor Džabálija, při němž zahynulo 33 Palestinců. Města Bajt Hánún, Džabálijá a Bajt Lahíja byla v této době zcela izolována jednotkami izraelské armády. Pohyb osob byl umožněn pouze rodinám, které měly povolení potřebné k evakuaci nařízené izraelskou armádou.[272]
V téže době se odehrál izraelský letecký útok na obytný komplex v Bajt Lahíji. Podle gazského ministerstva zdravotnictví při něm zemřelo nejméně osmdesát osob (včetně žen a dětí) a další desítky byly zraněny. Izraelská armáda reagovala, že údaj o počtu obětí byl „přehnaný“ a že šlo o „propagandu Hamásu“.[273] O několik dní později při dronovém útoku v uprchlickém táboře Šatí u města Gaza bylo zabito nejméně dvanáct osob čekajících na humanitární pomoc.[274]
V listopadu 2024 Izrael tvrdil, že při bojích na severu Pásma Gazy zabil velitele operací Palestinského islámského džihádu Muhammada abú Sachila.[275] V té době vyšla v deníku Ha'arec reportáž, která obvinila izraelskou armádu z etnických čistek na severu Pásma Gazy. Reportáž tvrdila, že armáda považovala všechny zůstávající osoby, které neuposlechly výzvu k evakuaci, za nepřátele.[276][277] Izraeli se ani po roce v Pásmu Gazy nedařilo rukojmí nacházet. V druhé polovině listopadu Netanjahu proto nabídl odměnu za stopy vedoucí k rukojmím. Za každé osvobozené rukojmí nabídl pět milionů dolarů a svobodný průchod z Pásma Gazy pro informátora a jeho rodinu.[278]
Na konci listopadu 2024 začal Izrael zvažovat možnost osídlování alespoň severní části Pásma Gazy. Ministr výstavby Jicchak Goldknopf (ultraortodoxní strana Sjednocený judaismus Tóry) prověřoval místa pro nové izraelské osady. Podporu této myšlence vyjádřili také krajně pravicoví ministři Becal'el Smotrič (Národní náboženská strana-Náboženský sionismus) a Itamar Ben Gvir (Ocma Jehudit).[279] Analýzy satelitních snímků ukázaly, že Izrael vytvořil nový koridor v severní části Pásma Gazy, který měl sloužit pro vojenskou kontrolu. Armáda zdemolovala stovky budov, aby oddělila města Bajt Hánún, Džabálijá a Bajt Lahíja od zbytku Pásma Gazy.[280][281] Svědectví o vytváření koridorů pro trvalejší přítomnost izraelské armády v Pásmu Gazy přinesl v prosinci 2024 izraelský deník Times of Israel. Novináři z tohoto deníku byli za doprovodu vojáků provedeni částí Necarimského koridoru. Podle nich mu vojáci začali říkat po izraelském kibucu Be'eri, se kterým sousedí. Koridor se za dobu války změnil z provizorní cesty vyježděné izraelskými tanky v asfaltovou silnici obklopenou z obou stran pustou nárazníkovou zónou. Tu armáda vytvořila demolicí stovek budov a vymazala tak několik palestinských sídel. Celá zabezpečená oblast Necarimského koridoru v této době tvořila již 47 čtverečních kilometrů (tj. 13 % původní rozlohy Pásma Gazy). Na silnici se nacházela vojenská kontrolní stanoviště a v koridoru bylo několik vojenských základen. Podél cesty byly do základen přivedeny z území Izraele například vodovod a elektrické vedení.[282]
V prosinci 2024 izraelská armáda vydala evakuační rozkaz pro uprchlický tábor Bureij, kde plánovala novou ofenzívu.[283] V té době byla při izraelském náletu zabita pětice novinářů pracujících pro palestinskou televizi Al-Kuds Today, která má podle některých zdrojů blízko k Islámskému džihádu. Již týden předtím Syndikát palestinských novinářů uvedl, že od začátku války bylo zabito více než 190 novinářů a dalších nejméně 400 bylo zraněno. Izrael v téže době provedl nálety také na čtvrť Zajtún ve městě Gaza.[284]
V prosinci také pokračovaly izraelské nálety na město Gaza a na raketové odpaliště v Bajt Hanún.[285] Na konci měsíce izraelská armáda provedla zátah v nemocnici Kamála Advána ve městě Bajt Lahíja, kde zadržela desítky zaměstnanců. Podle armády bylo během zátahu zadrženo v oblasti 240 osob podezřelých ze spolupráce s Hamásem. Podle agentury AP, ale armáda pro toto obvinění neposkytla žádné důkazy.[286]
Na začátku ledna 2025, v době intenzivních jednání o přijetí dohody o příměří, izraelská armáda zintenzivnila nálety na cíle v Pásmu Gazy. Během jediného dne provedla sto náletů, při kterých bylo zabito přes sedmdesát lidí.[287] Dne 8. ledna izraelská armáda nalezla těla dvou rukojmích, izraelských Arabů unesených z kibucu Cholit. Obě těla byla nalezena v tunelu ve městě Rafah. Příčina úmrtí nebyla zveřejněna.[288]
Příměří 2025
Dne 15. ledna 2025 podle vyjednávačů Izrael i Hamás přistoupili na dohodu o příměří, které mělo začít platit 19. ledna. Dohoda má v první fázi zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmích držených v Pásmu Gazy a propuštění až 1900 palestinských vězňů.[289][290] Krátce poté Hamás potvrdil dojednání dohody.[291] Netanjahu hodlal dohodu komentovat až po jejím schválení vládou.[292] Ke schválení dohody vládou následně vyzval izraelský prezident Herzog.[293] Dne 17. ledna v ranních hodinách dohodu v Dauhá podepsaly vyjednávačské týmy Izraele a Hamásu.[294] Během 17. ledna dohodu akceptoval užší bezpečnostní kabinet. Izraelská vláda dohodu schválila krátce po půlnoci na 18. ledna. Pro hlasovalo 24 ministrů, proti osm, jeden ministr (Šlomo Kar'i z Likudu) se hlasování neúčastnil. Z Likudu proti hlasovali David Amsalem a Amichaj Šikli. Proti dále hlasovali ministři za strany Židovská síla (Itamar Ben Gvir, Jicchak Wasserlauf a Amichaj Elijahu) a Národní náboženská strana-Náboženský sionismus (Becal'el Smotrič, Orit Strook a Ofir Sofer).[295] Před hlasováním jednání opustili také ministři za strany Šas a Sjednocený judaismus Tóry, kteří zastupovali ultraortodoxní charedim. Důvodem bylo, aby neporušili zákaz práce o šabatu. Nicméně zanechali pokyny, že hlasují pro přijetí dohody.[296]
Po ohlášení dojednání dohody do doby účinnosti příměří Izrael pokračoval v úderech. Při nich zemřely desítky Palestinců.[297][298] Ministr obrany Jisra'el Kac před schválením dohody o příměří uvedl, že v reakci na propuštění palestinských vězňů propustí dříve zatčené radikální izraelské osadníky ze Západního břehu Jordánu.[299] Příměří mělo začít platit 19. ledna v ranních hodinách. Izrael ovšem jeho platnost odložil poté, co Hamás nesplnil podmínku dodat s předstihem jmenný seznam prvních rukojmích k propuštění. Hnutí to zdůvodnilo „technickými problémy“.[300] Boje tak pokračovaly a ještě téhož rána si vyžádaly další životy.[301] Příměří nakonec vstoupilo v účinnost krátce před polednem místního času, kdy Hamás oznámil jména rukojmích k propuštění.[302] Ihned poté strana Ocma jehudit opustila vládu.[303]
Dne 19. ledna Hamás dle dohody propustil první tři ženy. Izrael krátce po půlnoci na 20. ledna výměnou propustil prvních devadesát žen a mladistvých.[304] Šlo o zatčené občany okupovaného Západního břehu Jordánu a Východního Jeruzaléma.[305] Mezi nimi byla například vězněná palestinská politička Chálida Džarrár.[306] Dle dohody má k výměnám docházet periodicky po celou dobu první fáze. Během prvních tří dnů příměří vjelo do Pásma Gazy přes 2400 kamionů s humanitární pomocí.[307]
Původní trvání první fáze příměří vypršelo 1. března 2025. Během ní došlo k propuštění 33 izraelských rukojmí a pěti thajských občanů. Mezi vydanými rukojmími bylo osm mrtvých. Izrael výměnou propustil 1777 vězněných a zadržených Palestinců. Mezi nimi bylo 120 žen a dětí. Kolem 1000 z propuštěných osob bylo zadrženo preventivně po říjnu 2023.[308] Během první fáze příměří mělo dle původní dohody dojít k vyjednávání o druhé fázi. K tomu ale nedošlo. Až na konci února Egypt oznámil zahájení jednání.[309] Izrael ovšem namísto druhé fáze navrhl prodloužení první fáze o dalších 42 dní. Druhá fáze předpokládala stažení izraelské armády z Pásma Gazy a dlouhodobé přerušení bojů. I proto Hamás prodloužení odmítl a trval na původně dojednaných podmínkách druhé fáze příměří.[310] Spojené státy americké, prostřednictvím vyslance amerického prezidenta pro Blízký východ Stevea Witkoffa, následně předložily návrh na dočasné příměří, které by platilo během muslimského postního měsíce ramadán a židovského svátku pesach. Návrh byl v podstatě prodloužením první fáze, takže Izrael s ním souhlasil, zatímco Hamás ho odmítl.[311] Izrael v reakci zastavil přísun mezinárodní humanitární pomoci do Pásma Gazy. Hamás to označil za vydírání.[312] Následně Izrael tlak vystupňoval opětovným zastavením přívodu elektřiny.[313] Během trvání první fáze klidu zbraní izraelské údery zabily nejméně 118 Palestinců a dalších více než 800 zranily.[314]
Porušení příměří 2025
Izraelská armáda v noci na 18. března zahájila novou ofenzívu. Při nočních izraelských leteckých úderech zemřely nižší stovky lidí a další byly zraněny. Zabit měl být také ministr vnitra Pásma Gazy Mahmúd abú Watfa z Hamásu. Armáda druhého dne nařídila Palestincům, aby se evakuovali z východní Gazy do centrální části území. Izraelští politici útoky označili za další nástroj tlaku na propuštění zbývajících rukojmí.[315] Podle UNICEF při náletech zemřelo minimálně 130 dětí.[316] Letecké údery pokračovaly i v dalších dnech.[317] Během izraelských náletů bylo zasaženo označené sídlo Úřadu OSN pro projektové služby (UNOPS) ve městě Dajr al-Balah. Při úderu zemřely jednotky lidí a další byly zraněny. Mezi zabitými i zraněnými byli zahraniční pracovníci, včetně Evropanů.[318][319] Útok následně odsoudila například Francie, jejíž dva občané byli zraněni.[320]
V Tel Avivu se 19. března konala demonstrace s účastí přes 40 tisíc lidí. Ti protestovali proti Netanjahuově snaze odvolat své kritiky, šéfa Šin Bet Ronena Bara a nejvyšší státní žalobkyni Gali Baharav-Miarovou, a proti obnovení války.[321] Další tisíce protestovaly v Jeruzalémě.[322]
Dne 20. března izraelská armáda zahájila novou pozemní invazi do severní části Pásma Gazy, když znovu obsadila koridor Necarim. Současně izraelská vláda oznámila, že připravuje nové vysídlení Palestinců ze severu území.[323] Poté následovaly další letecké údery na celé území Pásma Gazy.[324] Po obnovení izraelské ofenzívy překročil počet zabitých Palestinců hranici 50 tisíc, dalších 113 tisíc lidí bylo zraněno.[325]
Koncem března se v Pásmu Gazy konaly několikadenní palestinské protestní pochody proti Hamásu. Účastnily se jich stovky až tisíce lidí.[326][327] Izrael krátce poté rozšířil ofenzívu i na jih pásma, když znovu vstoupil do Rafahu.[328] Ministr obrany Kac současně pohrozil anexí částí Pásma Gazy a realizací plánu Donalda Trumpa na vysídlení Palestinců, pokud Hamás nepropustí zbývající rukojmí. Hamás mezitím odsouhlasil návrh příměří předložený Egyptem a Katarem. Podle něj mělo dojít k další výměně vězňů a padesátidennímu příměří.[329] Obnovená izraelská ofenzíva si do té doby vyžádala téměř tisíc životů Palestinců.[330] Z nich nejméně 322 dětí.[331]
Na konci března byl u Rafahu nalezen masový hrob, ve kterém bylo pohřbeno patnáct Palestinců. K jejich zabití izraelskou armádou mělo dojít 23. března. Osm mrtvých byli pracovníci Červeného půlměsíce, šest palestinské civilní obrany a jeden byl zaměstnancem UNRWA. Jedna z obětí měla ruce svázané za zády. Sanitka Červeného půlměsíce byla nalezena zahrnuta pískem.[332][333] Izraelská armáda lhala o tom, že vozidla byla zcela neoznačená. Později zveřejněný videozáznam z jednoho vozu ukázal, že sanitkám svítila výstražná světla a byla označena řádně, stejně jako zdravotníci a záchranáři, kteří měli reflexní uniformy. Satelitní snímek ukázal, že krátce po střelbě izraelská armáda povolala na místo těžkou techniku, která zabité lidi a sanitky shodila do vyhloubené jámy a zahrnula pískem.[334][335]
Související konflikty
Izrael a Západní břeh Jordánu
V únoru 2024 zveřejnila Amnesty International zprávu o nezákonných zabitích Palestinců na Západním břehu Jordánu, včetně dětí, a brání v lékařské pomoci. V roce 2023 zahynulo v regionu 507 Palestinců, včetně 81 dětí, což bylo nejvíce za posledních dvacet let.[336] K těmto násilnostem přispívali i izraelští osadníci, kteří podle OSN v roce 2023 zabili desítky Palestinců a zranili a vyhnali tisíce z jejich domovů.[337] Izrael opakovaně podnikl vojenské operace, včetně leteckých náletů, a zahájil razie proti palestinským militantům, což vedlo k dalším obětem a zraněním. Cílem byly hlavně uprchlické tábory a města Dženín a Túlkarim.[338][339][340] Krajně pravicový ministr Becal'el Smotrič během války provedl legalizaci desítek[341] izraelských ilegálních outpostů a schválil výstavbu nových osad.[342] Docházelo také k novému rozsáhlému záboru půdy.[343]
V roce 2024 se eskalovalo násilí mezi osadníky a Palestinci, přičemž bylo uvaleno několik mezinárodních sankcí na izraelské osadníky (například na hnutí Amana, Cav9, Od Yosef Chai Yeshiva, Hashomer Yosh nebo Torat Lechima). Sankce proti osadníkům uvalily Kanada, USA, Spojeného království a Evropská unie. [344][345][346][347] Americký prezident Donald Trump po svém zvolení americké sankce zrušil.[348] Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal právně nezávazný posudek, který označil izraelskou okupaci Západního břehu a Východního Jeruzaléma za porušení mezinárodního práva.[349][350] V polovině září 2024 Valné shromáždění OSN většinově přijalo rezoluci navrženou Palestinou, která stanovila, že i na základě zjištění posudku Mezinárodního soudního dvora v Haagu má do jednoho roku Izrael opustit okupovaná území.[351]
Od srpna 2024 došlo k nové eskalaci útoků radikálních izraelských osadníků na Palestince.[352].[353] Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) zaznamenal od 7. října 2023 do 5. srpna 2024 celkem 1143 útoků izraelských radikálních osadníků, což byly v průměru zhruba čtyři denně. Přibližně 120 z nich vyústilo ve smrt nebo zranění Palestinců a při asi tisíci byl poškozen jejich majetek. Podle izraelské organizace pro lidská práva Be-celem ve stejném období vyhnalo pronásledování ze strany radikálních osadníků Palestince z nejméně osmnácti vesnic. Podobné útoky přitom často končily bez potrestání viníka. Izraelská skupina pro občanská práva Ješ Din zjistila, že v letech 2005 až 2023 pouze tři procenta případů osadnického násilí vedlo k odsouzení pachatele.[354] Podle analýzy zveřejněné Al-Džazírou, s odkazem na data OCHA, se mezi říjnem 2023 a říjnem 2024 uskutečnilo již 1423 případů osadnického násilí proti Palestincům. Celkem 223 z nich vyústilo ve smrt Palestinců.[355]
V reakci na násilí OSN a EU volaly po ukončení izraelské okupace. Mezitím izraelská armáda pokračovala ve vojenských operacích proti palestinským militantům, což vedlo k dalším ztrátám na životech a vyhnání Palestinců z jejich domovů.[356][357] V říjnu 2024 byla prováděna další vojenská ofenzíva s cílem zničení buněk Hamásu. Opakované invaze izraelské armády vyvolaly řadu ozbrojených útoků jednotlivců proti vojenským, policejním ale i civilním cílům na Západním břehu Jordánu.[358][359][360][361]
Na území bylo zadrženo tisíce Palestinců. Mnoho z nich skončilo v tzv. administrativní vazbě bez vznesení obvinění a soudu.[362] [363] Situace se dále zhoršila v roce 2025, kdy izraelská armáda zahájila rozsáhlou pozemní operaci (operace Železná zeď) v Dženínu a okolí.[364] Po měsíci operace, v druhé polovině února, vyslala izraelská armáda do oblasti tanky. Operace se soustředila na města Džanín, Túlkarim a Nur Šams, ze kterých vysídlila 40 tisíc Palestinců. Izrael současně uvedl, že v oblastech tamních uprchlických táborů zůstane rok a nedovolí vysídleným Palestincům návrat.[365]
K 8. lednu 2025 bylo na území Západního břehu Jordánu a Východního Jeruzaléma Izraelci zabito 816 Palestinců (včetně 182 dětí a nejméně 18 žen) a dalších 6500 zraněno.[366][367]
V březnu 2025 upozornila smrt neplnoletého chlapce ze Západního břehu Jordánu v izraelské administrativní vazbě na nevyhovující podmínky zadržených osob. Mladík byl půl roku držen ve vazbě bez vznesení obvinění či soudu. Údajně za hození kamene na izraelské vojáky. Podobně na tom byla většina ze 14 tisíc zadržených osob ze Západního břehu Jordánu, které Izrael pozatýkal od začátku války. Z nich ve vazbě zemřelo přes šedesát. Propuštění vězni uváděli, že se podmínky po 7. říjnu 2023 výrazně zhoršily, svědčili o mučení, přeplněných celách a špatné hygieně.[368][369]
Izrael a Hizballáh
Od začátku války s Hamásem Izrael čelil také konfliktům s Hizballáhem, především v Libanonu (případně v Sýrii).[370] Konflikt vedl ke značnému vysídlování lidí na obou stranách hranice a pokusům o deeskalaci ze strany mise OSN UNIFIL. Mezi říjnem 2023 a červnem 2024 zemřelo v Libanonu 470 lidí (365 příslušníků Hizballáhu, 80 civilistů v Libanonu, 14 vojáků Izraele a 11 civilistů v Izraeli).[371] Izrael pokračoval v útocích na Hizballáh, který odpovídal vlastními raketovými a dronovými útoky.
V červnu 2024 Izrael zabil vysokého člena Hizballáhu Táliba Samího Abdalláha, na což Hizballáh reagoval raketovým útokem na severní Izrael.[372] Izraelská armáda pak začala vytvářet tzv. mrtvou zónu na libanonské straně hranice. Dle analýzy satelitních snímků Izrael zničil nejméně 1 500 budov. Podle libanonské vlády ale bylo v té době zničeno již 3 000 domů a dalších 12 000 bylo středně poškozeno. Libanonská vláda dále uvedla, že izraelská armáda zničila na hranici 12 000 čtverečních kilometrů zemědělské půdy, a to za použití fosforu. Izrael uvedl, že fosfor používá pouze k vytváření kouřových clon, nikoliv k ničení půdy. Současně představitelé Izraele uvedli, že „ostřelování hranice je nutné, jelikož Hizballáh používá civilní objekty pro teroristické účely“.[373]
Během července a srpna došlo k intenzivním vzájemným útokům, včetně smrti desítek libanonských civilistů a izraelských vojáků.[374][375] Dne 27. července zasáhla jedna raketa fotbalové hřiště v drúzském městě Madždal Šams na Golanských výšinách. Výbuch rakety způsobil smrt 12 osob (všech ve věku mezi 10 a 20 lety) a desítky zranil. Hizballáh popřel, že by byl původcem útoku. Izrael ovšem okamžitě označil Hizballáh za viníka, uvedl, že se jednalo o raketu íránské výroby Falak-1 a označil přesné místo odpalu rakety v jižním Libanonu a zveřejnil jméno příslušníka Hizballáhu, který měl odpal nařídit. Izraelští politici slíbili tvrdou odvetu. Současně občané Izraele volali po vyšetření selhání protivzdušné obrany.[376][377] Izrael okamžitě reagoval řadou cílených odvet, kdy leteckými útoky útočil na řadu cílů zejména v jižním Libanonu. Při jednom z nich byl zabit význačný velitel Hizballáhu Fuáda Šukr. Izraelské útoky si vyžádaly řadu mrtvých, včetně civilistů.[378][379] Při jednom z mnoha dalších útoků byl zabit Husajn Ibráhím Kasab, význačný člen elitních jednotek Radván.[380]
Podle tvrzení izraelské bezpečnostní složky Šin bet odpálil Hizballáh na Izrael v období od ledna do konce srpna 2024 přes 6500 raket.[381]
Dne 17. září došlo k hromadnému výbuchu pagerů, které u sebe měli zejména operativci Hizballáhu, ale také lékaři nebo státní úředníci.[382] V Libanonu zemřelo minimálně dvanáct osob a 3000 bylo zraněno, z nichž 200 kriticky.[383] Mezi mrtvými i zraněnými byli také civilisté. O den později došlo k dalšímu hromadnému výbuchu komunikačních zařízení Hizballáhu (zejména vysílaček). Tyto exploze si vyžádaly 25 obětí a 600 zraněných, včetně civilistů.[384] Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh k útokům prohlásil, že se jedná o „bezprecedentní masakr“ a že útoky „mohou být považovány za válečný zločin a vyhlášení války“ ze strany Izraele.[385][386]
Po útocích ze 17. a 18. září pokračovalo vzájemné ostřelovaní.[387] Izrael během září pokračoval v leteckých úderech na raketomety a odpalovací zařízení Hizballáhu v Libanonu. Při jednom z nich zasáhl najednou sto raketometů.[388] Dne 20. září Hizballáh vypálil na severní Izrael a Golanské výšiny postupně okolo 200 raket a dronů.[389] Téhož dne izraelská armáda v Bejrútu zabila velitele operací Hizballáhu a šéfa elitních jednotek Radván Ibrahíma Akíla. Při úderu zemřelo 31 osob (včetně 16 členů jednotek Radván, ale i civilistů včetně žen a dětí) a přes 68 bylo zraněno.[390] Došlo tak k nové eskalaci násilí na obou stranách.
Koncem září Izrael po varování Libanonců spustil intenzivní vzdušné útoky (Operace Šípy severu). Armáda zasáhla na jihu Libanonu a v údolí Bikáa na východě země na 1600 cílů spojených s Hizballáhem. Útoky si vyžádaly životy nejméně 492 lidí a dalších více než 1645 osob zranily. Mezi zabitými byly podle libanonských úřadů desítky žen a dětí a další civilisté. Mělo jít o nejsmrtelnější den v Libanonu od konce občanské války v roce 1990 a o největší útok Izraele na Libanon od druhé libanonské války v roce 2006.[391][392] Intenzivní izraelské nálety pokračovaly i v dalších dnech. V prvním týdnu operace Šípy severu bylo zabito 700 Libanonců (členů Hizballáhu i civilistů) a přes 2000 byly zraněny. Úřad UNHCR informoval, že před izraelským bombardováním uprchlo do Sýrie 30 000 Libanonců. Celkový počet vysídlených Libanonců se podle odhadů během prvního týdne operace zdvojnásobil na 200 tisíc osob.[393][394][395] Dne 27. září Izrael provedl letecký útok na velitelství Hizballáhu, při kterém byl zabit Hasan Nasralláh.
Krátce poté se začalo mluvit o příměří, nicméně proti němu se postavily izraelské krajně pravicové vládní strany.[396] Místo příměří Izrael dne 1. října zahájil na území Libanonu pozemní operaci.[397][398] Po zahájení pozemní operace se počet libanonských uprchlíků zvýšil podle úřadů OSN na jeden milion. Kolem 100 tisíc z nich uprchlo do Sýrie, ostatní zejména do severní části Libanonu.[399] Invaze si do konce listopadu 2024 vyžádala kolem tří tisíc libanonských životů (civilistů i příslušníků Hizballáhu). Dalších patnáct tisíc obyvatel Libanonu bylo zraněno.[400]
V listopadu 2024 bylo dosaženo dohody o příměří, která vstoupila v účinnost 27. listopadu a měla trvat 60 dní, což mělo otevřít cestu k trvalejší diplomatické dohodě. Izraelská armáda se částečně stáhla v únoru 2025. Opustila všechny příhraniční libanonské vesnice, její jednotky ale dál zůstaly na pěti pozicích podél společné hranice. Podle prohlášení mluvčího izraelské armády se jednalo o kopec u obce Labúna, vrchol hory Blát a tři výšiny naproti izraelským obcím Avivim, Margaliot a Metula.[401]
Izrael a Írán
.svg)
Dne 1. dubna 2024 Izrael provedl nálet na íránský konzulát v hlavním městě Sýrie Damašku. Při útoku zemřelo třináct osob. Mezi nimi byl zabit vysoký velitel Íránských revolučních gard Mohammad Rezá Zahedí a také generál Mohammad Rahímí. Izrael odmítl útok komentovat. Írán v reakci pohrozil tvrdou odvetou. Izrael už mnoho let útočí na cíle v Sýrii spojené s Íránem či šíitskou skupinou Hizballáh. Stejně tak útočí na Hizballáh v Libanonu. Podle expertů ale během války s Hamásem tyto přeshraniční nálety na cíle v Sýrii a Libanonu zintenzivnil.[402] Americký prezident Joe Biden přislíbil Izraeli v případě odvetného útoku Íránu silnou podporu.[403]
Írán spustil odvetný útok v noci z 13. dubna 2024. Na Izrael vyslal nižší stovky bezpilotních letounů a raket. Věšinu raket se podařilo sestřelit ještě mimo hranice Izraele. S jejich likvidací Izraeli pomohly USA, Spojené království a Jordánsko. Šlo o první útok vedený proti Izraeli přímo z íránského území.[404] Írán odvetu deklaroval dopředu. Stejně tak Izrael uvedl, že v případě odvetného útoku zaútočí poté na Írán. Americký prezident Joe Biden sice slíbil Izraeli silnou podporu v případě útoku z Íránu, ale odrazoval Izrael od další eskalace konfliktu.[405] Íránská delegace v OSN uvedla, že útok považuje za odvetu za izraelský nálet na íránský konzulát v Damašku a že tím věc považuje za uzavřenou. Pokud by ale Izrael pokračoval v útocích, pohrozili tvrdšími protiútoky.[406] Izrael dne 19. dubna 2024 provedl dronový nálet na leteckou základnu poblíž města Isfahán. Podle Íránu byl útok zneškodněn protivzdušnou obranou.[407]
K nové eskalaci došlo dne 31. července 2024 poté, co byl při bombovém útoku v íránském Teheránu zabit šéf politického křídla Hamásu a bývalý premiér Palestinské autonomie Ismáíl Haníja. Írán slíbil Izraeli za atentát na své půdě odvetu. Různí političtí představitelé Západu varovali před další eskalací, která by mohla vést k regionální válce. Izrael deklaroval, že pokud Írán provede útok, odpoví ničivějším útokem. Představitelé USA slíbili Izraeli v případě napadení vojenskou obrannou podporu. Současně ale volali po diplomatické deeskalaci konfliktu.[408] Spojené státy americké následně intenzivně diplomaticky pracovaly na deeskalaci konfliktu. Írán v polovině srpna vydal prohlášení, ve kterém útok odložil až po případném neúspěchu srpnových jednání o příměří v Pásmu Gazy. Americký prezident Biden poté veřejně sdělil, že odvetě Íránu může být zabráněno, pokud dojde k přijetí dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem.[409]
Poté, co Izrael na konci září 2024 provedl vzdušný útok na hlavní ústředí Hizballáhu, při kterém zabil Hasana Nasralláha, a následně na začátku října spustil invazi do Libanonu, Írán provedl odvetu. Podle Íránských revolučních gard došlo k odpálení desítek raket na Izrael.[410] Izraelská armáda tvrdila, že celkově šlo o 180 raket. Útok si vyžádal jen dvě lehká zranění.[411] Na rozdíl od Izraele, Iráku a Jordánska, tak Írán během útoku neuzavřel svůj vzdušný prostor a rakety vypálil přestože se v jeho prostoru pohybovala civilní letadla a íránské rakety tak létaly kolem nich.[412]
Izrael a Sýrie
Izrael provádí vzdušné údery na cíle v Sýrii od roku 2011, kdy začala občanská válka. Režim Bašára al-Asada byl totiž dlouhodobě podporován Íránem. Izrael útoky na cíle v Sýrii obvykle nekomentuje, přičemž mezi zabitými byli členové Islámských revolučních gard, Jednotek Quds a Hizballáhu. V roce 2024 Izrael provedl 51 náletů, které zabily 176 militantů (příslušníků Íránských revolučních gard, členů Hizballáhu, Iráčanů a desítky syrských vojáků) a 16 civilistů, včetně žen a dětí. Nejvíce útoků bylo na města Damašek a Dar'á.[413] Celkový počet zabitých osob na území Sýrie v období války byl kolem 250.
Dne 1. dubna 2024 Izrael zasáhl íránský konzulát v syrském Damašku, což vedlo k eskalaci vztahů s Íránem. Na začátku září 2024 zahynulo nejméně 14 lidí při útocích na vojenské objekty včetně vědeckého střediska.[414]
Na konci listopadu 2024 syrská opozice zahájila ofenzívu, která vedla k dobytí Aleppa, Hamá a Salmíji. Vůdce Hizballáhu Naím Kásim vyjádřil Asadovi podporu a povstalce označil za „teroristy, kteří chtějí v zemi rozpoutat chaos“.[415] V prosinci 2024 povstalci obsadili Homs a Damašek, což vedlo k pádu Asadova režimu. Asad uprchl do Ruska.[416] Izrael na vítězství povstalců, mezi nimiž dominovalo islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám, reagoval tak, že opakovaně zvyšoval zabezpečení svých hranic se Sýrií v oblasti Golanských výšin, jejichž část okupuje. V regionu obsadil nárazníkovou zónu mezi oběma státy (resp. demilitarizované pásmo, vytvořené na území Sýrie po jomkipurské válce z roku 1973), což zdůvodnil zajištěním bezpečnosti izraelských komunit v oblasti. Netanjahu označil Asadův pád za historickou událost a přímý důsledek úderů, které Íránu a libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh uštědřil Izrael. Také prohlásil, že Izrael nedovolí, aby se na jeho hranicích usadila jakákoliv nepřátelská síla.[417] Během dvou dnů od svržení Asadova režimu Izrael provedl v Sýrii 480 vzdušných úderů. Ty zaměřili na muniční sklady, letecké základny nebo přístav Tartús, kde se nacházela jediná základna ruské námořní flotily ve Středozemním moři. Armáda takto podle svého tvrzení zničila 70 až 80 % syrských strategických zbraní.[418][419] Krátce poté bylo hlášeno, že izraelská armáda v omezené míře vyjela z demilitarizovaného pásma hlouběji do Sýrie. Armáda to ovšem popřela.[420]
Vpád izraelské armády do demilitarizovaného pásma na území Sýrie odsoudily státy Francie, Rusko, Katar, Saúdská Arábie, Turecko, Egypt nebo Írán. Egypt varoval před rozšířením oblasti okupované Izraelem. Dále Španělsko apelovalo na zachování suverenity území Sýrie. Německo varovalo, aby státy Izrael a Turecko neohrožovaly předání moci v Sýrii, nicméně bylo chápavější k vojenské operaci Izraele. Obdobné stanovisko zastalo také Spojené království.[421][422]
V prosinci 2024 Izrael oznámil plán na rozšíření osad na Golanských výšinách (které okupuje od války v roce 1967), což vyvolalo mezinárodní kritiku, zejména ze strany Turecka, Saúdské Arábie, Egypta, Kataru, Jordánska nebo Německa.[423][424][425][426]
V lednu 2025 izraelský ministr zahraničních věcí Jisra'el Kac uvedl, že izraelská armáda zůstane na hoře Hermon a v nárazníkové zóně na neurčito.[427]
Izrael a Hútíové
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem provedli v době války Izraele s Hamásem několik náletů na Izrael. Hútíové se považují za součást takzvané „osy odporu“ proti Izraeli, která zahrnuje Íránem podporované šíitské muslimské frakce v Iráku a libanonskou skupinu Hizballáh.[428]
V červenci 2024 vybouchl nárazem do budovy v centru Tel Avivu dron, jehož šrapnely zabily jednu osobu a čtyři další byly zraněny. K útoku se přihlásili Hútíové. Podle izraelského vyšetřování šlo o dron íránské výroby.[429][430] Izraelská armáda odpověděla leteckým útokem na jemenský přístav Hudajdá (Operace Dlouhá paže). Útok si vyžádal nejméně šest mrtvých a osmdesát zraněných lidí.[431] Současně uvedla, že Hútíové provedli na Izrael od listopadu 2023 dvě stě útoků, všechny až na výše zmíněný byly zneškodněny protivzdušnou obranou.[432][433]
V prosinci 2024 konflikt eskaloval. V druhé polovině měsíce Hútíové vyslali raketu na Izrael, která byla sestřelena. Izrael v reakci provedl nálety na přístavy a energetickou infrastrukturu v Saná a přístavním městě Hudajdá.[434] Krátce poté Hútíové vypálili raketu, která dopadla do města Jaffa a lehce zranila dvacet lidí.[435] Premiér Netanjahu následně ohlásil přípravu tvrdé odvety.[436]
Diplomatické aktivity
Válka mezi Izraelem a Hamásem vyvolala velkou diplomatickou krizi, přičemž mnoho zemí po celém světě silně reagovalo na konflikt, který ovlivnil dynamiku regionálních vztahů. Osm zemí povolalo své velvyslance ke konzultacím, dvě země přerušily diplomatické styky s Izraelem. Konflikt také vyústil v obnovené zaměření na dvoustátní řešení probíhajícího izraelsko-palestinského konfliktu.
Ačkoliv během října a listopadu obě strany konfliktu odmítaly ustoupit ze svých požadavků pro příměří, podařilo se diplomaticky vyjednat dočasné příměří. Mezi 24. listopadem a 1. prosincem 2023 platilo příměří, během něhož Hamás propustil část izraelských rukojmích a Izrael propustil část palestinských vězňů.
V druhé polovině února 2024 se sešli diplomaté Izraele a Spojených států amerických, Kataru a Egypta (kteří dělali zprostředkovatele) v Paříži, kde dohodli základní obrysy dohody o dočasném příměří. O dohodě se poté pravidelně jednalo každý měsíc na jednáních s Izraelem i Hamásem.
Během války několikrát zasedla Rada bezpečnosti OSN, které byly předkládány rezoluce vyzývající k příměří a propuštění rukojmích. Rezoluce opakovaně vetovaly Spojené státy americké, které je neshledávaly konstruktivními vůči situaci v regionu. Až 25. března 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří. Rezoluci předložil Mosambik. Spojené státy americké se při hlasování zdržely. Přijetí rezoluce odsoudil Izrael, naopak Hamás ji přivítal. Izrael v reakci zrušil plánovanou diplomatickou návštěvu Washingtonu.[437] V červnu 2024 Rada bezpečnosti OSN schválila svou první rezoluci podporující konkrétní dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Pro návrh, který koncem května představil americký prezident Joe Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady (zdrželo se jen Rusko).[438]
V dubnu 2024 Rada pro lidská práva OSN schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám nebo za použití hladu jako způsobu boje. Rada rezolucí vyzvala k zastavení dodávek zbraní Izraeli a k okamžitému příměří. Dokument podpořilo 28 zemí, 13 se hlasování zdrželo a proti jich hlasovalo šest včetně Německa a USA.[439]
Valné shromáždění OSN v několika rezolucích schválilo výzvy k humanitárnímu příměří, zastavení bojů a propuštění rukojmích. Ve všech případech bylo 10 až 14 států proti (vždy Izrael nebo například Česko), desítky se zdržely. Valné shromáždění OSN přijalo v květnu 2024 rezoluci, podle v níž vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby uznala stát Palestina plnohodnotným členem organizace. Proti návrhu bylo devět zemí. Kromě Izraele ještě Argentina, Česko, Maďarsko, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea a USA.[440]
Během války uznalo několik států světa nezávislost státu Palestina. Šlo o Barbados, Jamajku, Trinidad a Tobago, Bahamy, Španělsko, Irsko, Norsko, Slovinsko, Arménii a Mexiko.[441][442][443]
Následky
Počet obětí
K 25. březnu 2025 bylo ve válce mezi Izraelem a Hamásem hlášeno celkové zabití téměř 52 000 lidí (50 144 Palestinců[9] a 1 700 Izraelců, včetně 170 novinářů (162 Palestinců, 2 Izraelci a 6 Libanonců)[444] a přes 343 humanitárních pracovníků, včetně 253 zaměstnanců UNRWA.[445] Na palestinské straně bylo zraněno 113 tisíc osob a na izraelské přes 7 tisíc. K březnu 2024 bylo izraelskými složkami zadrženo a transportováno do izraelských detenčních táborů a věznic přes 9000 Palestinců, zejména ze Západního břehu Jordánu. Značná část byla držena bez vznesení obvinění nebo byla zatčena jen preventivně. Část zadržených byla v průběhu času bez vysvětlení propuštěna. Z detenčních táborů byly hlášeny případy psychologického mučení, zneužívání a zadržené osoby měly být v otřesných podmínkách.[446][447][448] Podle zprávy z února 2024 portálu The Times of Israel (s odvoláním na izraelskou armádu) Izrael do té doby provedl 31 000 náletů, z většiny na Pásmo Gazy. Ze vzduchu bylo zaměřeno 29 000 cílů a v cca 7000 případech si útoky vyžádaly podpůrné pozemní jednotky. Z toho 26 000 útoků uskutečnila letadla, další tisíce pak helikoptéry a drony.[449]
Během útoků na Izrael ze 7. října 2023 bylo zabito 1139 lidí, včetně 764 civilistů a 373 příslušníků izraelských bezpečnostních složek. Dalších 252 osob bylo zajato jako rukojmí a uneseno do Pásma Gazy.[450][451][452] Podle výroční zprávy ke konfliktu, zpracované izraelskou armádou, bylo během prvního roku války zabito 17 000 příslušníků Hamásu, přičemž dalších 1000 militantů bylo zabito během jejich vpádu do Izraele dne 7. října 2023. Během prvotního útoku Hamásu bylo dle armády na Izrael vypáleno z Pásma Gazy 5000 raket. Během války pak dalších 7000. Izraelská armáda v Pásmu Gazy měla zadržet a vyslechnout přes 7000 Palestinců (část byla převezena na výslech do Izraele), z nichž neupřesněnou část poté propustit a vrátit do Pásma Gazy. V Pásmu Gazy armáda měla zasáhnout 40 300 cílů a nalézt 4700 tunelových šachet. Podle zprávy bylo v prvním roce pozemní operace v Gaze zabito 346 izraelských vojáků a 2299 bylo zraněno (7. října 2023 bylo zabito cca 370 vojáků a 2200 zraněno). Armáda dále uvedla, že 56 izraelských vojáků padlo při incidentech vlastní armády. Na Západním břehu Jordánu armáda měla zatknout 5250 Palestinců, z nichž dva tisíce byly podle armády spolupracovníci Hamásu. Armáda zde zabila 690 Palestinců, přičemž mezi zabitými byli členové Hamásu, ale také protestující vzbouřenci. Armáda na území Západního břehu měla provést 150 zátahů a zničit nejméně 30 domů, které spojovala s příslušníky militantních organizací.[453]
Do poloviny září 2024 bylo zabito přes 40 000 Palestinců (z nichž bylo v té době identifikováno 34 344 těl zahrnujících přes 11 tisíc dětí, 6 tisíc žen a 3 tisíce seniorů).[30] Podle únorových dat OSN navíc již čtvrtina Palestinců čelila hladovění a 80 % populace bylo nuceno opustit svůj domov.[454] Při útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 bylo zabito 31 izraelských dětí (z toho 7 mladších 6 let).[455] Koncem března 2024 UNICEF uvedl, že při útocích Izraele bylo zabito více než 13 000 palestinských dětí.[456] CNN, která provedla srovnání s dalšími souběžně probíhajícími válečnými konflikty ve světě, uvedla, že podle údajů OSN bylo během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabito 477 dětí a za rok 2023 k 8. říjnu bylo na Ukrajině zabito 83 dětí.[455] Podle zpravodajského webu Al-Džazíra bylo k 25. lednu 2024 v Gaze identifikováno 1 809 dětských obětí mladších 6 let.[457] V říjnu 2024 představitelka Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) uvedla před Radou bezpečnosti OSN, že kvůli izraelskému postupu v Pásmu Gazy, tam v té době byl světově největší podíl dětí s podstoupenou amputací.[458] Podle analýzy dat Světové zdravotnické organizace (WHO) z téže doby, bylo mezi 94 000 zraněnými Palestinci celkem minimálně 24 000, kteří měli zásadní zranění s dopadem na zbytek života (amputace, zásadní popáleniny, ochrnutí).[459]
Údaje o počtech palestinských obětí pochází od ministerstva zdravotnictví v Gaze. Ministerstvo je pod kontrolou vládnoucího Hamásu, ovšem je částečně korigováno a spravováno také Fatahem ze Západního břehu Jordánu. Při zveřejňování údajů o zemřelých ministerstvo vychází z údajů vedených v tamních nemocnicích a nerozlišuje mezi zemřelými militanty a civilisty a stejně tak nerozlišuje příčiny úmrtí. Do součtu obětí války tak zahrnuje zemřelé po izraelských útocích, ale také například oběti nehod při odpálení vlastních raket proti Izraeli.[460] Tím, jak během postupu Izraele v Gaze ubývaly provozuschopné nemocnice, také docházelo k méně organizovanému dodávání hlášení o zemřelých.[461] Přesné rozdělení typu obětí je odloženo do období po válce, kdy se do stanovení počtu obětí zapojí OSN a různé humanitární organizace. Na základě předchozích konfliktů v Gaze bylo zjištěno, že údaje tamního ministerstva zdravotnictví o obětech se vždy lišily jen o nižší jednotky procent oproti zjištěním OSN.[462] Na začátku války, v říjnu 2023, americký prezident Joe Biden důvěryhodnost těchto dat zpochybnil.[463] Brzy poté ovšem OSN a různé humanitární organizace uvedly, že se údajům zveřejněným ministerstvem zdravotnictví v Gaze dá důvěřovat.[464] V listopadu 2023 američtí zpravodajci z bezpečnostních složek tvrdili, že mají indicie ke konstatování, že údaje o počtech obětí zveřejněné ministerstvem zdravotnictví v Gaze zhruba odpovídají realitě.[465] V lednu 2024 se objevila zpráva, že z dat ministerstva zdravotnictví v Gaze vychází i bezpečnostní agentury v Izraeli, které je rovněž považují za odpovídající skutečnosti.[466] Počet palestinských obětí naopak může být ve skutečnosti ještě vyšší, než uvádí úřady v Gaze, protože mnoho obyvatel Gazy leží pohřbeno pod troskami domů a nejsou zatím započítáni mezi oběti.[467] Lze zde podotknou, že během konfliktu také probíhala informační válka vedená oběma stranami, které shodně vypouštěly misinformace a dezinformace. Proto se objevila potřeba ověřovat také údaje zveřejněné izraelskou armádou nebo vládou.[468][469]
K červnu 2024 bylo hlášeno přes 500 palestinských obětí také na Západním břehu Jordánu.[470] Většinu obětí usmrtily izraelské bezpečnostní složky. Jednotky případů ale také byly obětmi násilí izraelských osadníků vůči Palestincům. Toto jednání odsoudil americký prezident Joe Biden, který proti čtyřem osadníkům schválil sankce.[471]
Podle svědectví šesti důstojníků izraelských zpravodajských služeb z dubna 2024 pro The Guardian byl použit systém umělé inteligence Lavender (Levandule), který Izraelské obranné síly využívaly při výběru potenciálních cílů pro bombardování. Lavender jich v jedné fázi identifikoval až 37 000 na základě jejich vazeb na Hamás. Zpravodajci také nastavovali poměr, kolik civilistů smí při bombardování zemřít na jednoho bojovníka Hamásu. V prvních týdnech války bylo při náletech na nízko postavené bojovníky povoleno zabít vždy 15 až 20 civilistů. Preferovaný způsob bombardování byly navíc tzv. hloupé bomby. Ty jsou méně přesné, ničí celé domy a zabíjí všechny obyvatele vevnitř.[472] Podle investigativy Izrael používal také další systém umělé inteligence nazvaný Where's Daddy? (Kde je táta?). Ten na základě sledování signálu mobilních telefonů osob podezřelých ze spojení s Hamásem vyhodnocoval, kdy se vrátí na domovskou adresu. Následně byla na jejich domov vypálena raketa. Útok na civilní objekty byl bezpečnější než na vojenské.[473]
Nepřímý počet obětí války může být několikanásobně vyšší než přímý počet obětí, protože kolaps zdravotnictví v Gaze a nedostatek lékařské péče, neléčené nemoci, infekce, podvýživa, zranění a špatné hygienické podmínky způsobují a budou způsobovat mnohem vyšší úmrtnost mezi obyvateli Gazy.[474][475] Britský medicínský týdeník The Lancet zveřejnil v červenci 2024 článek, ve kterém několik lékařských expertů odhadlo, že počet přímých i nepřímých obětí v Gaze může být až 186 000 nebo i více.[476] V lednu 2025 vyšla v The Lancet studie odborníků z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (LSHTM), Cambridgeské univerzity a americké Yaleovy univerzity. Dle jejich výzkumu byl údaj o počtu obětí uváděný hnutím Hamás podhodnocený asi o 41 %. Studie se zaměřila na období mezi říjnem 2023 a červnem 2024. Podle dat Ministerstva zdravotnictví v Gaze mělo být přes 37 tisíc obětí. Podle studie se ovšem reálný počet palestinských obětí pohyboval přes 64 tisíc. Asi 59 % obětí bojů v Gaze byly podle této studie ženy, děti a lidé starší 65 let. Podhodnocení údajů ministerstva v Gaze studie vysvětlovala tím, že Pásmo Gazy i jeho zdravotnická infrastruktura byly zdevastované izraelským masivním bombardováním, takže nebylo možné získat přesné údaje o mrtvých.[477][478]
Podle izraelského listu Ha'arec, který vedl rozhovory s nejmenovanými obyvateli Pásma Gazy, nesmějí Palestinci v Pásmu Gazy zveřejňovat jména padlých příslušníků Hamásu, a to i včetně truchlících příbuzných. Zatímco na Západním břehu Jordánu Hamás jména padlých zveřejňuje, stejně jako Hizballáh v Libanonu, v Pásmu Gazy je zveřejňování jmen padlých operativců považováno za zradu či kolaboraci s nepřítelem. Podle jednoho z dotázaných jde o vytváření image Hamásu a o fakt, že pokud se nemluví o padlých ozbrojencích, tak žádní neexistují.[479]
Snížení počtu ženských a dětských obětí dle OSN v květnu 2024
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA), který pravidelně zveřejňuje statistiky z různých konfliktů, ve své zprávě z 8. května 2024 o polovinu snížil své dříve uváděné počty ženských[p. 8] a dětských obětí[p. 9], které si vyžádal konflikt v Pásmu Gazy (celkový počet obětí zůstal stejný). Důvodem zejména bylo, že věrohodná data byla v této době dostupná za 24 686 identifikovaných obětí, dalších přibližně 10 000 těl tehdy nebylo spolehlivě identifikováno. Ke změně UNOCHA přistoupil poté, co vyměnil zdroj dat. Místo Gazské mediální kanceláře citoval jako zdroj Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy (obě spadající pod Hamás). Ve svých zprávách i infografikách úřad uvádí, že uváděné údaje nelze nezávisle ověřit, ovšem politici i úředníci OSN tato čísla běžně citují, přičemž zejména na počátku války byla věrohodná. Hamás při sdělování informací ovšem nerozlišuje mezi zabitými teroristy a civilisty. OSN považuje za dítě osobu do 18 let věku, podle Izraele v řadách Hamásu bojuje řada teenagerů.[480][481][482][483] Za dětské vojáky ale OSN považuje jen bojující děti mladší 15 let, od tohoto věku mohou bojovat legálně. Izraelský deník Ha’arec na konci března 2024 zveřejnil, že izraelská armáda počítá jako bojovníky Hamásu všechny muže zabité v zónách, kde probíhají vojenské operace.[125][484]
Pásmo Gazy v humanitární krizi
V důsledku blokády a po ostřelování a vpádu Izraele do Pásma Gazy, které si vyžádaly vedle obětí na životech také destrukci většiny budov a infrastruktury v severní části území, a také po útěku většiny obyvatel k jižní hranici území (zejm. do města Rafah), vypukla v Pásmu Gaza humanitární krize. Totální blokáda Izraelem a Egyptem umožnila využívat pouze dvou hraničních přechodů, kterými vstupovaly kamiony s humanitární pomocí, ovšem v míře nižší než před vypuknutím konfliktu (pouze cca 100 až 150 denně, oproti více než 500 denně před válkou). Od 11. října 2023 byla Gaza bez elektřiny v důsledku toho, že Izrael přerušil dodávky. Izrael také zcela zablokoval dovoz paliva od začátku října do 18. listopadu 2023.[485]
Již začátkem roku 2024 znepokojila humanitární situace OSN, Evropskou unii, arabské státy a brzy poté také Spojené státy americké. Prezident Joe Biden i viceprezidentka Kamala Harris obvinili Izrael, že nedělá dost pro řešení humanitární krize v Gaze.[486]
Od začátku roku 2024 shazovaly z letadel na území Pásma Gazy humanitární pomoc ve společné misi státy Francie, Egypt a Jordánsko. V březnu se přidaly i Spojené státy americké[487] a krátce poté také Německo.[488] V březnu 2024 byl rovněž otevřen námořní koridor s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Na projektu spolupracovaly Evropská unie, Spojené státy americké, Spojené království a Spojené arabské emiráty.[489][490] Námořní koridor byl ale pozastaven krátce po svém spuštění poté, co izraelské rakety zasáhly humanitární konvoj World Central Kitchen, kteří zajišťovali námořní distribuci pomoci.[491] Na konci dubna 2024 WCK obnovilo v Pásmu Gazy svou činnost. Před vynuceným pozastavením činnosti v říjnu 2023 v Pásmu Gazy rozvezla 43 milionů jídel, což podle ní představovalo 62 procent z veškeré pomoci od mezinárodních neziskových skupin na místě.[492] Spojené státy americké v téže době začaly se stavbou dříve oznámeného prozatímního mola na pobřeží Pásma Gazy.[493] Během prvního týdne provozu ke konci května 2024 se přes molo podařilo dostat na území kolem 600 tun humanitární pomoci.[494] Provoz amerického mola se ale potýkal s problémy. Kvůli špatnému počasí nebo bezpečnostní situaci byl jeho provoz opakovaně přerušován. Již na začátku července se proto Spojené státy americké rozhodly molo demontovat. Po molu bylo dodáno přibližně devět tisíc tun pomoci.[495]
V polovině března 2024 americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken uvedl, že všichni obyvatelé Pásma Gazy zažívají nedostatek jídla. Dodal, že jde o první případ, kdy takto byla zahrnuta celá populace.[496] V téže době Organizace OSN pro výživu a zemědělství ve své zprávě uvedla, že na severu Pásma Gazy bez přijetí dalších opatření nejpozději v květnu vypukne hladomor. Na zbytku území během léta.[497] Ke konci března 2024 Izrael otevřel nový (druhý na svém území) přechod pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Současně představitelé Izraele uvedli, že zásoby jsou dostatečné a v Pásmu Gazy tak podle nich hladomor nevypukne.[498]
Podle OSN do dubna 2024 zemřelo nejméně dvanáct Palestinců v souvislosti se zásobami, které různé státy letecky dopravovaly a shazovaly na Gazu, aby tak pomohly zásobovat území základní humanitární pomocí. Tito lidé se buď utopili, když se snažili vylovit zásoby spadlé do moře, nebo byli přímo zasaženi bednami, kterým selhaly padáky. Současně OSN uvedlo, že úřad UNRWA reportoval, že 1,2 milionu vysídlených Palestinců žije v Rafahu a v Chán Júnis v provizorních podmínkách, zejména ve stanech. Dále, že Izrael vybombardoval přes sto škol zřizovaných UNRWA. Podle úřadu UNOCHA bylo od března 2024 třicet procent humanitárních misí směřujících do severní Gazy Izraelem zastaveno a zakázáno.[499]
Podle terénního výzkumu organizace Refugees International z ledna 2024 byly podmínky v Pásmu Gazy „apokalyptické“. Po pěti měsících války bylo pro Palestince těžké najít adekvátní jídlo, vodu, přístřeší a základní léky. Hlad na úrovni hladomoru byl již rozšířený a situace se dále zhoršovala. Výzkumníci zjistili, že Izrael soustavně prováděl svévolné odepírání vstupu legitimního humanitárního zboží do Gazy; zavedl vysoce komplikovaný proces inspekce a schvalování bez jasných nebo konzistentních pokynů; dále odhalili jasné známky toho, že Izrael nedokázal zavést funkční systém distribuce humanitární pomoci; a zaznamenali také přetrvávající útoky na humanitární, zdravotní, potravinovou, energetickou a další kritickou infrastrukturu Gazy, které současně oslabily úsilí o pomoc a eskalovaly potřeby Palestinců.[500]
Zpravodajský server CNN přišel v březnu 2024 s reportáží, ve které odhalil, jak Izrael nakládá s inspekcemi humanitární pomoci. CNN také přezkoumala dokumenty sestavené hlavními účastníky humanitárních operací, které uvádějí položky, které Izraelci nejčastěji vyřazují z pomoci. Patří mezi ně anestetika a anesteziologické přístroje, kyslíkové lahve, ventilátory a systémy filtrace vody. Mezi další položky patří datle, spací pytle, léky na léčbu rakoviny, tablety na čištění vody a těhotenské sady. Veškerá pomoc, včetně jídla a vody, je také na neurčitý čas zadržována, jde o tisíce tun surovin a zboží.[501] Tuto praxi později potvrdil i The Washington Post.[502]
Dle zprávy organizace Oxfam z března 2024 izraelský přístup vedl k tomu, že se mezinárodní společenství raději uchýlilo k námořním cestám a letecké pomoci, než aby čelilo Izraeli s tím, že systematicky podkopává přístup k pomoci. Izraelské úřady například odmítly schválit distribuci ze skladu Oxfamu plného mezinárodní pomoci včetně zdravotních lahví s kyslíkem, inkubátorů a přístrojů na čištění vody. Sklad je v egyptském městě Aríš jen 40 km od hranice s Pásmem Gazy.[503]
V březnu 2024 nařídil Izraeli Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, aby spolupracoval při distribuci humanitární pomoci do Pásma Gazy.[504] Podle prohlášení Izraele byl v polovině dubna 2024 otevřen nový hraniční přechod na severu Gazy.[505] Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v téže době ale uvedl, že Izrael pokračuje v nezákonných omezeních humanitární pomoci do Pásma Gazy.[506] V květnu 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu Izraeli nařídil zastavení vojenské ofenzivy v Rafahu a současně, aby Izrael zajistil neomezený přístup humanitární pomoci a umožnil do Pásma Gazy vstoupit a pracovat vyšetřovacím týmům, které by z pověření orgánů OSN sbíraly možné důkazy ohledně údajného páchání genocidy na Palestincích, z něhož Izrael vinila Jihoafrická republika a Izrael to odmítal.[507]
Několikrát se stalo, že radikální Izraelci (např. z řad izraelských osadníků v Západním břehu Jordánu) blokovali konvoje humanitární pomoci pro Palestince a v některých případech náklad zničili.[508][509]
Během zahájení pozemních vojenských operací Izraele v Rafahu v květnu 2024 byly dočasně uzavřeny hraniční přechody Kerem Šalom (mezi Izraelem a Pásmem Gazy) a Rafah (mezi Egyptem a Pásmem Gazy), což zastavilo přísun humanitární pomoci.[510] Americká diplomacie následně intenzivně jednala s Egyptem, který odmítal vpustit humanitární pomoc do Pásma Gazy přes hraniční přechod Rafah, dokud bude na druhé straně izraelská armáda. Joe Biden ke konci května se svým egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím dojednal dočasné povolení Egypta na dodávky humanitární pomoci od OSN.[511] Šéf egyptské humanitární organizace Červený půlměsíc uvedl, že před touto dohodou v Egyptě stály některé kamiony s humanitární pomocí až dva měsíce, a situace se ještě zhoršila právě po uzavření hraničního přechodu Rafah na začátku května. Potraviny se tak kazily a velké množství z nich se muselo rozprodat již v Egyptě, aby se nemusely zcela vyhodit.[512] Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) ke konci května 2024 uvedl, že od chvíle, kdy Izrael zahájil vojenskou operaci v Rafahu, poklesl objem humanitární pomoci dopravované do Pásma Gazy o dvě třetiny.[513]
Podle expertů z webu FEWS NET (Famine Early Warning Systems Network), který založila Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj a funguje jako varovací systém před hladomory, v červnu vypukl na severu Pásma Gazy hladomor, kvůli válce ale chyběl dostatek dat pro jeho oficiální vyhlášení (hladomor navíc obvykle vyhlašují postižené státy).[514]
Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v červnu 2024 uvedl, že „značná část obyvatel Gazy nyní čelí katastrofálnímu hladu a podmínkám podobným hladomoru.“ Potvrdil sice nárůst dodávané pomoci, ale kritizoval její distribuci. Dodal, že u více než 8000 dětí mladších pěti let byla diagnostikována a léčena akutní podvýživa, včetně 1600 dětí s těžkou akutní podvýživou.[515]
V polovině června 2024 zavedla izraelská armáda v části jihu Pásma Gazy tzv. taktické přestávky v bojích. Armáda při nich každý den na 11 hodin pozastavila vojenské operace, aby usnadnila dodávky humanitární pomoci. Izraelský tisk uvedl, že tak armáda učinila bez vědomí vlády. Rozhodnutí armády kritizovali někteří krajně pravicoví ministři.[516]
V červenci 2024 Izrael oznámil, že začal obnovovat část energetické infrastruktury v Pásmu Gazy poškozenou válkou, a to s cílem navýšit výkon odsolovací stanice pro dodávky pitné vody v Pásmu Gazy. Krok zkritizoval krajně pravicový ministr financí Becal'el Smotričm, který nechtěl, aby Pásmo Gazy během války obnovoval Izrael.[517] Ve stejné době ale mezinárodní charitativní organizace Oxfam zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael systematicky odpírá Palestincům v Gaze vodu, ničí vodní zdroje i čističky odpadních vod. Izrael podle zprávy od začátku války zničil sedmdesát procent kalových čerpadel a všechny čistírny odpadních vod. Dostupnost vody v Pásmu Gazy v důsledku klesla o 94 % oproti předválečné době.[518]
V červnu 2024 organizace Lékaři pro lidská práva – Izrael předala Nejvyššímu soudu petici pro zajištění pravidelné lékařské přepravy zraněných a nemocných osob z Pásma Gazy do nemocnic v zahraničí (zejména do Egypta). Od začátku války do května 2024 bylo přes hraniční přechod Rafah do Egypta převezeno celkem 4895 zraněných Palestinců. V květnu byl ale po ofenzívě Izraele v Rafahu hraniční přechod uzavřen. Další přesun proběhl na konci června. Na konci července mělo dojít k převozu 150 zraněných dětí, ale Netanjahu jejich převoz na poslední chvíli zrušil. Nejvyšší soud následně přikázal vládě do týdne vypracovat systém převozu pacientů.[519]
V polovině července 2024 byl ve vzorku z odpadních vod v Pásmu Gazy objeven poliovirus, tedy virus způsobující dětskou obrnu. Vzorky testovaly úřady v Gaze ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF). Nález potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO).[520] Izraelská armáda v reakci oznámila, že začne nabízet posilující vakcínu proti dětské obrně svým vojákům sloužícím v Pásmu Gazy.[521] Koncem července Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy vyhlásilo na území epidemii dětské obrny.[522] Případy byly hlášeny poprvé po dvaceti pěti letech. Důvodem šíření byly válkou zničené kanalizace a čističky odpadních vod a také pokles očkovaných.[523] Světová zdravotnická organizace následně slíbila dodání milionu vakcín.[524] Koncem srpna izraelské Ministerstvo obrany povolilo vjezd konvoje UNICEF s vakcínami proti dětské obrně do Pásma Gazy. Vakcíny měly vystačit pro 1,2 milionu osob.[525] Izraelská armáda a Hamás se následně dohodly na třech místně i časově omezených přestávkách v bojích, aby mohla proběhnout řízená očkovací kampaň.[526]
V důsledku války byli obyvatelé Pásma Gazy ohroženi také infekčními nemocemi. Kvůli kolapsu základních služeb a rostoucím teplotám na jaře 2024 se začaly šířit infekce hepatitidy A, kožních chorob, střevních a žaludečních potíží. V ulicích se nahromadily desetitisíce tun odpadu, které ve vysokých teplotách rychle hnily a následně se v nich množili potkani a mouchy, kteří jsou přenašeči infekčních nemocí. Čisté vody byl přitom kritický nedostatek.[527]
V říjnu 2024 vyšla v deníku The New York Times investigativní reportáž popisující svědectví šedesáti dobrovolných amerických lékařů a členů zdravotnického personálu, kteří působili v Pásmu Gazy během války Izraele s Hamásem. Z nich 44 vypovědělo, že se setkalo s opakujícími se případy dětských obětí, které byly střeleny do hlavy. Téměř všichni měli pacienty trpící podvýživou. Přes padesát z nich pozorovalo u dětí výrazné psychické trauma a sebevražedné myšlenky. 25 z respondentů potvrdilo, že během jejich služby viděli případy úmrtí novorozenců a kojenců z důvodu podvýživy nebo infekčních chorob. Téměř všichni se také setkali s nedostatkem zdravotnického materiálu a hygienických pomůcek.[528]
V říjnu 2024 zaslali ministři Spojených států amerických Antony Blinken a Lloyd Austin dopis izraelské vládě, ve kterém požadovali, aby do jednoho měsíce Izrael zajistil zlepšení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy. V opačném případě pohrozili, že USA omezí dodávky zbraní. Důvodem bylo, že kvůli izraelským restrikcím v předcházejících měsících došlo k omezení dodávek humanitární pomoci až o polovinu.[529] Izrael ihned reagoval vpuštěním padesáti kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy.[530] V polovině listopadu podle izraelských dat byly vpuštěné dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy nejnižší od prosince 2023. Podle humanitárních agentur jen v říjnu 2024 Izrael odmítl schválit vjezd 58 % konvojů s pomocí. Kvůli všeobecnému nedostatku v samotném Pásmu Gazy pak razantně vzrostly ceny potravin. Navíc část humanitární pomoci byla na území rozkradena ozbrojenými gangy a Hamásem.[531] Americké ministerstvo zahraničí přesto potvrdilo, že v dodávkách zbraní se bude pokračovat. Humanitární organizace poté upozornily na to, že Izrael splnil jen čtyři z devatenácti podmínek, které USA stanovily.[532] Po mezinárodním tlaku Izrael v prosinci povolil vjezd průměrně 130 kamionů denně, zatímco v říjnu a listopadu to bylo asi 70.[533] Nicméně již před válkou měly izraelské úřady spočítáno, že kaloricky Gaza potřebuje minimálně 170 kamionů denně. Podle humanitárních organizací, ale byl potřebný počet v době války kolem 500 kamionů denně.[534]
S příchodem zimy v prosinci 2024 varoval šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini, že kvůli nevyhovujícím podmínkám v provizorních stanových městech v tzv. humanitárních zónách a nedostatku humanitární pomoci bude „chladné počasí zabíjet“. v Pásmu Gazy mohou teploty během zimních měsíců klesnout na pět stupňů Celsia. Panuje také období silných dešťů, trvající od listopadu do února. Kombinace deštěm promočených stanů a oblečení a chladných teplot může být také vražedná, a to zejména pro nejzranitelnější osoby (například děti), které navíc v oblasti během války trpěly podvýživou.[535] Jen během prvního zimního týdne v uprchlických táborech zemřeli nejméně tři kojenci na podchlazení.[536]
Organizace jako Lékaři bez hranic, Červený kříž a společné prohlášení UNICEF, Světové zdravotnické organizace, Rozvojového programu OSN, Populačního fondu OSN a Světového potravinového programu varovaly před strašlivým humanitárním kolapsem.[537][538][539]
Demolice a poškození budov a infrastruktury
Podle analýzy satelitního centra OSN (UNOSAT) zveřejněné na konci září 2024 Izrael během války způsobil poškození či zničení více než 163 tisíc budov v Pásmu Gazy. Tj. zhruba dvě třetiny budov v Pásmu Gazy utrpěly nejméně poškození. Zcela zničených domů bylo asi 52 tisíc, vážně poškozených 19 tisíc, přes 56 tisíc středně a u dalších 35 tisíc byla míra poškození nejistá.[540] K srpnu 2024 bylo zničeno 67 % vodovodní infrastruktury a čističek.[541] K září 2024 bylo zničeno 70 % ze 400 gazských škol.[542] Již v květnu 2024 gazské úřady hlásily, že Izrael zasáhl 31 z 36 nemocnic. Minimálně polovina byla zničena a tím vyřazena z provozu. V Pásmu Gazy bylo současně zaznamenáno přes 400 útoků na zdravotnická zařízení.[543] Podle odhadů OSN ze září 2024 bylo také poškozeno 67 % zemědělské půdy.[544] K dubnu 2024 došlo dále ke zničení jedné ze dvou požárních stanic, 8 z 11 policejních stanic a všech šesti radnic. Zničena byla také polovina pozemních komunikací a elektrické rozvodné sítě.[545] OSN odhadla v květnu 2024 náklady na rekonstrukci pásma na 40 až 50 mld. dolarů.[546]
V Pásmu působí technické jednotky izraelské armády zaměřené pouze na demolice budov.[547] Během tvorby nárazníkového pásma v rozsahu 1 km od hranic Pásma byly v tomto pásmu zdemolovány všechny budovy, kterých bylo více než 3 tis.[548] Podobně během tvorby Necarimského koridoru a nárazníkového pásma kolem něj bylo zdemolováno 750 budov, včetně Univerzity Israa a justičního paláce. Nemocnice Palestinsko-Tureckého přátelství, specializovaná na léčbu rakoviny, je používána jako vojenská základna.[190]
Podle akademiků z CUNY Graduate Center and Oregon State University, kteří studovali satelitní snímky, bylo do ledna 2025 poškozeno nebo zničeno kolem 60 % ze všech budov v Pásmu Gazy. Podle OSN došlo během izraelského bombardování mezi říjnem 2023 a začátkem ledna 2025 k zásadnímu poškození nebo zničení 92 % obytných budov v Pásmu Gazy. Mělo jít celkem o 436 tisíc obytných budov, z nichž 160 tisíc bylo zcela zničeno. Na území mělo být nashromážděno kolem 50 milionů tun suti.[549][550]
Obvinění z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy
Hamás i izraelská armáda byly během války obviněny z několika válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, případně až genocidy.[551] Rada bezpečnosti OSN identifikovala jasné důkazy o válečných zločinech spáchaných jak Izraelskými obrannými silami, tak Hamásem.[552] Podle komise OSN pro izraelsko-palestinský konflikt existovaly jasné důkazy o tom, že válečné zločiny mohly být během války spáchány.[553][554]
Vzhledem k disproporčnosti konfliktu byla většina zločinů spojených s Hamásem hlášena v říjnu 2023, zatímco obvinění vůči Izraeli byla spojena zejména s rokem 2024 a jeho ofenzivou v Pásmu Gazy.
V lednu 2024 projednal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu žalobu Jihoafrické republiky na Izrael, ve které byl obviněn z páchání genocidy vůči Palestincům. Dne 26. ledna soud předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Soudkyně Joan Donoghueová navíc uvedla, že některá tvrzení Jihoafrické republiky jsou „věrohodná“. Soudkyně dodala: „Soud se domnívá, že existuje reálné a bezprostřední riziko, že než soud vydá konečné rozhodnutí, bude způsobena nenapravitelná újma na právech, která soud shledal jako hodnověrná.“ Benjamin Netanjahu podle listu The Times of Israel nařídil členům svého kabinetu, aby se zdrželi reakce na předběžné rozhodnutí soudu. On sám prohlásil, že tvrzení, že „Izrael páchá genocidu na Palestincích, je nejen nepravdivé, ale i pobuřující“.[555] V březnu 2024 irský ministr zahraničí Micheál Martin uvedl, že se Irsko přidá k žalobě Jihoafrické republiky.[556] V květnu 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu ve městě Rafah a otevřít hraniční přechod Rafah pro neomezený přísun humanitární pomoci. Izrael měl také umožnit do Pásma Gazy přístup vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajného páchání genocidy na Palestincích.[557]
Dne 20. května 2024 hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan oznámil, že požádal o vydání zatykačů na lídry Hamásu a Izraele. Lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Dajf, šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a izraelský ministr obrany Jo'av Galant podle prokurátora nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli.[558][559] Vyšetřování v případu „Palestina“ probíhalo již od roku 2021 a zahrnovalo období od Operace ochranné ostří (2014). Od téže doby prováděl Izrael podle investigativní reportáže britských a izraelských novinářů špionáž v ICC.[560][561]
Zabíjení novinářů
V prosinci 2023 v předvečer mezinárodního Dne lidských práv zveřejnila Mezinárodní federace novinářů seznam 94 novinářů a pracovníků médií, kteří byli v roce 2023 zabiti v souvislosti s jejich prací. Drtivá většina zabitých novinářů (68) připadala na válku Izraele s Hamásem. Šlo o 61 palestinských novinářů zabitých v Pásmu Gazy, o 4 izraelské novináře zabité během útoků Hamásu na hudební festival Supernova a na kibuci Nahal Oz a Kfar Aza, o 3 libanonské novináře zabité Izraelem nedaleko společné hranice obou zemí. Tento konflikt tak byl pro pracovníky médií nejsmrtelnější za více než 30 let, kdy Mezinárodní federace novinářů monitoruje oběti z řad novinářů.[562][563]
K dubnu 2024 se počet zabitých novinářů během konfliktu zvýšil na 109. Z nich bylo 102 Palestinců, 4 Izraelci a 3 Libanonci.[564] Podle Výboru na ochranu novinářů nejméně ve třech případech Izrael novináře zabil cíleně.[565] V květnu 2024 udělilo UNESCO palestinským novinářům pokrývajícím válku výroční novinářskou cenu Guillermo Cano World Press Freedom Prize. Cenu převzal předseda palestinského novinářského syndikátu Nasser Abu Baker.[566][567]
Hamás a palestinské militantní skupiny
Útok Hamásu na Izrael z října 2023 byl Vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území i dalšími označen za porušení mezinárodního práva (vraždy, znásilnění a únos civilistů včetně žen a dětí).[568]
Podle izraelských vojenských forenzních týmů, svědectví očitých svědků a nahlášených fotografických, dokumentárních a video důkazů militanti Hamásu znásilňovali, napadali a mrzačili izraelské ženy a dívky během útoků na Izrael dne 7. října 2023.[569] Vojenský personál oznámil, že těla obětí útoků ze 7. října vykazovala četné známky znásilnění a „vážná stádia zneužívání“. Hamas byl obviněn z genderově podmíněného násilí, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.[570][571]
Ze strany Hamásu došlo k porušení Ženevské úmluvy i Římského statutu (používání civilistů jako živých štítů).[572] Porušením mezinárodního práva bylo i využívání škol a nemocnic jako základen a de facto živých štítů.[573]
Hamás také při útoku raboval v několika kibucích a na festivalu Nova.[574] Podle videí zveřejněných serverem Times of Israel rabování v kibucu Be'eri provedli palestinští civilisté, kteří dorazili do kibucu poté, co ozbrojenci militantního Hamásu ukradli zemědělské vybavení, motorky a televizory.[575]
Ve zprávě expertní komise OSN z června 2024 je Hamás obviňován z masového zabíjení ve veřejných krytech, kterého se dopustil během svého útoku 7. října 2023, což naznačuje, že... příslušníci Hamásu jednali podle předem daných operačních pokynů. Příslušníci Hamásu... úmyslně zabíjeli, zraňovali, týrali rukojmí, brali rukojmí a páchali sexuální a genderově podmíněné násilí. Komise dále uvedla, že... našla významné důkazy o znesvěcování mrtvol, včetně sexualizovaného znesvěcení, stínání hlav, tržných ran, pálení, oddělování částí těl a svlékání. Ženy byly vystaveny genderově podmíněnému násilí během své popravy nebo únosu. Ženy a ženská těla byly použity jako vítězné trofeje mužskými pachateli, uvádí se ve zprávě. Mnoho dětí, které byly svědky zabíjení svých příbuzných, bylo také natáčeno pro propagandistické účely, přičemž komise shledala, že... je obzvláště nehorázné, že se děti staly cílem únosů. Podle zprávy... existují přesvědčivé důkazy, že rukojmí čelí v Gaze sexuálnímu zneužívání. Hamás na obvinění nereagoval.[576][577]
Izrael
Izraelská armáda a vláda byly obviněny z porušení mezinárodního práva a páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Stejně jako proti Hamásu vznesla obvinění OSN i různé humanitární organizace.[578][579] Podle webu Alarm zabila izraelská armáda v Gaze za tři měsíce víc civilistů než ruská armáda na Ukrajině za skoro dva roky.[580]
Obětí náletů a ofenzivy Izraele byly vedle ozbrojenců také zdravotníci, civilisté (včetně žen a dětí), novináři nebo humanitární pracovníci.[581][582] Došlo tím k porušení Ženevských úmluv.[583]
V říjnu 2023 vydala izraelská armáda příkaz k evakuaci 1,1 milionu lidí ze severu Pásma Gazy, což někteří diplomaté označili jako násilný přesun, čímž se Izrael údajně dopustil válečného zločinu.[584]
Během izraelské ofenzivy došlo rovněž k poškození a zničení až 80 % budov ve městě Gaze a k 50 % v celém Pásmu Gazy. Více než 1,9 milionu lidí, tedy kolem 85 % všech obyvatel Gazy, bylo takto vyhnáno ze svých domovů.[585]
Izrael byl také OSN kritizován za blokádu přísunu potravin, vody, paliv a elektřiny.[586] A dále také z uplatňování principu kolektivní viny.[587][588][589]
Podle Světového potravinového programu (WFP) trpělo v prosinci 2023 extrémním hladem 25 % rodin v Gaze a u tisíců dětí byla diagnostikována podvýživa.[580] V polovině prosince OSN odhadovala, že okolo 90 % obyvatel Gazy má zajištěno méně než jedno jídlo denně.[590]
V lednu 2024 byl Izrael Jihoafrickou republikou obviněn z páchání genocidy. Případem se zabývá Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Ke konci března 2024 zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albanese uvedla, že činy Izraele splňují kritéria označující páchání zločinu genocidy vůči Palestincům v Pásmu Gazy. Podle Albanese Izrael použil „humanitární kamufláž“, aby zakryl svou „genocidní kampaň“. Izrael obvinění odmítl.[591]
Izrael byl rovněž kritizován za nakládání s palestinskými zajatci, které držel bez soudu v údajně otřesných podmínkách.[592][593]
V neposlední řadě byl Izrael obviněn z cíleného ničení životního prostředí Pásma Gazy. Všechna obvinění ovšem odmítal.[594][595]
Ve zprávě expertní komise OSN z června 2024 byly Izrael a IOS viněny z... rozsáhlého nebo systematického útoku namířeného proti civilnímu obyvatelstvu v Gaze. Izraelská armáda je viněna ze zločinů jako je vražda, pronásledování na základě pohlaví, mučení a nelidské zacházení. Dále je viněna ze zločinu vyhlazování, hladovění jako způsobu vedení války. Obrovské množství civilních obětí v Gaze a rozsáhlé ničení civilních objektů a infrastruktury byly nevyhnutelným důsledkem strategie prováděné s úmyslem způsobit maximální škody, bez ohledu na principy rozlišování, proporcionality a adekvátních preventivních opatření, píše se ve zprávě. Během akcí Západním břehu Jordánu se IOS, podle zprávy dopustily... sexuálního násilí, mučení a nelidského nebo krutého zacházení a urážek osobní důstojnosti, což jsou všechno válečné zločiny. Izraelská vláda a ozbrojené síly umožnily, podporovaly a podněcovaly kampaň násilí osadníků proti palestinským komunitám na tomto území, tvrdí dále zpráva. Izrael označil obvinění za... nehorázná a která se... pobuřujícím a odporným způsobem pokoušejí načrtnout falešnou rovnítko mezi vojáky IOS a teroristy Hamásu.[576][577]
Reakce
Reakce států a mezinárodních organizací
Reakce států a mezinárodních organizací zveřejněné ihned po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 byly zejména odsouzením činu Hamásu. Arabské země volaly po zdrženlivosti, zatímco Západ vyjadřoval Izraeli podporu při obraně země. Írán, tradiční spojenec šíitských islamistů, vyjádřil z teroristického činu potěšení.
Během následné války mezi Izraelem a Hamásem se ovšem podpora Izraele na mezinárodním poli začala snižovat, a to zejména od jara 2024, kdy na území Pásma Gazy začala propukat vážná humanitární krize. Postup Izraele postupně několikrát odsoudilo OSN, Evropská unie i jednotlivé země celého světa. Některé země (jako Česko, Rakousko nebo Maďarsko) však zůstávaly spojencem Izraele i v mezinárodních organizacích. Jiné, jako například Spojené státy americké, zůstávaly jasným izraelským spojencem na poli zbrojení a hlasování v Radě bezpečnosti OSN, i když ho diplomaticky kritizovaly za jeho postup v Pásmu Gazy.[596][597]
Na Summitu EU v březnu 2024 jednohlasně vyzvali šéfové států a vlád členských zemí EU k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Šlo o první jednomyslné rozhodnutí EU od vypuknutí války.[598] V březnu 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří.[599] Valné shromáždění OSN většinově přijalo dne 10. května 2024 rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace.[600]
Dne 28. května 2024 Irsko, Norsko a Španělsko uznaly Stát Palestina.[601][602] O uznání se v téže době začalo mluvit také ve Slovinsku, na Maltě a v Belgii.[603] Během června 2024 samostatnost Palestiny dále uznaly Slovinsko a Arménie.[604][605]
Česká zahraniční politika podporovala Izrael coby svého strategického partnera. Česko hlasovalo ve Valném shromáždění OSN stejně jako Izrael a odmítlo řadu rezolucí vyzývajících k příměří. Stejně tak Česko hlasovalo proti rezoluci vyzývající Radu OSN k přijetí státu Palestina mezi stálé členy OSN. Všechny rezoluce i přes záporné stanovisko Česka byly přijaty. Ministryně obrany Černochová se kriticky vyjadřovala k postupu OSN, a poté, kdy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal nařízení k zastavení ofenzivy Izraele v Rafahu a prokurátor Mezinárodního trestního soudu v Haagu požádal o zatykač na představitele Hamásu, ale také na vládní představitele Izraele, kritizoval premiér Petr Fiala i rozhodnutí mezinárodních soudů.[606][607]
Veřejnost
V mnoha městech po celém světě se konaly demonstrace na podporu Izraele i Palestiny.[608][609]
Reakce v Izraeli
Útok Hamásu na Izrael z října 2023 vedl k výraznému propadu podpory veřejnosti pro vládu Netanjahua.[610] Podle prvních průzkumů ještě z roku 2023 téměř polovina izraelských respondentů preferovala vyjednání propuštění rukojmích před zničením Hamásu.[610] Právě otázka vyjednání propuštění rukojmích se stala klíčovou v masových demonstracích v Tel Avivu a dalších městech Izraele, během kterých demonstranti vyzývali vládu k orientaci na rukojmí spíše než na zničení Hamásu. Postupně se přidával také apel na podání demise vlády a předčasné volby.[611][612][613][614]
Vedle protivládních protestů se ale konaly také pravidelné demonstrace proti humanitární pomoci Palestincům v Pásmu Gazy. Ke konci prosince 2023 izraelští demonstranti blokovali konvoj humanitární pomoci u přechodu Kerem Šalom.[615] Během následujících měsíců se opakovaly další a další protesty proti dodávání humanitární pomoci (včetně blokád a ničení nákladu). Řadu z nich vedly rodiny izraelských rukojmích.[616][617][618] V květnu byli zadrženi čtyři Izraelci během ničení nákladu humanitární pomoci u hraničního přechodu na Západním břehu Jordánu.[619]
Dne 9. června 2024 Binjamin Ganc (Státní tábor) opustil izraelský válečný kabinet. Učinil tak po vypršení ultimáta, které v květnu dal premiérovi Netanjahuovi k představení kroků k ukončení války. Zároveň Netanjahua vyzval ke stanovení data předčasných voleb. Premiér byl podle Gance překážkou vítězství ve válce proti Hamásu.[620] Válečný kabinet opustil také Gadi Eizenkot (Státní tábor), který v něm měl roli pozorovatele.[621] Dne 17. června 2024 premiér Netanjahu válečný kabinet rozpustil.[622]
Na konci června 2024 potvrdil Nejvyšší soud Izraele svůj dřívější verdikt z roku 2017, který označil výjimku pro odvod ultraortodoxních židů (charedim) do armády za ilegální. Nejvyšší soud tak nařídil, že vláda musí povolat ultraortodoxní židovské studenty do armády. Charedim měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948 (tehdy jich bylo 5 %, přičemž v roce 2024 tvořili již 13 % populace). Rozsudek soudu zkritizoval Likud i jeho krajně pravicoví vládní partneři, kteří se často opírali o hlasy ultraortodoxních židů.[623] Vynesení rozsudku vyvolalo davové protesty charedim. Na konci června při protestech tisíců charedim například došlo ke střetům s policií a k napadení vozu s ministrem Jicchakem Goldknopfem, který předsedal ultraortodxní straně Agudat Jisra'el.[624]
Reakce ve světě
.jpg)
Zejména v západním světě se konaly masivní demonstrace jak na podporu Izraele, tak na podporu Palestinců (zejména v souvislosti s vysokým počtem zabitých civilistů).[625] Šlo o téma, které značně štěpilo společnost a vedlo k radikalizaci obou táborů.[626]
Protesty a blokády postihly také zbrojařské firmy, a to hlavně ve Spojených státech a Spojeném království (například firmy Lockheed Martin,[627] General Dynamics,[628] Textron,[629] Boeing,[630] Raytheon Technologies a Northrop Grumman).[631][632]
V arabských zemích bylo v roce 2024 zaznamenáno několik případů potírání demonstrací souvisejících s válkou Izraele s Hamásem, a to z důvodu obavy z přelivu demonstrací do protistátních (například v Jordánsku, Maroku nebo v Egyptě).[633]
Protesty měly dopad i do kulturní sféry. Tam se zformovala zejména propalestinská hnutí, jako Artists4Ceasefire, která usilují o okamžité a trvalé příměří v Gaze.[634]
Studentské protesty
_-_2.jpg)
Válka vedla k organizaci největších studentských protestů ve Spojených státech amerických od války ve Vietnamu (v roce 1969). V říjnu 2023 vydali palestinští studenti Harvardovy univerzity v Bostonu prohlášení, ve kterém uvedli, že za válku je odpovědný stát Izrael. Tento dokument podepsalo 4000 studentů. Vedení univerzity se od prohlášení distancovalo.[635]
Protesty měly často formu okupace kampusů. Celkem bylo od 18. dubna do 4. června policií zadrženo 3100 studentů protestujících na amerických kampusech. Protesty se konaly na 70 vysokých školách nejméně v 30 státech USA.[636] Americký prezident Donald Trump v roce 2025 uvedl, že nechá deportovat všechny zahraniční studenty, kteří se účastnili propalestinských protestů. Současně odebral granty univerzitám, které proti protestujícím nezasáhly.[637]
Studentské protesty se koncem dubna 2024 rozšířily také do dalších zemí západní Evropy.[638][639][640][641][642]
Mediální pokrytí
Mediální pokrytí válečného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem se od počátku věnovala celá škála médií od tradičních mediálních domů až po osobní účty na sociálních sítích jako jsou Facebook, Instagram, Telegram, TikTok, X a další. Součástí pokrytí jsou nejen nestranné informace, ale i šíření zavádějících informací, propagandy a hoaxů, dezinformací či fake news. Zatímco účty Hamásu byly na většině sociálních sítí zablokovány, významnou pozornost si získali tvůrci obsahu žijící přímo v Gaze a dokumentující svou osobní zkušenost s konfliktem.
Vlády Izraele a Egypta již na začátku války zakázaly zahraničním novinářům vstup do Pásma Gazy, čímž podle kritiků zamezily možnosti nezávislého ověřování informací. Zahraniční novináři napsali během války řadu otevřených dopisů. Například v únoru 2024 55 novinářů podepsalo otevřený dopis, který vlády vyzval k otevření hranic pro novináře.[643] V červenci 2024 70 mediálních organizací (včetně Associated Press, Agence France-Presse, BBC, CNN, The Guardian, The New York Times a The Washington Post) napsalo představitelům Izraele otevřený dopis, ve kterém žádalo o zpřístupnění Pásma Gazy pro novináře.[644] Již v lednu 2024 Nejvyšší soud Izraele dal zapravdu izraelskému ministerstvu obrany s tím, že vpuštění zahraničních novinářů do Pásma Gazy je z bezpečnostního hlediska v rámci jejich ochrany příliš riskantní.[645] Během války bylo několik zahraničních novinářů vpuštěno do Pásma Gazy, nicméně byly pod neustálým dohledem izraelské armády a byly jim ukázány jen vybrané lokality. Podle kritiků izraelský zákaz vedl k šíření hoaxů, misinformací a dezinformací.[646]
I kvůli špatné možnosti zprávy ověřovat docházelo v zahraničních médiích k excesům, kdy v některých případech byly publikovány neověřené zprávy.[647] Současně některá média (například americká CNN nebo většina českých médií včetně veřejnoprávní České televize) zveřejňovala zprávy jednostranně nebo neeticky.[648][649][650][651] Podle Global voices... vyjadřují čeští politici i česká média neochvějnou podporu Izraeli a izraelskému lidu. Tato podpora přetrvává i přes izraelskou reakci na Gazu, která v podstatě decimuje civilní obyvatelstvo. Postoj politiků se odráží i v českých médiích, včetně těch veřejnoprávních. Podle propalestinských aktivistů je problémem, že v případě podpory Palestinců... média mají tendenci označovat podporu Palestiny za podporu Hamásu a terorismu, když o ní informují.[652]
V dubnu 2024 izraelský parlament schválil zákon umožňující zakázání zahraničních médií v případě, že budou vyhodnocena jako riziko pro bezpečnostní situaci v Izraeli. V květnu se izraelská vláda shodla na zákazu televizní stanice Al-Džazíra.[653][654]
Odborníci z projektu Bellingcat, think tanku Atlantic Council nebo Kalifornské univerzity v Berkeley od počátku konfliktu upozorňovali, že příval virálních dezinformací spojených s válkou byl bezprecedentní. Podle nich převažovala tradiční praktika sdílení reálných fotografií nebo videí a jejich zasazování do vymyšlených kontextů. V menší míře byly používány také obrázky vytvořené umělou inteligencí s cílem rozšířit pochyby o tom, co je pravé. Podle expertů šíření dezinformací napomohla délka izraelsko-palestinského konfliktu, která historicky vytvořila názorově silně vyhraněné polarizované skupiny.[655]
Sociální sítě X (dříve Twitter), Telegram, Meta či TikTok byly kritizovány za nízkou míru regulace a potlačování falešných účtů či reálných účtů dezinformátorů šířících protipalestinské a protiizraelské či protižidovské narativy. Šířily se zprávy bagatelizující násilí během útoku Hamásu v Izraeli 7. října či míru utrpení palestinského obyvatelstva během izraelských útoků.[656] Objevila se videa projevů některých státníků opatřená titulky, které neodpovídaly skutečnému projevu a využívaly neznalost daného jazyka mezi studujícími (např. ruštiny, korejštiny, arabštiny či perštiny).[657]
Plány na uspořádání po ukončení války
Plány Izraele
Varianta nuceného vysídlení palestinského obyvatelstva Gazy
.jpeg)
Izraelské ministerstvo zpravodajských služeb v reakci vypracovalo dokument doporučující nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, kterých zda žije asi 2,3 milionu, do Egypta, na Sinajský poloostrov. Dokument upozorňuje na předpokládané obtíže mezinárodního schválení, ale vyhnání ospravedlňuje jako řešení problému uprchlíků hledajících úkryt před válkou. Informaci přinesl server The Times of Israel. Palestinci plán odmítají, stejně jako Egypt. Izraelská vláda význam dokumentu snižuje, premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že materiál představuje „počáteční úvahy“ týkající se této otázky, kterými se teď úřady nezabývají.[658]
Návrh na vytvoření civilní správy pod patronátem Izraele
Izraelský ministr obrany Jo'av Galant v lednu 2024 nastínil plán vývoje poválečného Pásma Gazy, které si měli spravovat Palestinci, ovšem za přítomnosti izraelské armády. Plán měl čtyři zásadní podmínky: 1) Izrael si zachová dohled nad civilní vládou Pásma Gazy a bude kontrolovat dovoz, 2) mezinárodní speciální jednotka, vedená USA v partnerství s evropskými a umírněnými arabskými státy, převezme odpovědnost za řízení veřejných služeb a ekonomickou obnovu, 3) Egypt převezme odpovědnost za svůj hraniční přechod a bude spolupracovat s Izraelem a 4) samospráva Pásma Gazy bude zachována v předválečném rozsahu, její členové ale nebudou moci být napojeni na Hamás. Současně Izrael požadoval zrušení úřadu UNRWA a neplánoval do správy Gazy zapojovat představitele palestinské autonomie.[659]
V únoru 2024 byl představen plán premiéra Netanjahua (šlo o dokončený plán nastíněný Galantem). Izrael by podle něj udržoval bezpečnostní kontrolu nad veškerým územím západně od řeky Jordán, tedy včetně okupovaného Západního břehu a Pásma Gazy. V Pásmu Gazy by vznikla civilní samospráva prostřednictvím nespecifikovaných „nezávislých palestinských zástupců“. Silnou skepsi vůči plánu vyjádřili analytici, neboť bylo pravděpodobné, že lídři palestinské komunity, kteří by otevřeně a jednostranně spolupracovali s Izraelem by rychle ztratili legitimitu a jejich životy by mohly být ohroženy. Návrh jednoznačně odmítli jako de facto novou okupaci Gazy zástupci palestinské autonomie.[660]
O návrhu se znovu jednalo v červenci 2024 v Abú Zabí, kde plán oživily Spojené arabské emiráty. Na jednání byli přítomni zástupci Izraele a Spojených států amerických. Tento návrh ovšem již připouštěl vládu palestinské autonomie, čímž by znovu administrativně-správně došlo k sjednocení palestinských území. Podmínkou však bylo, že by byl zvolen nový nezávislý premiér, který by neměl vazby na křídlo prezidenta Abbáse. Nová vláda pak oficiálně měla pozvat mezinárodní misi, která by řídila obnovu země. Izrael by musel souhlasit s rolí palestinské autonomie a postupně směřovat ke dvoustátnímu řešení.[661]
Pokračující jednání
Ke konci května 2024 izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi uvedl, že se předpokládá dalších sedm měsíců bojů. To je podle něj nezbytný čas pro dosažení vytyčených cílů. O poválečné budoucnosti Pásma Gazy se podle něj stále jedná. Pro izraelskou vládu je prý klíčové, aby zajistila bezpečnost pro Izrael a aby „Palestinci byli zodpovědní za své životy“. „Nechceme vládnout v Pásmu Gazy,“ zdůraznil.[218]
Plán rozdělení Pásma Gazy
V říjnu 2024 Izrael představil Egyptu plán na rozdělení Pásma Gazy. Izrael navrhl rozdělit severní část Pásma Gazy na pět bezpečnostních zón, které by spadaly pod správu izraelské armády. Armáda by spolupracovala s místními milicemi rekrutovanými z klanů nepřátelských vůči Hamásu. Tyto palestinské milice by zajišťovaly rozdělování humanitární pomoci. V oblasti by se ale zatím neprováděla žádná obnova infrastruktury a vrátit by se do ní mohli jen muži starší 60 let a ženy. Egypt částečný návrh odmítl. Podle deníku The National tento návrh zahrnoval mimo jiné vytvoření nárazníkové zóny na severu Pásma Gazy a vytlačení statisíců Palestinců na jih blíže k egyptské hranici.[662]
Plány Palestiny
Prozatímní vláda národního usmíření
V červenci 2024 dvanáct palestinských politických stran a frakcí (včetně Fatahu a Hamásu) podepsaly na jednání v čínském Pekingu dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření, která by měla v Pásmu Gazy vládnout po ukončení války. Za Hamás dohodu podepsal vůdce politického křídla hnutí Ismáíl Haníja a za stranu Fatah její místopředseda Mahmúd Alúl.[663]
V listopadu 2024 spolu jednali zástupci Hamásu a Fatahu. Strany se na jednání dohodly na vytvoření takzvaného technokratického výboru tvořeného politicky nezávislými palestinskými osobnostmi. Ty by měly spravovat Pásmo Gazy po konci války.[664] V prosinci se zástupci Hamásu a Fatahu sešli na jednání v Káhiře, kde souhlasili s návrhem vytvoření výboru, který by se skládal až z 15 nestranických osobností s pravomocemi v záležitostech týkajících se hospodářství, vzdělávání, zdravotnictví, humanitární pomoci a obnovy. Návrh má být následně představen i zbylým frakcím v Palestině.[665]
Plán Donalda Trumpa
.jpg)
Po své inauguraci v lednu 2025 americký prezident Donald Trump přes média navrhl, aby Jordánsko a Egypt přijaly „dočasně či dlouhodobě“ Palestince z Pásma Gazy. Egypt i Jordánsko takové řešení odmítly.[666] Při státní návštěvě Netanjahua ve Washingtonu Trump upřesnil, že by Spojené státy americké mohly převzít kontrolu nad Pásmem Gazy a developersky ji obnovit. Podmínkou ale bylo vysídlení Palestinců do okolních arabských zemí. Netanjahu médiím uvedl, že o Trumpově vizi „je potřeba přemýšlet“.[667]
Návrh přivítal izraelský ministr obrany Jisra'el Kac (Likud), který nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. Trumpův plán označil za „odvážný“.[668] Podle expertů na mezinárodní právo a odborníků z OSN by však Trumpova americká okupace Pásma Gazy a nucené vysídlení Palestinců bylo závažným porušením mezinárodního práva. Nucené vysídlování civilistů je například zásadním porušením Ženevských úmluv. Podle Římského statutu, což je zakládající smlouva Mezinárodního trestního soudu, lze vysídlení civilistů považovat za válečný zločin a zločin proti lidskosti. OSN zase charakterizovala etnické čistky jako úmyslné odstranění etnické nebo náboženské skupiny z určitého území, a to buď násilím, nebo jinými donucovacími prostředky (včetně například ničením kulturní identity nebo zastrašováním).[669][670][671][672]
Trump později dodal, že dle jeho plánu Palestinci nebudou mít právo na návrat do Pásma Gazy. Současně vytvářel tlak na Jordánsko a Egypt, aby Palestince z Gazy přijaly.[673]
Egyptský plán
V reakci na kontroverzní plán Donalda Trump připravil Egypt ve spolupráci s Ligou arabských států vlastní plán obnovy Pásma Gazy, který by se obešel bez vysídlení Palestinců. Dle návrhu by oblast mohla být spravována nezávislou komisí palestinských odborníků bez účasti Hamásu. Obnova Pásma Gazy má podle plánu stát 53 miliard dolarů (více než 1,2 bilionu korun). První fáze potrvá do roku 2027, druhá fáze do roku 2030. Součástí obnovy mělo být i pořádání parlamentních a prezidentských voleb. Egyptský plán podpořil generální tajemník OSN António Guterres, země Ligy arabských států, palestinský prezident Abbás i mluvčí Hamásu. Naopak k němu byl skeptický Izrael, který preferoval Trumpův plán zahrnující vysídlení Palestinců.[674] Trumpova administrativa i nadále podporovala svou vizi developerské rekonstrukce Pásma Gazy ve vlastnictví USA a bez Palestinců.[675]
Podporovatelé
Dodávky zbraní
.jpg)
Válka mezi Izraelem a Hamásem vedla k výraznému zvýšení vojenských výdajů Izraele. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) vzrostly výdaje na zbrojení o 24 % na 27,5 miliardy dolarů.[676] V prvním roce konfliktu Spojené státy poskytly Izraeli rekordní vojenskou pomoc ve výši 17,9 miliardy dolarů.[677] Dlouhodobě největším dodavatelem zbraní pro Izrael jsou USA (podíl 69 %), Německo (30 %) a Itálie (necelé 1 %). USA v roce 2016 uzavřely již třetí desetileté memorandum o vojenské pomoci v hodnotě 38 miliard dolarů, přičemž většina této pomoci směřuje na nákup vojenského vybavení a systémy protiraketové obrany. USA také poskytuje Izraeli letouny F-35. V roce 2023 německý vývoz zbraní do Izraele vzrostl desetinásobně (na 326,5 milionu eur), zatímco Itálie zvýšila své dodávky trojnásobně. Spojené království udělilo vývozní licence na prodej obranného vybavení do Izraele v hodnotě nejméně 42 milionů liber.[678]
V dubnu 2024 schválily USA dodatečnou vojenskou pomoc ve výši 26 miliard dolarů, která zahrnovala i humanitární pomoc pro Palestince.[679] Některé evropské státy, včetně Kanady, Nizozemska a Německa, však v průběhu války pozastavily dodávky zbraní Izraeli kvůli eskalující humanitární krizi v Gaze.[678] V červnu 2024 izraelský premiér Netanjahu veřejně oznámil pokles dodávek zbraní od USA, což americká strana popřela, s výjimkou pozastavení dodávek těžkotonážních bomb.[680][681] V červenci USA uvolnily polovinu zadržované dodávky bomb a munice. Stále ovšem neodeslaly bomby s největší tonáží.[682] Tyto zablokované dodávky obnovil Donald Trump v lednu 2025 po své inauguraci prezidentem USA.[683]
V srpnu 2024 USA schválily prodej vojenské techniky Izraeli v hodnotě 20 miliard dolarů, včetně stíhaček F-15 a munice do tanků a minometů.[684] V říjnu 2024 USA nasadily v Izraeli protiraketové systémy THAAD i s příslušnou americkou vojenskou posádkou (100 osob) jako reakci na íránské raketové útoky. Stejný systém byl v Izraeli dočasně nasazen již v říjnu 2023.[685]
V říjnu 2024 francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k zastavení dodávek zbraní do konfliktu v Pásmu Gazy,[686] přičemž Francie v roce 2023 dodala Izraeli vojenský materiál v hodnotě 30 milionů eur.[687] O podobný krok se pokusily i další země, včetně Španělska a Kanady, které vyzvaly k zastavení vývozu zbraní do Izraele.[688]
Izrael spolu s Egyptem v roce 2007, po vítězství Hamásu ve volbách v Pásmu Gazy, zavedl blokádu Pásma Gazy s odůvodněním zabránění dovozu zbraní do tohoto území. Během růstu násilí při druhé intifádě začal Hamás vyrábět rakety Kassám, které jsou částečně poháněny roztaveným cukrem. Po stažení Izraele z Gazy v roce 2005 se Hamásu podařilo vytvořit pašerácké cesty s Íránem a Sýrií. Podle izraelské armády zbraně do Pásma Gazy proudily právě z těchto zemí přes překladiště v Súdánu a dále přes hranici s Egyptem. Následně byla v roce 2007 spuštěna zmíněná blokáda. Izrael tvrdil, že blokáda byla porušena v roce 2012 zvolením Muhammada Mursího egyptským prezidentem. Ten byl ovšem krátce poté svržen ve vojenském puči, přičemž egyptská armáda zničila velké množství pašeráckých tunelů do Gazy. Hamás tak byl do té doby vyzbrojen například raketomety Kaťuša nebo íránskými raketami Fajr-5. Od roku 2013 dochází zejména k lokální výrobě výbušnin za pomoci hnojiv a okysličovadel. Hlavním podporovatelem zůstal Írán, který podle Izraele poskytuje „palestinským islamistickým teroristům“ pomoc v hodnotě až sta milionů dolarů ročně.[689][690]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Počet zabitých militantů nelze nezávisle ověřit a Izrael nepředložil žádné důkazy pro tvrzení o počtu zabitých militantů
- ↑ 817 osob během 7. října 2023 (včetně 258 cizinců či osob s dvojím občanstvím z 35 různých zemí,[11] mj. 31 občanů USA[12] či jednoho českého občana.[13] A včetně 79 zemřelých rukojmí.)
- ↑ Z 251 zajatých osob bylo:
- Až 130 vojáků
- 126 civilistů (z toho 32 dětí a 52 cizinců nebo občanů s dvojím občanstvím)
- 147 z nich propuštěno nebo osvobozeno
- 80 těl zemřelých vráceno nebo nalezeno
- 59 rukojmích je stále v zajetí (z nich 34 pravděpodobně mrtvých) - ↑ Zahrnuje vojáky v Pásmu Gazy a civilisty v celém Izraeli (včetně hranice s Libanonem).
Včetně 7 nepálských občanů.[16] - ↑ Podle OSN akceptovaných dat založených na záznamech Ministerstva zdravotnictví Pásma Gazy, které je pod kontrolou Hamásu a korigováno Fatahem ze Západního břehu Jordánu.
- ↑ Izrael byl přitom jediným povoleným dodavatelem energií do Pásma Gazy. Cenu energií Izrael strhával z výběru daní v Pásmu Gazy, který zajišťoval.[34]
- ↑ Ve chvíli kdy je civilní objekt použit pro vojenské účely, pozbývá ochranu podle mezinárodního humanitárního práva.[105]
- ↑ Z původních 9 500 ženských obětí na 4 959 ženských obětí.
- ↑ Z původních 14 500 dětských obětí na 7 797 dětských obětí.
Reference
- ↑ PFLP. صادر عن كتائب الشهيد أبو علي مصطفى الجناح العسكري للجبهة الشعبية لتحرير فلسطين . 7 October 2023. Dostupné online.
- ↑ الحرية – بيان عسكري صادر عن كتائب المقاومة الوطنية (قوات الشهيد عمر القاسم) استشهاد ثلاثة من مقاتلينا داخل اراضينا المحتلة عام 48 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023.
- ↑ a b Qassam Brigades announces control of 'Erez Crossing'. Roya News. 7 October 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023.
- ↑ Iran Helped Plot Attack on Israel Over Several Weeks. The Wall Street Journal . 2023-10-08 . Dostupné online.
- ↑ Hamas Says Attacks on Israel Were Backed by Iran. The Wall Street Journal . 2023-10-08 . Dostupné online.
- ↑ Troops hurt after three drones attack US bases in Iraq as tensions flare after Gaza hospital strike . Independent . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ North Korea’s Covert Alliance With Iran Aligned Militias in the Middle East . 38North . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SIDDIQUI, Umut Uras,Mersiha Gadzo,Maram Humaid,Priyanka Shankar,Dalia Hatuqa,Joseph Stepansky,Usaid. Israel strikes Gaza tower as death tolls jump after Hamas attack. www.aljazeera.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Reported impact snapshot. United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs - Occupied Palestinian Territory . 2025-03-18 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ El País: Svědectví z Pásma Gazy: Žijeme jako zvířata. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ People from 35 countries killed, missing in Israel-Gaza war: What to know. Washington Post . 2023-10-11 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biden heads to Israel as blast at Gaza hospital kills hundreds, escalating tensions across the region. www.cbsnews.com . 2023-10-18 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mezi oběťmi běsnění Hamásu je 22letý Čech. www.novinky.cz . . Dostupné online.
- ↑ Israel Says Over 600 Dead, More Than 100 'Prisoners' In War With Hamas. Barron’s . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 13,572 Israelis injured since Oct. 7. jns.org . Jewish News Syndicate, 2024-01-22 . Dostupné online.
- ↑ At least 7 Nepali injured, 17 held captive by Hamas in Israel. India Today NE . 2023-10-07 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRESSE, AFP-Agence France. Around Half A Million Israelis Displaced Inside Israel: Military. www.barrons.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Authorities name 844 soldiers, 69 police officers killed in Gaza war. timesofisrael.com . 2023-10-08 . Dostupné online.
- ↑ Palestinians mark 76 years of dispossession as a potentially even larger catastrophe unfolds in Gaza. AP News . 2024-05-14 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ October 7 Crimes Against Humanity, War Crimes by Hamas-led Groups | Human Rights Watch . 2024-07-17 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel social security data reveals true picture of Oct 7 deaths . AFP . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-17. (anglicky)
- ↑ STEINBERG, Jessica. Six months after October 7, some hostage families embracing anti-government protests. The Times of Israel . . Dostupné online.
- ↑ CLARKE, Bianna Golodryga, Becca Porath, Rachel. ‘Our life stopped October 7th’. CNN . 2024-04-06 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What is Hamas and why is it fighting with Israel in Gaza?. www.bbc.com. 2023-10-07. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Statement by President Isaac Herzog. /www.gov.il . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Statement by Prime Minister Benjamin Netanyahu. /www.gov.il . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Israel’s War Aims and the Principles of a Post-Hamas Administration in Gaza. www.washingtoninstitute.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Schváleno. Izraelská dohoda s Hamásem o příměří začne platit v neděli ráno. Deník.cz. 2025-01-18. Dostupné online .
- ↑ Report: Humanitarian response by the UN and humanitarian partners during phase one of the ceasefire. United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs - Occupied Palestinian Territory . 2025-03-17 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GRAHAM-HARRISON, Emma. Gaza publishes identities of 34,344 Palestinians killed in war with Israel. The Guardian. 2024-09-17. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ UN chief appalled by ‘tragic human toll’ of Gaza war. news.un.org . 2024-02-29 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Women and children are the main victims of the Israel-Hamas war with 16,000 killed, UN says. ABC News . 20. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ At least half of Gaza's buildings damaged or destroyed, new analysis shows. www.bbc.com. 2024-01-30. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ No, Israel doesn't give Gaza electricity for free. +972 Magazine . 2016-03-11 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Palestinians say at least 198 killed in Gaza in Israeli retaliation for a Hamas assault into Israel. Economic Times . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Palestinians say 198 killed in Gaza after Israeli response to Hamas. Business Standart . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ EDMONDS, Lauren. Doctors Without Borders says healthcare facilities 'cannot become targets' after Israeli forces struck a hospital and ambulance in Gaza. Business Insider . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Israel is holding up food for 1.1 million Palestinians in Gaza, the main UN aid agency there says. AP News . 2024-02-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RETTIG, Dr Elai. Relieving Gaza’s Electricity Burden After the War . 2024-09-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gaza starvation could amount to war crime, UN human rights chief tells BBC. www.bbc.com. 2024-03-28. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ New Gaza food security assessment sees famine risk persisting amid ongoing fighting and restricted aid operations. www.wfp.org . 2024-10-17 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bezprecedentní destrukce. Oprava Gazy by mohla trvat až do příštího století a stát 40 miliard dolarů. iROZHLAS . 2024-05-02 . Dostupné online.
- ↑ Gazané se vracejí domů. Život se zastavil, žít se tam nedá. iROZHLAS . 2025-02-10 . Dostupné online.
- ↑ Fotky: V Gaze vyrostly tisíce stanů pro ty, kteří se nemají kam vrátit. www.seznamzpravy.cz . 2025-01-26 . Dostupné online.
- ↑ SPERI, Alice. Defining genocide: how a rift over Gaza sparked a crisis among scholars. The Guardian. 2024-12-20. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ NAREA, Nicole. Is Israel committing genocide? Reexamining the question, a year later.. Vox . 2024-10-25 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KLAPAL, Ondřej. Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Netanjahua: Co to znamená?. Seznam Zprávy . 2024-11-21 . Dostupné online.
- ↑ EDWARDS, Christian. Israel denies genocide accusations at top UN court, says war in Gaza is self-defense. CNN . 2024-01-12 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel rejects UN war crimes claim: Hamas turned ‘large parts of Gaza into combat sites’. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCKERNAN, Bethan. Hundreds die and hostages held as Hamas assault shocks Israel. The Guardian . 2023-10-07 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. ISSN 0029-7712. (anglicky)
- ↑ PACCHIANI, Gianluca. Hamas claims to fire 5,000 rockets at Israel, declares 'Operation Al-Aqsa Flood'. The Times of Israel . 2023-10-07 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ Hamas announces 'Al-Aqsa Storm,' claims to have fired 5,000 rockets. CNN . 2023-10-07 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ SENGUPTA, Arjun. A Third Intifada? What we know about the latest Hamas-Israel escalation. The Indian Express . 2023-10-07 . Doslovně citováno ze zdroje: „Some observers have referred to the latest escalation as the beginning of the "Third Intifada"“. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ MCKERNAN, Bethan. Civilians will pay price for biggest challenge to Israel since 1973. The Observer . 2023-10-07 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. ISSN 0029-7712. (anglicky)
- ↑ Experts react: Israel is 'at war' after Hamas militants launch major assault. Atlantic Council . 2023-10-07 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ Data on casualties. United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs - occupied Palestinian territory . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NEWS, A. B. C. Palestinian civilians suffer in Israel-Gaza crossfire as death toll rises. ABC News . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEAUCHAMP, Zack. Why did Hamas invade Israel?. Vox . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ ERLANGER, Steven. An Attack From Gaza and an Israeli Declaration of War. Now What?. The New York Times . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ a b GOLDENBERG, Tia; SHURAFA, Wafaa. Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack. Associated Press . . Dostupné online.
- ↑ HIGGINS, Andrew. How Israel Helped to Spawn Hamas. The Wall Street Journal . 2009-01-24 . Dostupné online.
- ↑ Timeline of conflict between Israel and Palestinians in Gaza. Reuters . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Gaza: An 'Open-Air Prison'. Human Rights Watch . 2022-06-13 . Dostupné online.
- ↑ What You Need to Know About the Electricity Crisis in Gaza. www.pcrf.net . . Dostupné online.
- ↑ Gaza unrest shows economic misery under Israeli blockade. Reuters . 2023-10-04 . Dostupné online.
- ↑ a b c Fears of a ground invasion of Gaza grow as Israel vows ‘mighty vengeance’. Al-Džazíra . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Humanitarian Factsheet: From "Cast Lead" to "Pillar of Defence" - Council for Arab-British Understanding. www.caabu.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gaza: Operation Protective Edge. www.amnesty.org.uk . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli hostage crisis in Hamas-ruled Gaza becomes a political trap for Netanyahu. AP News . 2023-10-08 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel-Gaza: More than 250 bodies found at site of Supernova festival. BBC News . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Special Rapporteur Says Israel’s Unlawful Carceral Practices in the Occupied Palestinian Territory Are Tantamount to International Crimes and Have Turned it into an Open-Air Prison. ohchr.org . Human Rights Council, 2023-07-10 . Dostupné online.
- ↑ Why are so many Palestinian prisoners in Israeli jails?. Al Jazeera . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel retaliation kills 230 Palestinians after Hamas operation. Al-Džazíra . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Palestinian killed in clashes with Israelis in West Bank. France24 . 2023-10-06 . Dostupné online.
- ↑ KONTEXT: Apartheid, pogromy, vláda rabínů. Izrael míří k černým scénářům. iDNES.cz . 2. března 2023. Dostupné online.
- ↑ Izrael úředně anektoval Západní břeh Jordánu. Armádní noviny . 19. června 2023. Dostupné online.
- ↑ Qatar mediates opening of Gaza-Israel crossing as protests end. Al-Džazíra . 2023-09-29 . Dostupné online.
- ↑ Civilians and soldiers held hostage in Gaza, says Israel – as it happened. The Guardian . . Dostupné online.
- ↑ Israel reopens Gaza crossings, lets Palestinians back to work after two weeks. Reuters . 2023-09-28 . Dostupné online.
- ↑ Ramadan and Passover raise tensions at Jerusalem holy site. www.bbc.com. 2023-04-05. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Claim 38: Israeli “Settlers” Invade the Al Aqsa Mosque Archives. UN Watch . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Clashes break out as nearly 1,000 Jews visit Temple Mount on Independence Day. The Jerusalem Post . 2022-05-05 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ben-Gvir: We're making changes on the Temple Mount slowly, quietly. The Jerusalem Post . 2023-05-22 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Over 1,400 Jews visit Temple Mount, Palestinians threaten response. The Jerusalem Post . 2023-10-02 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PACCHIANI, Gianluca. Hamas commander says attacks are in defense of Al-Aqsa, claims 5,000 missiles fired. The Times of Israel . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ מוחמד דף על מתקפת הרקטות: ישראל חיללה את אל-אקצא, קורא לערביי ישראל להצטרף. Ynet . 2023-10-07 . Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ What We Know About the Hamas Attack and Israel’s Response. The New York Times . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ MCKERNAN, Bethan; MICHAELSON, Ruth; GRAHAM-HARRISON, Emma. Seven days of terror that shook the world and changed the Middle East. The Observer. 2023-10-14. Dostupné online . ISSN 0029-7712. (anglicky)
- ↑ Hamas deputy chief anticipates hostages will be swapped for Palestinian prisoners. timesofisrael.com . 2023-10-08 . Dostupné online.
- ↑ ‘We are at war,’ Netanyahu says, after Hamas launches devastating surprise attack. The Times of Israel . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ All-out war: Israel pounds Gaza after militants infiltrate in a large-scale attack. National Public Radio . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Hamas surprise attack out of Gaza stuns Israel and leaves hundreds dead in fighting, retaliation. Associated Press . 2023-10-08 . Dostupné online.
- ↑ a b BERGMAN, Ronen; RASGON, Adam; KINGSLEY, Patrick. Secret Documents Show Hamas Tried to Persuade Iran to Join Its Oct. 7 Attack. The New York Times . 2024-10-12 . Dostupné online.
- ↑ Hamás chtěl, aby se do útoku ze 7. října zapojily Írán a Hizballáh, píše deník - Novinky. www.novinky.cz . 2024-10-13 . Dostupné online.
- ↑ Vychází najevo, jak Netanjahu nechal posílat Hamásu kufry plné dolarů. www.novinky.cz . 2023-12-12 . Dostupné online.
- ↑ Report: Netanyahu’s rejection of Saudi peace offer led to Qatari cash corridor to Hamas. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel and Hamas at war after surprise attacks from Gaza Strip . The Guardian . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Analýza následků útoku Palestiny na Izrael 08.10.2023 . Válka on-line . Dostupné online.
- ↑ Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023 . Válka on-line . Dostupné online.
- ↑ Israel at war: Israel embassy reports 100 Israelis kidnapped. The Jerusalem Post | JPost.com . 2023-10-07 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Na hudebním festivalu zabil Hamás mnohem víc lidí, než se myslelo . Borgis . Dostupné online.
- ↑ Israel retaliation kills 230 Palestinians after Hamas operation . Al Jazeera . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ October 7, 2023: Israel says it is 'at war' after Hamas surprise attack. CNN . 2023-10-08 . Dostupné online.
- ↑ MCKERNAN, Bethan. Israel and Hamas at war after surprise attacks from Gaza Strip. The Guardian . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Rule 10. Civilian objects are protected against attack, unless and for such time as they are military objectives. . International Committee of the Red Cross . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-10. (anglicky)
- ↑ NAKASHIMA, Ellen. U.S. ‘confident’ that Hamas used al-Shifa Hospital as command center. The Washington Post . . Dostupné online.
- ↑ LIEBERMANN, Alex Marquardt, Oren. US doubles down on assessment Hamas used Gaza hospital as command hub | CNN Politics. CNN . 2024-01-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Report of the Independent International Commission of Inquiry on the Occupied Palestinian Territory, including East Jerusalem, and Israel - Advance unedited version (A/HRC/56/26) . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IDF Ordered Hannibal Directive on October 7 to Prevent Hamas Taking Soldiers Captive. haaretz.com . 2024-07-07 . Dostupné online.
- ↑ Israeli army acknowledges failures in village during October 7 attack. www.lemonde.fr. 2024-07-13. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ MCKERNAN, Bethan. IDF used protocol that may have risked civilian lives in Hamas attack – report. The Guardian. 2024-07-07. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Israel accused of killing its own civilians under the 'Hannibal Directive' to avoid them being taken hostage. ABC News. 2024-09-06. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ PAGE, Emanuel Fabian NEW! Get email alerts when this author publishes a new article You will receive email alerts from this author Manage alert preferences on your profile page You will no longer receive email alerts from this author Manage alert preferences on your profile. IDF probe: Dikla Arava and son Tomer were likely killed by Israeli fire on Oct. 7. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack . The Associated Press . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Defense minister announces ‘complete siege’ of Gaza: No power, food or fuel. timesofisrael.com . 2023-10-09 . Dostupné online.
- ↑ Israeli defence minister orders ‘complete siege’ on Gaza . Al Jazeera . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Children found ‘butchered’ in Israeli kibbutz, IDF says, as horror of Hamas’ attacks near border begins to emerge . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHARON, Jeremy; KELLER-LYNN, Carrie; SPIRO, Amy. After days of indecision, Netanyahu, Gantz agree to establish emergency war government. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IDF: Infantry troops, tanks entered Gaza for ‘localized raids’ to clear area of terrorists, locate hostages . The Times of Israel . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UN Calls Israel Army’s Evacuation Order in Gaza ‘Impossible’ . Bloomberg . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCGREAL, Chris. The language being used to describe Palestinians is genocidal. The Guardian. 2023-10-16. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ https://x.com/SprinterFamily/status/1713064886027063584?s=20&mx=2
- ↑ ‘A blood libel’: Herzog says ICJ ‘twisted my words’ to support ‘unfounded’ contention. timesofisrael.com/ . 2024-01-29 . Dostupné online.
- ↑ Explosion at Al-Ahli Hospital in Gaza: New findings from our investigation . Le Monde . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SKOUPÝ, Tomáš. OSN snížila počet žen a dětí zabitých v Gaze na polovinu. Novinky.cz . 2024-05-14 . Dostupné online.
- ↑ Výbuch nemocnice v Gaze má 500 obětí, Izrael a Palestinci se viní navzájem . České noviny . Dostupné online.
- ↑ ROKOS, Milan. Vidíte válečné zločiny jen jedné strany, vyčítá Česku šéf HRW. Seznam Zprávy . 2023-11-29 . Dostupné online.
- ↑ Izrael: Hizballáh chce válku? Ať se nejdřív podívá na fotky Gazy . Borgis a.s. . Dostupné online.
- ↑ US Navy destroyer in Red Sea shoots down cruise missiles potentially headed toward Israel: Pentagon . ABC . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas spokesman among scores detained in occupied West Bank . CNN . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iran warns of ‘preemptive’ action against Israel amid Gaza war . Al Jazeera . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US moves warships closer to Israel after Hamas attack. BBC News . 2023-10-09 . Dostupné online.
- ↑ Israel pummels Gaza with strikes as it expands ground operations . France24 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Who Are the Palestinian Prisoners to Be Released in the Israel-Hamas Hostage Deal? . Haaretz . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IRAN UPDATE, NOVEMBER 22, 2023 . ISW . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hezbollah says it will abide by Israel-Hamas ceasefire on Lebanon border . The New Arab . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Netanyahu avoids political rebellion over Hamas hostage deal but ally calls it ‘immoral’ . The Guardian . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gaza truce extended by two days, say Qatar and Hamas . Al Jazeera . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel-Hamas talks broke down over the terms of exchanging more prisoners and hostages. . New York Times . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel-Gaza war updates: ‘No negotiations now on truce’, says Hamas . Al Jazeera . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jednání o dalším příměří zkrachovala, delegace Mosadu se vrací z Kataru do Izraele . Novinky . Dostupné online.
- ↑ 8 Israeli hostages freed from Gaza at end of seventh day of truce. timesofisrael.com . 2023-11-30 . Dostupné online.
- ↑ IDF chief: We’ll continue war on Hamas once ceasefire ends . Jerusalem Post . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IRAN UPDATE, NOVEMBER 25, 2023 . ISW . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IRAN UPDATE, NOVEMBER 26, 2023 . ISW . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas attacks Israeli forces in Gaza amid ceasefire extension efforts . Jerusalem Post . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Five soldiers wounded by mortar near southern community . Times of Israel . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli air strikes pound Gaza as truce with Hamas ends . Al Jazeera . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reuters: Izrael stahováním jednotek naznačuje změnu taktiky. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Druhý nejvýše postavený člen Hamásu zemřel při izraelském úderu u Bejrútu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Hizballáh nebude mlčet k zabití vůdce Hamásu, jeho šéf varuje Izrael před válkou. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ AWAD, Hadeel. No child should ever see the horrors of Gaza. Al Jazeera . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Haarec: Hlad se šíří Gazou, pomoc humanitárních organizací kolabuje. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael tvrdí, že zničil vojenské struktury Hamásu na severu Pásma Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Při izraelské ofenzivě v Gaze od 7. října zemřelo nejméně 21.822 Palestinců. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda postupuje v Chán Júnisu, kde zabila dalších 40 bojovníků Hamásu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Europarlament vyzval k rozbití Hamásu, odsuzuje však nepřiměřenou reakci Izraele. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ EU zavedla nové sankce vůči Hamásu, týkají se šesti lidí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Úřad OSN dal výpověď lidem, kteří se podle Izraele podíleli na útoku ze 7. října. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Země pozastavují financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ NYT: Hamas Records Taken By Israel Show UNRWA Top School Administrators Also Were Hamas Terrorists. www.dailywire.com . 2024-12-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Records Seized by Israel Show Hamas Presence in U.N. Schools. www.nytimes.com. 2024-12-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-12. (anglicky)
- ↑ Hamás propustí všechna rukojmí, pokud Izrael pustí všechny Palestince. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Příbuzní unesených Hamásem blokují humanitární pomoc do Gazy přes Kerem Šalom. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ BBC: Hladoví, zranění a osamělí - sirotci války v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ OSN vyjádřila obavy o osud obyvatel Rafáhu, Izraelci postupují na jih. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda ostřelovala oblast Rafáhu, zemřelo při tom asi 14 lidí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Borrell: 26 z 27 zemí EU vyzvalo k humanitární pauze v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Biden odrazuje Netanjahua od útoku na Rafáh bez plánu na ochranu civilistů. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ V Pásmu Gazy přestala fungovat druhá největší nemocnice, poslední na jihu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael podle ministra obrany postoupí do Rafáhu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Po smrti je 31 rukojmích v Pásmu Gazy, oznámil mluvčí izraelské armády. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Hamás odpověděl na návrh dohody o příměří, podle Kataru v zásadě pozitivně. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ V Paříži se dosáhlo shody nad obrysy dohody o rukojmích, řekl Sullivan. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Jednání v Káhiře o příměří v Pásmu Gazy byla o den prodloužena, uvedl Hamás. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Hamas delegation leaves Gaza truce talks in Cairo without deal. www.bbc.com. 2024-03-07. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Desítky Palestinců v Gaze zemřely v tlačenici kolem konvoje s humanitární pomocí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Abbás vyzval Hamás k dohodě o rukojmích, podle Macrona tažení v Gaze musí skončit. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Netanjahu: Izrael se nenechá přinutit k uznání palestinského státu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Netanjahu odmítl americký návrh směřující ke vzniku palestinského státu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael podle Netanjahua chystá invazi do Rafáhu, ale přípravy budou trvat. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda tvrdí, že v nemocnici v Gaze zabila 200 ozbrojenců Hamásu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda obléhá další dvě nemocnice v Pásmu Gazy, žádá jejich evakuaci. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Netanyahu says at least 13,000 'terrorists' among Palestinians killed. Reuters.com . 2024-03-10 . Dostupné online.
- ↑ Izrael potvrdil, že Marván Ísa, třetí muž hnutí Hamás v Pásmu Gazy, je po smrti. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ V Pásmu Gazy zemřelo sedm humanitárních pracovníků, Izrael se k úderu přihlásil. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda po útoku na konvoj WCK propustí dva důstojníky. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ SCHARF, David. Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média . 2024-04-04 . Dostupné online.
- ↑ ČTK, Ditta Stein. USA začaly u Gazy se stavbou mola, Pentagon bude stát přes sedm miliard. iDNES.cz . 2024-04-30 . Dostupné online.
- ↑ a b What Israel’s strategic corridor in Gaza reveals about its postwar plans. Washington Post . 2024-05-17 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelská armáda podle médií zabití synů šéfa Hamásu nekonzultovala s premiérem. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Israel kills 3 sons of Hamas chief Haniyeh in Gaza strike, says they were terrorists. timesofisrael.com . 2024-04-10 . Dostupné online.
- ↑ WSJ: Izrael chystá evakuaci civilistů před nejméně šestitýdenní operací v Rafáhu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská média předpovídají, že vpád do Rafáhu přijde velmi brzy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Palestinci hlásí mrtvé po izraelských úderech v Rafáhu a na severu Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda oznámila zásahy desítek cílů v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael po raketovém útoku Hamásu uzavřel přechod Kerem Šalom, armáda hlásí mrtvé. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ Pomoc do Gazy neproudí ani po otevření přechodu Kerem Šalom, uvádí OSN i USA. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Islamic Jihad commander who led Oct. 7 assault on Sufa killed in Rafah strike — IDF. timesofisrael.com . 2024-05-05 . Dostupné online.
- ↑ Izrael zahájil částečnou evakuaci Rafáhu. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ Lidé z východního Rafáhu mají odejít do bezpečných zón, i tam se ale dřív bombardovalo, říká analytik. iROZHLAS . 2024-05-06 . Dostupné online.
- ↑ Biden calls PM to reiterate opposition to Rafah op after IDF orders partial evacuation. timesofisrael.com . 2024-05-06 . Dostupné online.
- ↑ Netanjahu: Dohoda přijatá Hamásem neplní naše požadavky. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda tvrdí, že její jednotky bojují na východě Rafáhu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ USA kvůli vývoji v Rafáhu pozastavily dodávku bomb Izraeli, potvrdil ministr. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Z Rafáhu dosud uprchlo přes 110.000 lidí, uvádí OSN. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelské tanky obklíčily východní část Rafáhu na jihu Pásma Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda postupuje hlouběji do Rafáhu, operaci označuje za přesnou. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda v Pásmu Gazy našla těla tří rukojmích, včetně Shani Loukové. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda oznámila, že v Pásmu Gazy objevila těla dalších tří rukojmích. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda odhaduje, že z Rafáhu se už evakuovalo 950 000 Palestinců. Deník N . 2024-05-20 . Dostupné online.
- ↑ APPLICATION OF THE CONVENTION ON THE PREVENTION AND PUNISHMENT OF THE CRIME OF GENOCIDE IN THE GAZA STRIP . 2024-05-24 . Dostupné online.
- ↑ Rafah rocket volley targets Tel Aviv area, in first such attack in 4 months. timesofisrael.com . 2024-05-26 . Dostupné online.
- ↑ Hamas launches rocket attack towards Tel Aviv. www.bbc.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelské údery na tábor v Rafáhu dle tamních úřadů zabily 45 lidí a 249 zranily. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Netanyahu calls Rafah strike ‘tragic mistake’ amid global outcry. politico.com . 2024-05-27 . Dostupné online.
- ↑ Při přestřelce s izraelskými silami u hranic Pásma Gazy zahynul egyptský voják. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c ČTK. Izrael tvrdí, že kontroluje nárazníkovou zónu mezi Pásmem Gazy a Egyptem. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ IDF takes control of key Gaza-Egypt border road, locating at least 20 tunnels. The Times of Israel . . Dostupné online.
- ↑ Israel says it's taken control of key area of Gaza's border with Egypt awash in smuggling tunnels. AP News . 2024-05-29 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IDF says half of Hamas’s forces in Rafah dismantled, at least 550 gunmen killed. timesofisrael.com . 2024-06-17 . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda osvobodila čtyři rukojmí unesené loni v říjnu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Izraelská armáda osvobodila čtyři rukojmí, Palestinci hlásí po útoku desítky mrtvých. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ MOHAMED, Edna. Death toll from Israeli attacks on Gaza’s Nuseirat camp rises to 210. Al Jazeera . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Health officials in Hamas-controlled Gaza claim 210 killed in IDF hostage rescue op. timesofisrael.com . 2024-06-08 . Dostupné online.
- ↑ IDF rescues 4 hostages from 8 months’ captivity in daytime operation in central Gaza. timesofisrael.com . 2024-06-08 . Dostupné online.
- ↑ Izrael hlásí zneškodnění klíčového člověka Hamásu, měl mít na starosti vývoj a výrobu zbraní. iROZHLAS . 2024-06-24 . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda zabila v Gaze sestru šéfa hnutí Hamás Ismáíla Haníji. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ 20 rockets fired from Gaza in largest barrage in months; soldier killed in Rafah. timesofisrael.com . 2024-07-01 . Dostupné online.
- ↑ Izraelci nařídili hromadnou evakuaci z Chán Júnisu. Na město v pondělí zamířilo asi dvacet raket. iROZHLAS . 2024-07-01 . Dostupné online.
- ↑ IDF tells Gazans to evacuate some Khan Younis neighborhoods in wake of rocket attack. timesofisrael.com . 2024-07-02 . Dostupné online.
- ↑ Bodies of five slain hostages recovered by military, returned to Israel. timesofisrael.com . 2024-07-25 . Dostupné online.
- ↑ Při izraelském náletu u školy v Gaze zemřelo nejméně 27 lidí, uvádí AFP. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ IDF commando killed in fresh Gaza City op; Gallant: 60% of Hamas terrorists killed. timesofisrael.com . 2024-07-10 . Dostupné online.
- ↑ Při izraelském úderu na lídry Hamásu zemřelo podle úřadů v Gaze 90 Palestinců. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Červencový nálet zabil šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa, oznámila izraelská armáda. iROZHLAS . 2024-08-01 . Dostupné online.
- ↑ Úder v na školu v Dajr Balahu zabil 30 lidí, tvrdí Hamás. Izrael uvedl, že z ní bojovníci útočili na vojáky. iROZHLAS . 2024-07-27 . Dostupné online.
- ↑ Šéfa Hamásu Haníju nezabil vzdušný úder, ale bomba pronesená do jeho pokoje, píše list. iROZHLAS . 2024-08-01 . Dostupné online.
- ↑ Lídr Hamásu Haníja byl zabit v Íránu, podle hnutí je za útokem Izrael. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda opět vstoupila do Chán Júnisu, boje se vedou v celém Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Po zásahu školy v Gaze zemřelo přes 100 lidí. Podle Izraele se v budově skrývalo velitelství Hamásu. iROZHLAS . 2024-08-10 . Dostupné online.
- ↑ Palestinci viní Izrael z masakru ve škole. Co o útoku víme?. www.seznamzpravy.cz . 2024-08-10 . Dostupné online.
- ↑ Izrael tvrdí, že zneškodnil půlku vojenského vedení a 14.000 ozbrojenců Hamásu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ IDF: Dozens of tunnels razed on Gaza-Egypt border, 17,000 terror operatives killed in war. timesofisrael.com . 2024-08-15 . Dostupné online.
- ↑ Izrael v těchto dnech v Rafáhu zabil 100 palestinských ozbrojenců, uvedla armáda. www.ceskenoviny.cz . 2024-08-13 . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda našla v Gaze těla šesti rukojmích. Byli uneseni při loňském útoku na Izrael. iROZHLAS . 2024-08-20 . Dostupné online.
- ↑ FABIAN, Emanuel. IDF finds slain hostages were likely shot by captors in February amid Israeli airstrikes. www.timesofisrael.com . 2024-12-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelská armáda na jihu Pásma Gazy zachránila rukojmího, je v dobrém stavu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ IDF recovers body of soldier killed on Oct. 7 whose remains were kidnapped to Gaza. timesofisrael.com . 2024-08-28 . Dostupné online.
- ↑ IDF: Hamas’s Rafah Brigade has collapsed, 80% of border tunnels neutralized. timesofisrael.com . 2024-08-30 . Dostupné online.
- ↑ Hamás se přihlásil k neúspěšnému sebevražednému teroristickému útoku v Tel Avivu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ BIGG, Matthew Mpoke; SOBELMAN, Gabby. Hamas and Islamic Jihad Claim Responsibility for Tel Aviv Bombing. The New York Times. 2024-08-19. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ After Tel Aviv bombing, Hamas and Palestinian Islamic Jihad threaten further attacks in Israel. www.lemonde.fr. 2024-08-20. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Izraelská armáda oznámila, že nalezla pod Rafáhem těla šesti rukojmích. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelci našli těla dalších rukojmích. Herzog prosí o odpuštění, Netanjahua kritizují. iDNES.cz . 2024-09-01 . Dostupné online.
- ↑ Statisíce Izraelců vyšly do ulic, požadují okamžitou dohodu o rukojmích. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ 500 000 lidí se účastnilo demonstrace v Tel Avivu. Jde o největší demonstraci v historii Izraele. iROZHLAS . 2024-09-08 . Dostupné online.
- ↑ Organizers claim largest-ever rally in Tel Aviv as calls for hostage deal intensify. timesofisrael.com . 2024-09-08 . Dostupné online.
- ↑ Gaza: Six UNRWA staff killed in strikes on school sheltering displaced people. news.un.org . 2024-09-11 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UN chief slams Israel over ‘totally unacceptable’ Gaza strike in which 6 UNRWA staffers killed. timesofisrael.com . 2024-09-12 . Dostupné online.
- ↑ Israeli envoy hits out at UN chief for criticizing Israel over strike on Gaza school. timesofisrael.com . 2024-09-12 . Dostupné online.
- ↑ STAFF. Six Unrwa workers among estimated 18 killed in Israeli strike on Gaza school sheltering displaced. The Guardian. 2024-09-12. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Izraelští vojáci zachránili jezídku, kterou 10 let věznil terorista v Gaze. www.seznamzpravy.cz . 2024-10-03 . Dostupné online.
- ↑ STAFF, Toi. Israel rescues Yazidi woman from Gaza after her kidnapping by ISIS at age 11. www.timesofisrael.com . . Dostupné online.
- ↑ Terror shooting attack near Ashdod kills police officer, wounds four, attacker killed. The Jerusalem Post . 2024-10-15 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelská armáda zabila šéfa Hamásu Sinvára. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ IDF launches new ground op in north Gaza’s Jabaliya to foil Hamas efforts to regroup. timesofisrael.com . 2024-10-06 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Izrael provedl další údery v Bejrútu i v Pásmu Gazy. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ Při izraelském úderu na školu v Pásmu Gazy zahynulo nejméně 28 lidí, tvrdí záchranáři. iROZHLAS . 2024-10-10 . Dostupné online.
- ↑ Israeli Defense Officials: Gov't Pushing Aside Hostage Deal, Eyeing Gaza Annexation. haaretz.com . 2024-10-13 . Dostupné online.
- ↑ MCKERNAN, Bethan; CHRISTOU, William. Palestinians will not be allowed to return to homes in northern Gaza, says IDF. The Guardian. 2024-11-06. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Při novém izraelském útoku na tábor Džabálija zahynulo nejméně 33 Palestinců. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Útok na severu Gazy zabil 80 lidí, tvrdí Hamás. ‚Použili jsme přesnou munici,‘ odmítá to Izrael. iROZHLAS . 2024-10-20 . Dostupné online.
- ↑ Izraelský dron zaútočil na Palestince čekající na humanitární pomoc. Dvanáct jich zemřelo. iROZHLAS . 2024-10-25 . Dostupné online.
- ↑ Israel says Palestinian Islamic Jihad operations head killed in Gaza strike. timesofisrael.com . 2024-11-11 . Dostupné online.
- ↑ Armáda provádí v Gaze etnickou čistku, píše izraelský deník. Při posledním náletu zemřelo 33 lidí. iROZHLAS . 2024-11-10 . Dostupné online.
- ↑ Netanyahu's Ethnic Cleansing in Gaza Is on Display for All to See. haaretz.com . 2024-11-10 . Dostupné online.
- ↑ New website lets Gazans provide information on hostages in return for rewards. timesofisrael.com . 2024-11-21 . Dostupné online.
- ↑ Gazing at Gaza through binoculars, Minister Goldknopf poses with map of planned settlements. timesofisrael.com . 2024-11-28 . Dostupné online.
- ↑ Israel building new military dividing line across Gaza, satellite images suggest. www.bbc.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael buduje v Pásmu Gazy další koridor, odděluje severní část oblasti. www.seznamzpravy.cz . 2024-11-28 . Dostupné online.
- ↑ In Gaza’s Netzarim Corridor, IDF establishes temporary bases for an indefinite stay. www.timesofisrael.com . 2024-12-28 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FABIAN, Emanuel. IDF orders evacuations in central Gaza amid reports of imminent hostage deal. www.timesofisrael.com . 2024-12-18 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Při útocích Izraele v Pásmu Gazy zemřelo nejméně 10 lidí. Armáda zasáhla dodávku s pěti novináři. iROZHLAS . 2024-12-26 . Dostupné online.
- ↑ IDF says jets hit north Gaza launchers used to fire two rockets at Jerusalem area on Saturday. www.timesofisrael.com . 2024-12-29 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelská armáda zadržela desítky osob v nemocnici na severu Pásma Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda v době jednání o příměří v Kataru zasáhla v Gaze přes sto cílů. www.seznamzpravy.cz . 2025-01-05 . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda našla těla dvou rukojmích unesených do Pásma Gazy. www.seznamzpravy.cz . 2025-01-08 . Dostupné online.
- ↑ Od neděle bude v Pásmu Gazy platit příměří, řekl katarský premiér. Potvrdil i propuštění rukojmích. iROZHLAS . 2025-01-15 . Dostupné online.
- ↑ FABIAN, Emanuel. Israel to free up to 1,904 Palestinians in 1st stage of hostage deal, including killers. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hnutí Hamás potvrdilo dojednání dohody o příměří v Pásmu Gazy. Deník N . 2025-01-15 . Dostupné online.
- ↑ Netanyahu will only address the public once the deal is ‘complete and closed,’ says official source. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Herzog calls on government to approve hostage deal when it comes to a vote tomorrow. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel and Hamas sign Gaza hostage-ceasefire deal after mediators iron out final kinks. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Government ministers vote in favor of approving hostage-ceasefire deal with Hamas. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Haredi ministers leave cabinet meeting ahead of Shabbat, leave behind notes saying they back deal. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK, iDNES cz. Útoky pokračují. Od oznámení příměří zemřelo v Pásmu Gazy nejméně dvacet lidí. iDNES.cz . 2025-01-16 . Dostupné online.
- ↑ Od středeční dohody o příměří zabily izraelské útoky v Pásmu Gazy 73 lidí, včetně 20 dětí. iROZHLAS . 2025-01-16 . Dostupné online.
- ↑ Ahead of Palestinian prisoner release in Gaza deal, Katz says he’s freeing settlers held in administrative detention. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael odložil příměří v Pásmu Gazy. Hamás nedodal jména tří rukojmích, kteří mají být propuštění. iROZHLAS . 2025-01-19 . Dostupné online.
- ↑ Hamas-run agency: 8 Gazans killed in IDF strikes since ceasefire was supposed to begin. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V Pásmu Gazy začalo platit příměří. Hamás zveřejnil seznam rukojmích, které propustí. iROZHLAS . 2025-01-19 . Dostupné online.
- ↑ Ben Gvir’s Otzma Yehudit leaves coalition over approval of hostage-ceasefire deal. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelci propustili 90 palestinských žen a dětí. V Pásmu Gazy propukly oslavy i s vlajkami Hamásu. iROZHLAS . 2025-01-20 . Dostupné online.
- ↑ Hamas claims Palestinian prisoner slated for release yesterday remained in prison overnight. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRYGAR, Lukas. Výměna rukojmích, počítání mrtvých. Jak probíhají první dny příměří v Gaze? . 2025-01-22 . Dostupné online.
- ↑ More than 2,400 aid trucks enter Gaza under ceasefire with no major looting, UN says. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KARNI, Ibrahim Dahman, Tim Lister, Tamar Michaelis, Mohammed Tawfeeq, Dana. Gaza ceasefire hits expiration date with Israel and Hamas split on way forward. CNN . 2025-03-01 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Egypt oznámil začátek jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy. www.novinky.cz . 2025-02-27 . Dostupné online.
- ↑ Izrael podle egyptských zdrojů nabídl prodloužení příměří. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael souhlasí s americkým plánem na dočasné příměří v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael zastavil humanitární pomoc do Pásma Gazy, uvedl úřad premiéra. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Izrael zastavil přívod elektřiny do Pásma Gazy. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ At least 118 Palestinians killed by Israel in Gaza since ceasefire: Official. www.aa.com.tr . . Dostupné online.
- ↑ Při úderech v Gaze zemřelo nejméně 330 lidí včetně ministra vnitra. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Statement by UNICEF Executive Director Catherine Russell on the attacks in Gaza. www.unicef.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-03-19. (anglicky)
- ↑ Izrael udeřil v Pásmu Gazy na 20 cílů Hamásu a Islámského džihádu, uvedla armáda. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ https://www.reuters.com/world/middle-east/least-five-hurt-israeli-strike-un-headquarters-central-gaza-strip-medics-say-2025-03-19/
- ↑ Statement on UNOPS colleague killed at UNOPS premises in Gaza. UNOPS . 2025-03-19 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://uk.ambafrance.org/France-condemns-Israeli-attack-on-UN-building-in-Gaza
- ↑ LEHMANN, Noam. Over 40,000 in Tel Aviv protest Netanyahu over move to fire Shin Bet chief. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tisíce lidí protestují v Jeruzalémě opět proti izraelské vládě. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v severní Gaze. Cílem je vytvořit nárazníkovou zónu. iROZHLAS . 2025-03-19 . Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Izrael útočil v noci. Zahynul předák Hamásu, ale umíraly i ženy a děti. iDNES.cz . 2025-03-23 . Dostupné online.
- ↑ Izrael zabil v Pásmu Gazy už více než 50 000 lidí, uvedly tamní úřady. www.seznamzpravy.cz . 2025-03-23 . Dostupné online.
- ↑ Stovky Palestinců demonstrovaly na severu Pásma Gazy proti Hamásu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Bucking Hamas intimidation, Gazans hold 3rd straight day of rallies against terror group. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel expands ground operations in Gaza as ceasefire efforts continue. euronews . 2025-03-30 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamás souhlasí s návrhem zprostředkovatelů na příměří v Pásmu Gazy. www.seznamzpravy.cz . 2025-03-29 . Dostupné online.
- ↑ Izraelské útoky na Gazu si vyžádaly 921 životů, tvrdí Hamás. www.seznamzpravy.cz . 2025-03-29 . Dostupné online.
- ↑ UNICEF. At least 322 children reportedly killed in the Gaza Strip following breakdown of ceasefire. unicef.org . 2025-03-31 . Dostupné online.
- ↑ TONDO, Lorenzo; TANTESH, Malak A.; BORGER, Julian. Israel killed 15 Palestinian paramedics and rescue workers one by one, says UN. The Guardian. 2025-03-31. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Izrael postupně zabil 15 palestinských zdravotníků a záchranářů, konstatuje OSN | 31. 3. 2025. Britské listy . 2025-03-31 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Video appears to show Gaza ambulances had emergency lights when IDF fired on them. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FASSIHI, Farnaz; KOETTL, Christoph. Video Shows Aid Workers Killed in Gaza Under Gunfire Barrage, With Ambulance Lights On. The New York Times. 2025-04-05. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Spike in Israeli lethal force against Palestinians in Occupied West Bank. Amnesty International . 2024-02-05 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Settler Violence Against Palestinians in the West Bank Is Rising. The New York Times . 2023-10-30 . Dostupné online.
- ↑ IDF kills 10 Palestinian gunmen, arrests 8 in two-day West Bank raid. timesofisrael.com . 2024-04-20 . Dostupné online.
- ↑ REUTERS. Israeli forces kill Hamas gunmen in raid near West Bank’s Tulkarm. The Guardian. 2024-05-04. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Izraelská razie v palestinském táboře v Tulkarmu trvala 45 hodin. Armáda zatkla 37 radikálů. iROZHLAS . 2024-01-19 . Dostupné online.
- ↑ At least 43 illegal outposts established throughout West Bank in year since Oct. 7 onslaught. timesofisrael.com . 2024-10-15 . Dostupné online.
- ↑ ‘We have stopped turning the other cheek’: Far-right basks in apparent outpost legalization. timesofisrael.com . 2024-06-28 . Dostupné online.
- ↑ Izrael schválil největší zábor půdy na Západním břehu za 30 let. Rozhodnutí nejspíš zvýší napětí v oblasti. iROZHLAS . 2024-07-03 . Dostupné online.
- ↑ EU poprvé uvalila sankce na izraelské osadníky za útoky na Palestince. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Evropská unie uvalila sankce na vybrané izraelské osadníky a aktivisty. Podle Unie porušují lidská práva. iROZHLAS . 2024-07-15 . Dostupné online.
- ↑ UK sanctions Amana settlement development group over illegal outposts. timesofisrael.com . 2024-10-15 . Dostupné online.
- ↑ New UK sanctions target illegal outposts and organisations supporting extremist Israeli settlers in the West Bank. GOV.UK . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Trump cancels sanctions on Israeli settlers in West Bank. Reuters. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-21. (anglicky)
- ↑ ‚Jednání Izraele se de facto rovná anexi.‘ Okupace palestinských území je podle soudu OSN nezákonná. iROZHLAS . 2024-07-19 . Dostupné online.
- ↑ Soud v Haagu: Izrael musí ukončit okupaci palestinských území a platit reparace. www.seznamzpravy.cz . 2024-07-19 . Dostupné online.
- ↑ Do roka ukončete okupaci, vyzvala OSN Izrael. Česko hlasovalo proti. www.seznamzpravy.cz . 2024-09-18 . Dostupné online.
- ↑ Maskovaní osadníci vnikli do vesnice na Západním břehu, jeden Palestinec zemřel. iDNES.cz . 2024-08-16 . Dostupné online.
- ↑ At least two Palestinians wounded in spate of West Bank settler attacks. timesofisrael.com . 2024-08-24 . Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Izraelská operace na Západním břehu trvá. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ Mapping 1,400 settler attacks in the occupied West Bank over the past year. Al Jazeera . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael zabil pět Palestinců včetně člena Hamásu v táboře na Západním břehu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Při izraelských úderech na Západním břehu zemřelo nejméně devět lidí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ IDF soldier killed as Palestinian tanker rams West Bank bus stop. timesofisrael.com . 2024-09-11 . Dostupné online.
- ↑ 2 car bombs detonate in coordinated West Bank attacks; terrorists killed by troops. timesofisrael.com . 2024-08-31 . Dostupné online.
- ↑ Car bombers identified as Palestinians from Hebron. timesofisrael.com . 2024-08-31 . Dostupné online.
- ↑ K úternímu útoku v Tel Avivu se přihlásilo ozbrojené křídlo Hamásu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Israeli army arrests 10 more Palestinians in West Bank raids. www.aa.com.tr . 2024-10-16 . Dostupné online.
- ↑ Palestinian killed as settlers torch homes and cars in West Bank village. timesofisrael.com . 2024-08-16 . Dostupné online.
- ↑ Izrael zahájil operaci v Džanínu, úřady hlásí šest mrtvých. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda zůstane ve vylidněných táborech na Západním břehu rok, řekl ministr obrany Kac. iROZHLAS . 2025-02-23 . Dostupné online.
- ↑ Israel kills 759 Palestinians including 165 children in West Bank, Jerusalem since 7 Oct.. ahram.org.eg . 2024-10-20 . Dostupné online.
- ↑ UNRWA Situation Report #155 on the Humanitarian Crisis in the Gaza Strip and the West Bank, including East Jerusalem. UNRWA . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TONDO, Lorenzo. Palestinian teenager dies in Israeli jail after being held six months without charge. The Guardian. 2025-04-01. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ ČT24. V izraelském vězení zemřel mladistvý Palestinec. Okolnosti jsou nejasné. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ PAŘÍZKOVÁ, Anna. Chyběly minuty a válčil celý Blízký východ. Izrael chtěl trestat Hizballáh. iDNES.cz . 2024-01-19 . Dostupné online.
- ↑ Izrael je připraven na akci na severu, kde útočí Hizballáh, řekl Netanjahu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ 215 rockets fired at north after IDF killing of ‘most senior’ Hezbollah officer yet. timesofisrael.com . 2024-06-12 . Dostupné online.
- ↑ Israel strikes reportedly creating 5-kilometer ‘dead zone’ in southern Lebanon. timesofisrael.com . 2024-06-27 . Dostupné online.
- ↑ Na sever Izraele zamířilo z Libanonu nejméně 100 raket, uvedla izraelská armáda. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ IDF strikes Hezbollah targets that posed ‘imminent threat’ to Israeli civilians, as alarms sound. timesofisrael.com . 2024-08-25 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Izrael úder Golanské výšiny nepřejde mlčky, hrozí Netanjahu Hizballáhu. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ 12 killed, all aged 10-20, as Hezbollah rocket hits soccer field, sparking wider war fears. timesofisrael.com . 2024-07-28 . Dostupné online.
- ↑ Útok izraelského dronu v jižním Libanonu zabil dvě osoby, tři další zranil. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael udeřil v Bejrútu, terčem byl velitel Hizballáhu. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael tvrdí, že v Libanonu zabil velitele elitních jednotek Hizballáhu. Došlo k tomu při útoku drony. iROZHLAS . 2024-08-17 . Dostupné online.
- ↑ 1,307 rockets fired from Lebanon in August, more than any month since war started. timesofisrael.com . 2024-09-05 . Dostupné online.
- ↑ Masivní útok pagery v Libanonu nemá obdoby. Hizballáh na to musí reagovat, říká odborník. iROZHLAS . 2024-09-18 . Dostupné online.
- ↑ Death toll from Hezbollah pager explosions in Lebanon rises to 12. www.bbc.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Exploze vysílaček a pagerů v Libanonu už mají 37 obětí. Izrael tím vyhlásil válku, vzkázal šéf Hizballáhu. iROZHLAS . 2024-09-19 . Dostupné online.
- ↑ Nasrallah says device blasts ‘could be seen as declaration of war,’ vows vengeance. timesofisrael.com . 2024-09-19 . Dostupné online.
- ↑ Výbuchy komunikačních zařízení jsou ranou pro Hizballáh, řekl Nasralláh. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Hizballáh zranil na severu Izraele několik lidí, Izrael reagoval bombardováním. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael podnikl nálety na jižní Libanon. Zasáhl okolo stovky raketometů namířených na jeho území. iROZHLAS . 2024-09-20 . Dostupné online.
- ↑ Hezbollah fires over 200 rockets into Israel after killing of senior commander. AP News . 2024-07-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Další obětí izraelského útoku v Libanonu je velitel Hizballáhu. Celkem v Bejrútu zemřelo 31 lidí. iROZHLAS . 2024-09-21 . Dostupné online.
- ↑ Izrael provedl největší letecký útok na Libanon od roku 2006, zabil asi 500 lidí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Israel hits 1,600 targets in strikes on Hezbollah as panicked Lebanese flee; 492 killed. timesofisrael.com . 2024-09-23 . Dostupné online.
- ↑ UNHCR: Do Sýrie uteklo před izraelskými údery v Libanonu už přes 30.000 lidí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Israel-Hamas war latest: Israel carries out attacks in Beirut on Hezbollah targets. AP News . 2024-09-27 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelské nálety v Libanonu a Sýrii podle úřadů zabily 30 lidí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Ben Gvir threatens to withdraw his party from coalition if Netanyahu agrees to Lebanon ceasefire. timesofisrael.com . 2024-09-26 . Dostupné online.
- ↑ Izrael spustil pozemní operaci na jihu Libanonu. ČT24 . České televize . Dostupné online.
- ↑ IDF begins ground operation in southern Lebanon, attacks Hezbollah terror targets. The Jerusalem Post . 2024-09-30 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lebanon crisis: Over one million people flee strikes amid invasion fears. news.un.org . 2024-09-30 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Dohoda má platit od středečního rána. Aktuálně.cz . 2024-11-26 . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda se částečně stáhla z jižního Libanonu, zůstala na pěti pozicích. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael bombami zaútočil na íránské velvyslanectví v Sýrii, zabil dva velitele. www.seznamzpravy.cz . 2024-04-01 . Dostupné online.
- ↑ Biden v souvislosti s íránskými hrozbami slíbil silnou podporu Izraele. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ HRON, Jan. Írán zaútočil na Izrael. Armáda zachytila většinu střel, pomohli spojenci. iDNES.cz . 2024-04-13 . Dostupné online.
- ↑ MIMOŘÁDNÉ VYSÍLÁNÍ: Izraelská armáda zvažuje další postup vůči Íránu, Biden odvetu nepodporuje. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ MCKERNAN, Bethan; GRAHAM-HARRISON, Emma; BEAUMONT, Peter. Iran warns it will strike again with greater force if Israel or US retaliate. The Guardian. 2024-04-14. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Drony útočily na leteckou základnu v Íránu. www.novinky.cz . 2024-04-19 . Dostupné online.
- ↑ Liveblog - August 5 2024. timesofisrael.com . 2024-08-05 . Dostupné online.
- ↑ Biden: Iran expected to push off attacking Israel if Gaza ceasefire deal clinched. timesofisrael.com . 2024-08-14 . Dostupné online.
- ↑ ONLINE: Írán poslal na Izrael rakety. Útok je podle Teheránu ‚racionální odpovědí‘ za smrt Nasralláha. iROZHLAS . 2024-10-01 . Dostupné online.
- ↑ IDF says it intercepted ‘a large number’ of the 180 ballistic missiles launched from Iran. timesofisrael.com . 2024-10-01 . Dostupné online.
- ↑ Video: Souboj íránských raket s protivzdušnou obranou nad Jordánskem - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz . 2024-10-03 . Dostupné online.
- ↑ Despite deployment of Russian de-escalation posts | Israel targets military site near occupied Syrian Golan. syriahr.com . 2024-07-10 . Dostupné online.
- ↑ Noční údery na západě Sýrie mají 14 obětí. Na síly podporující Asadův režim pravidelně útočí Izrael. iROZHLAS . 2024-09-09 . Dostupné online.
- ↑ Šéf Hizballáhu uvedl, že hnutí stojí po boku syrské vlády proti teroristům. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Bašár Asad je prý s rodinou v Moskvě, Rusko jim dalo azyl, informují tamní média. iROZHLAS . 2024-12-08 . Dostupné online.
- ↑ Světoví lídři uvítali pád Asadovy vlády. ‚Barbarský stát padl. Konečně,‘ reagoval Macron. iROZHLAS . 2024-12-08 . Dostupné online.
- ↑ Izrael oznámil, že v Sýrii za 48 hodin uskutečnil přibližně 480 úderů. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael „odzbrojuje“ Sýrii. Stovkami úderů decimuje základny i techniku. www.seznamzpravy.cz . 2024-12-10 . Dostupné online.
- ↑ Izrael popřel, že by jeho síly postoupily z nárazníkové zóny dále na území Sýrie. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Qatar, Turkey, Egypt condemn Israel’s activity across Syrian border; US, UK supportive. www.timesofisrael.com . 2024-12-10 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ France calls on Israel to exit Syria buffer zone as Spain, Germany urge restraint. www.timesofisrael.com . 2024-12-11 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AFP. Saudi Arabia accuses Israel of sabotaging Syria with plan to double Golan Heights’ population. www.timesofisrael.com . 2024-12-15 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEAUMONT, Peter. Turkey condemns Israel plan to double Golan Heights population. The Guardian. 2024-12-16. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Several countries slam Israeli plans to expand settlements in Syria’s Golan. Al Jazeera . 2024-12-16 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Germany, Turkey criticize Israel’s plan to step up its Golan Heights population. www.timesofisrael.com . 2024-12-16 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Defense Minister Katz says IDF to stay in Syria buffer zone indefinitely. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jemenští povstalci tvrdí, že podnikli rozsáhlý dronový útok proti Izraeli. Podporuje je Írán. iROZHLAS . 2023-11-02 . Dostupné online.
- ↑ Při výbuchu v Tel Avivu zahynul jeden člověk, k útoku dronem se hlásí Húsíové. iROZHLAS . 2024-07-19 . Dostupné online.
- ↑ Explosive drone from Yemen hits Tel Aviv apartment, killing one man, wounding others. timesofisrael.com . 2024-07-19 . Dostupné online.
- ↑ Yemeni medics update toll in Israeli strikes on Hodeida to 6 dead, 80 wounded. timesofisrael.com . 2024-07-21 . Dostupné online.
- ↑ Izrael zaútočil na jemenský přístav Hudajdá, uvedli Húsíové. Útok zasáhl skladiště pohonných hmot. iROZHLAS . 2024-07-20 . Dostupné online.
- ↑ IDF spokesman says Israel attacked Houthis alone, world should ‘stand on one front’. timesofisrael.com . 2024-07-20 . Dostupné online.
- ↑ Izrael zaútočil na povstalce v Jemenu poté, co proti němu vystřelili raketu. www.seznamzpravy.cz . 2024-12-19 . Dostupné online.
- ↑ Izrael zasáhla střela vypálená z Jemenu, 20 osob včetně dětí bylo zraněno. www.seznamzpravy.cz . 2024-12-21 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Izrael zachytil noční útok z Jemenu. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ RB OSN poprvé vyzvala k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o příměří mezi Izraelem a Hamásem. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Rada OSN pro lidská práva odsoudila Izrael. www.novinky.cz . 2024-04-05 . Dostupné online.
- ↑ Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o členství Palestiny. Proti hlasovalo 9 států včetně Česka. iROZHLAS . 2024-05-10 . Dostupné online.
- ↑ After 13 years CARICOM aligns in unified stand for Palestine and peace - Caribbean News Global . 2024-05-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUBIN, April. More countries recognize Palestinian state as Israel-Hamas war rages on. Axios . 2024-06-21 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sheinbaum welcomes Palestinian Ambassador Nadya Rasheed . 2025-03-24 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Journalist casualties in the Israel-Gaza war . 2025-02-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Humanitarian Situation Update #243 | Gaza Strip | OCHA. www.unocha.org . 2024-12-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOXERMAN, Aaron. What We Know About Palestinians Detained in Israel. The New York Times. 2024-03-28. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ BURKE, Jason; TAHA, Sufian. More than 8,000 Palestinians in Israeli jails, rights groups say. The Guardian. 2023-12-21. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Human Rights Watch: Why Does Israel Have So Many Palestinians in Detention and Available to Swap? . 2023-11-29 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael od začátku války uskutečnil přes 31.000 náletů, hlavně na Gazu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Israel social security data reveals true picture of Oct 7 deaths. France 24 . 2023-12-15 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VINOGRAD, Cassandra; KERSHNER, Isabel. Israel’s Attackers Took About 240 Hostages. Here’s What to Know About Them.. The New York Times. 2024-05-07. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Images of the Mass Kidnapping of Israelis by Hamas . 2023-10-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A year of war: IDF data shows 728 troops killed, over 26,000 rockets fired at Israel. Times of Israel . 2024-10-07 . Dostupné online.
- ↑ Palestinian deaths in Gaza pass 30,000 as witnesses say Israeli forces fire on crowd waiting for aid. PBS NewsHour . 2024-02-29 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b These charts show the scale of loss in the Israel-Hamas war. CNN . 7. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ UNICEF says over 13,000 children killed in Gaza in Israel offensive. Reuters . 18. března 2024. Dostupné online.
- ↑ JAZEERA, Al. Know their names: Palestinian children killed in Israeli attacks on Gaza. interactive.aljazeera.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli Efforts to Dismantle UNRWA's Life-Saving Operations in Gaza Would Be Disastrous, Senior Officials, Speakers Warn Security Council . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gaza's amputees offered easy-to-fit prosthetics using UK technology. www.bbc.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AP: Jak ministerstvo zdravotnictví v Gaze sestavuje počty obětí po náletech . ČTK . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERMUDEZ, Krystal. Hamas-Run Gaza Health Ministry Admits to Flaws in Casualty Data. FDD . 2024-04-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What is Gaza's Ministry of Health and how does it calculate the war's death toll?. AP News . 2023-10-26 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCGREAL, Chris. Can we trust casualty figures from the Hamas-run Gaza health ministry?. The Guardian. 2023-10-27. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Despite Biden's doubts, humanitarian agencies consider Gaza toll reliable. reuters.com . 2023-10-27 . Dostupné online.
- ↑ MALSIN, Nancy A. Youssef and Jared. U.S. Officials Have Growing Confidence in Death Toll Reports From Gaza. The Wall Street Journal. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ PROTHERO, Mitchell. Israeli Intelligence Has Deemed Hamas-Run Health Ministry's Death Toll Figures Generally Accurate . 2024-01-25 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The death toll from Gaza, explained. Vox . 1. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ Information missteps have led to questions about Israel’s credibility. NBC News . 2023-11-18 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli personnel gave false information about 7 October attack crimes - report. Middle East Eye . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UN rights office criticises Israel over deaths of 500 Palestinians in West Bank. reuters.com . 2024-06-04 . Dostupné online.
- ↑ US sanctions Israeli settlers over West Bank violence. www.bbc.com. 2024-02-01. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Cíle bombardování vybírá pro Izrael AI. Civilní oběti jsou přípustné, zpravodajci preferují ‚hloupé bomby‘. iROZHLAS . 2024-04-08 . Dostupné online.
- ↑ ‘Lavender’: The AI machine directing Israel’s bombing spree in Gaza. +972 Magazine . 2024-04-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GAFFNEY, Adam. Don’t Believe the Conspiracies About the Gaza Death Toll. www.thenation.com. 30. května 2024. Dostupné online.
- ↑ 'More than 186,000 dead' in Gaza: How credible are the estimates published on The Lancet?. France 24. 11. července 2024. Dostupné online.
- ↑ KHATIB, Rasha; MCKEE, Martin; SALIM, Yusuf. Counting the dead in Gaza: difficult but essential . Lancet, 5. července 2024. Dostupné online.
- ↑ Ve válce v Pásmu Gazy zemřelo zřejmě více než 70.000 lidí, uvádí britská studie. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ JAMALUDDINE, Zeina; ABUKMAIL, Hanan; ALY, Sarah, at al. Traumatic injury mortality in the Gaza Strip from Oct 7, 2023, to June 30, 2024: a capture–recapture analysis. The Lancet . 2025-01-09. Dostupné online. doi:10.1016/S0140-6736(24)02678-3.
- ↑ Report lays out Hamas’s fear campaign to silence mentions of its fatalities in Gaza . The Times of Israel . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hamas continues recruiting child soldiers: Where is the condemnation?. The Jerusalem Post . 2021-06-27 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel Gaza: Checking Israel's claim to have killed 10,000 Hamas fighters. BBC. 2024-02-29. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ IDF accuses Hamas, Islamic Jihad of using child soldiers . Times of Israel . Dostupné online.
- ↑ IDF proof: Hamas, PIJ use young children for Gaza terror activities, incitement. The Jerusalem Post | JPost.com . 2024-01-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAARETZ; REUTERS. UN says overall death count in Gaza remains unchanged after revising source of data. Haaretz. 2024-05-14. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Israel defying ICJ ruling to prevent genocide by failing to allow aid into Gaza. Amnesty International . 2024-02-26 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MASON, Jeff. Kamala Harris calls out Israel over 'catastrophe' in Gaza. Reuters.com . 2024-03-04 . Dostupné online.
- ↑ Američané shodili nad Pásmem Gazy první dodávku humanitární pomoci. www.novinky.cz . 2024-03-02 . Dostupné online.
- ↑ Německo začalo shazovat pomoc nad Gazou, funguje již i námořní koridor. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ První loď humanitárního koridoru z Kypru je blízko města Gaza. www.seznamzpravy.cz . 2024-03-15 . Dostupné online.
- ↑ Joint Statement endorsing the activation of a maritime corridor to deliver humanitarian assistance to Gaza. European Commisson . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gaza sea corridor aid returns to Cyprus after Israel kills NGO workers. reuters.com . 2024-04-02 . Dostupné online.
- ↑ Charita WCK obnoví dodávky potravinové pomoci do Pásma Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Gaza pier: US begins building floating base to boost aid. www.bbc.com. 2024-04-26. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Po provizorním mole se zatím do Pásma Gazy dostalo 569 tun humanitární pomoci. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Americká armáda odstraní molo u Pásma Gazy. Mělo výrazně zvýšit objem humanitární pomoci. iROZHLAS . 2024-07-10 . Dostupné online.
- ↑ Blinken: ‘100% of the population in Gaza is at severe levels of acute food insecurity’. Times of Israel . 2024-03-19 . Dostupné online.
- ↑ Na severu Pásma Gazy nejpozději v květnu vypukne hladomor, uvedla OSN. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael otevřel nový přechod pro pomoc do Pásma Gazy, hladomor podle něj nehrozí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Israel continues to block aid into northern Gaza; UN sending team to shattered Al-Shifa Hospital. news.un.org . 2024-04-01 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Siege and Starvation: How Israel Obstructs Aid to Gaza. Refugees International . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ QIBLAWI, Tamara. Anesthetics, crutches, dates: The aid Israel is arbitrarily keeping from Gaza. CNN . 2024-03-01 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Od léků po čokoládové croissanty. Izraelci na hranicích Gazy blokují různé výrobky. iROZHLAS . 2024-04-15 . Dostupné online.
- ↑ Israel government continues to block aid response despite ICJ genocide court ruling, says Oxfam. Oxfam International . 2024-03-18 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel must 'ensure urgent humanitarian assistance' in Gaza: ICJ. france24.com . 2024-03-28 . Dostupné online.
- ↑ Do Pásma Gazy přes nově otevřený přechod vjely kamiony s pomocí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izrael dál omezuje vstup humanitární pomoci do Gazy, řekl komisař OSN. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Vedeme spravedlivou válku v souladu s mezinárodním právem, reaguje Izrael na ICJ. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ ‘If they are starving to death, give us the hostages back’. CNN . 2024-03-08 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gaza war: Israelis attack aid convoys sent for Palestinians. www.bbc.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává. iDNES.cz . 2024-05-08 . Dostupné online.
- ↑ Káhira umožní dodávat humanitární pomoc do Gazy. Bidenovi to potvrdil egyptský prezident. iROZHLAS . 2024-05-24 . Dostupné online.
- ↑ Potraviny z humanitárních dodávek pro Pásmo Gazy hnijí v kamionech. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ OSN: Od vpádu Izraele do Rafáhu klesly dodávky pomoci do Gazy o dvě třetiny. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Na severu Gazy je podle expertů hladomor. K jeho oficiálnímu vyhlášení ale chybí dostatečné údaje. iROZHLAS . 2024-06-05 . Dostupné online.
- ↑ V Gaze lidé čelí podmínkám podobným hladomoru, říká šéf Světové zdravotnické organizace. iROZHLAS . 2024-06-12 . Dostupné online.
- ↑ Izrael v části jižní Gazy každý den na 11 hodin pozastaví vojenské operace. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Israel boosts power to Gaza desalination plant in bid to avert humanitarian crisis. timesofisrael.com . 2024-07-02 . Dostupné online.
- ↑ Israel using water as weapon of war as Gaza supply plummets by 94%, creating deadly health catastrophe: Oxfam. Oxfam International . 2024-07-19 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ High Court gives government 7 days to come up with Gaza medical evacuation policy. timesofisrael.com . 2024-07-29 . Dostupné online.
- ↑ V Pásmu Gazy objevili v odpadních vodách virus dětské obrny, oznámily tamní úřady. Deník N . 2024-07-19 . Dostupné online.
- ↑ Izraelská armáda po odhalení viru dětské obrny v Pásmu Gazy začne vojáky očkovat. www.novinky.cz . 2024-07-21 . Dostupné online.
- ↑ V Gaze je epidemie dětské obrny. Výskyt nemoci kromě úřadů potvrdil také UNICEF. iROZHLAS . 2024-07-29 . Dostupné online.
- ↑ Investigators search Gaza for cases of polio after the virus turns up in wastewater. npr.org . 2024-07-27 . Dostupné online.
- ↑ WHO to send one million polio vaccines to Gaza to protect children. news.un.org . 2024-07-26 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COGAT: 25,100 vials of polio vaccine entered Gaza via Kerem Shalom earlier today. timesofisrael.com . 2024-08-25 . Dostupné online.
- ↑ WHO: Izrael a Hamás se dohodly na třech třídenních pauzách v boji kvůli očkování. www.seznamzpravy.cz . 2024-08-29 . Dostupné online.
- ↑ Tisíce tun odpadků, hmyz a krysy. Obyvatelé Pásma Gazy kromě války sužuje i ekologická katastrofa. iROZHLAS . 2024-04-29 . Dostupné online.
- ↑ SIDHWA, Feroze. Opinion | 65 Doctors, Nurses and Paramedics: What We Saw in Gaza. The New York Times. 2024-10-09. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ US gives Israel 30 days to address Gaza aid crisis, threatens to curb weapons supply. timesofisrael.com . 2024-10-15 . Dostupné online.
- ↑ Izrael po americkém ultimátu pustil do Gazy 50 kamionů s humanitární pomocí. www.novinky.cz . 2024-10-17 . Dostupné online.
- ↑ Humanitární dodávky do Gazy jsou nejnižší za posledních 11 měsíců. www.seznamzpravy.cz . 2024-11-12 . Dostupné online.
- ↑ USA neomezí dodávky zbraní Izraeli kvůli situaci v Pásmu Gazy. www.seznamzpravy.cz . 2024-11-12 . Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. V Gaze v nechráněném stanu zemřela na podchlazení třítýdenní holčička. iDNES.cz . 2024-12-26 . Dostupné online.
- ↑ https://x.com/dan_prokop/status/1763551927558713518
- ↑ GRYGAR, Lukas. Zima v Gaze. Zabíjet nebudou jen izraelské bomby a hlad . 2024-12-23 . Dostupné online.
- ↑ V Pásmu Gazy umrzla třítýdenní holčička, je to třetí takový případ v posledních dnech. iROZHLAS . 2024-12-26 . Dostupné online.
- ↑ Doctors w/o Borders: We're deeply concerned for the fate of everyone in Gaza right now.. Twitter.com . 2023-10-20 . Dostupné online.
- ↑ ‘The world must do more’ for Gaza, 5 UN agencies say. news.un.org . 2023-10-21 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel and the occupied territories: Deescalate now to prevent further human suffering. International Committee of the Red Cross . 2023-10-28 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jako po zemětřesení. Data ukazují, jak rok války zničil Gazu. www.seznamzpravy.cz . 2024-10-08 . Dostupné online.
- ↑ UNRWA Situation Report #126 on the situation in the Gaza Strip and the West Bank, including East Jerusalem. unrwa.org . 2024-08-02 . Dostupné online.
- ↑ NEWS, A. B. C. 70% of schools in Gaza destroyed or damaged during Israel-Hamas war, ABC News analysis finds. ABC News . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Palestine: statement on attacks on medical and civilian infrastructure in Gaza and the West Bank - European Commission. civil-protection-humanitarian-aid.ec.europa.eu . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Agricultural Damage Assessment in the Gaza Strip from October 7th 2023 to September 1st 2024 . Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2024-09-01 . Dostupné online.
- ↑ GOLDSTEIN, Tani. World Bank report finds 45% of residential buildings in Gaza ruined beyond repair. Times of Israel . 2024-04-24 . Dostupné online.
- ↑ UN: Reconstructing Gaza could cost $50 billion. Voice of America . 2024-05-02 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WATERS, Nick. “We’ve Become Addicted to Explosions” The IDF Unit Responsible for Demolishing Homes Across Gaza. bellingcat . 2024-04-29 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How Israel is carving up and ‘reoccupying’ Gaza. www.aa.com.tr . . Dostupné online.
- ↑ Gaza Strip in maps: How 15 months of war have drastically changed life in the territory. BBC News. 2012-11-22. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Live updates: First Palestinian prisoners and Israeli hostages freed as long-awaited Gaza ceasefire takes force. CNN . 2025-01-19 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Genocide Watch: Genocide Emergency Alert: Israel and Gaza. genocidewatch.com . 2023-10-19 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Is Israeli bombing of Gaza a violation of international laws? . Al Jazeera . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Commission of Inquiry collecting evidence of war crimes committed by all sides in Israel and Occupied Palestinian Territories since 7 October 2023 . OSN . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pravidla války a válečné zločiny: Izrael je v „neřešitelné situaci“ . Seznam . Dostupné online.
- ↑ Soud v Haagu nařídil Izraeli: Udělejte vše, abyste zabránili genocidě v Gaze. www.novinky.cz . 2024-01-26 . Dostupné online.
- ↑ Irsko se přidá k podnětu JAR proti údajné izraelské genocidě v Gaze. www.seznamzpravy.cz . 2024-03-27 . Dostupné online.
- ↑ Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli zastavit ofenzivu v Rafahu. www.seznamzpravy.cz . 2024-05-24 . Dostupné online.
- ↑ Hlavní prokurátor ICC usiluje o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC: Applications for arrest warrants in the situation in the State of Palestine . . Dostupné online.
- ↑ Izrael roky tajně ‚válčil‘ s Mezinárodním trestním soudem. Zpravodajci špehovali hlavního prokurátora. iROZHLAS . 2024-05-29 . Dostupné online.
- ↑ DAVIES, Harry; MCKERNAN, Bethan; ABRAHAM, Yuval. Spying, hacking and intimidation: Israel’s nine-year ‘war’ on the ICC exposed. The Guardian. 2024-05-28. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ IFJ: Ninety-four journalists killed in 2023, says IFJ, 08 December 2023
- ↑ ČTK. Při výkonu povolání letos zemřelo 94 novinářů, z toho 68 v Gaze. Z Evropy je na tom nejhůř Ukrajina. irozhlas.cz . Český rozhlas, 2023-12-08 . Dostupné online.
- ↑ War in Gaza. IFJ - International Federation of Journalists . 2024-04-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JETMAR, Jakub. Izraelská armáda zabila v Gaze už 108 novinářů a novinářek. Česká média zůstávají lhostejná – Page Not Found. pagenotfound.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-20.
- ↑ Palestine: The UNESCO Guillermo Cano Prize 2024 awarded to journalists in Gaza / IFJ. www.ifj.org . 2024-05-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Palestinian journalists covering Gaza awarded 2024 UNESCO/Guillermo Cano World Press Freedom Prize. www.unesco.org . 2024-05-02 . Dostupné online.
- ↑ UN rights chief condemns Israeli 'siege' of Gaza, militants' taking of hostages . Reuters . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROZOVSKY, Liza; BREINER, Josh; EFRATI, Ido. Sexual violence evidence against Hamas is mounting, but the road to court is still long. Haaretz. 2023-11-22. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ The battle to highlight crimes against women in Hamas’ attack on Israel. ctech . 2023-11-22 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How international law applies to war, and why Hamas and Israel are both alleged to have broken it. Los Angeles Times . 2023-11-05 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EU ready to support UN efforts to open humanitarian corridors to Gaza . Anadolu Ajansi . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EU condemns Hamas for using 'hospitals as human shields', urges Israeli restraint. Reuters.com . 2023-11-12 . Dostupné online.
- ↑ CHEN, Amir Tal,Heather. Be’eri: More than 100 bodies found in Israeli kibbutz. CNN . 2023-10-10 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New footage shows dozens of Hamas terrorists entering Kibbutz Be’eri. timesofisrael.com . 2023-10-16 . Dostupné online.
- ↑ a b UN reports accuse Israel of ‘extermination,’ crimes against humanity; Hamas of war crimes . The Times of Israel . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b UN says Israel and Hamas committed war crimes; Gaza truce plan in balance . Al Arabiya . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Svědectví zevnitř izraelské armády: Mrtvé civilisty v Gaze máme dopředu vypočítané. Voxpot . 14. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ „Továrna na masové vraždění“. Izraelská AI generuje tolik cílů, že je armáda nestíhá bombardovat. Voxpot . 15. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ a b „Děláme to znovu?“ Pásmo Gazy a poválečná zodpovědnost Západu. Deník Alarm . 6. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Eleven workers with UN refugee agency, five IFRC members killed in Gaza . Reuters . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gaza medics say Israel targeting ambulances, health facilities . Al Jazeera . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Doctors observe black day against Israeli atrocities in Gaza . Zhe Express Tribune . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-19. (anglicky)
- ↑ Netanyahu says Israel is at war after dozens die in Hamas attacks . The Finacial Times . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky)
- ↑ Over 50% of Gaza buildings damaged or destroyed in Israel's bombardment. Axios . 14. ledna 2024. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael podle expertů OSN vůči obyvatelům Gazy uplatňuje kolektivní trest . České noviny . Dostupné online.
- ↑ Israel tells 1.1mn people to leave northern Gaza . Financial Times . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-13. (anglicky)
- ↑ The Humanitarian Catastrophe in Gaza . New Yorker . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UN's Guterres Says Hamas Attacks Do Not Justify 'Collective Punishment' Of Palestinians . Barrons . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABLES, Kelsey. A hunger Gazans have 'never, ever' experienced grows in the territory. The Washington Post. 15 December 2023. Dostupné online.
- ↑ Zpravodajka OSN viní Izrael z genocidy v Gaze, žádá sankce. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-28.
- ↑ Lepší zemřít než skončit tady. Izrael drží Palestince v krutých podmínkách, popisují svědci. iROZHLAS . 2024-05-14 . Dostupné online.
- ↑ QIBLAWI, Tamara. Israeli whistleblowers detail horror of shadowy detention facility for Palestinians. CNN . 2024-05-10 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHARF, David. Destrukce životního prostředí. Páchá Izrael v Gaze a Libanonu „ekocidu“? . 2024-04-19 . Dostupné online.
- ↑ AHMED, Kaamil; GAYLE, Damien; MOUSA, Aseel. ‘Ecocide in Gaza’: does scale of environmental destruction amount to a war crime?. The Guardian. 2024-03-29. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Biden podepsal vojenskou pomoc Ukrajině. ‚Vybavení začneme posílat během hodin,‘ prohlásil. iROZHLAS . 2024-04-24 . Dostupné online.
- ↑ EWE, Koh. U.S. Blocks U.N. Resolution to Recognize Palestine. TIME . 2024-04-19 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Summit EU vyzval k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ RB OSN poprvé vyzvala k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Valné shromáždění schválilo návrh na členství Palestiny v OSN, ČR byla proti. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Španělsko, Norsko a Irsko schválily Palestinu. Podpora genocidy, zuří Izrael. iDNES.cz . 2024-05-28 . Dostupné online.
- ↑ Španělsko, Irsko a Norsko uznaly Palestinu jako samostatný stát. Deník N . 2024-05-28 . Dostupné online.
- ↑ Gaza war: Spain, Ireland and Norway formally recognise Palestinian state. www.bbc.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Slovinsko uznává Palestinu jako samostatný stát. Vláda obešla požadavek opozice na odklad hlasování. iROZHLAS . 2024-06-04 . Dostupné online.
- ↑ Armenia recognises Palestinian statehood, says Armenian foreign ministry. reuters.com . 2024-06-21 . Dostupné online.
- ↑ Černochová vyzvala k vystoupení České republiky z OSN. www.novinky.cz . 2023-10-28 . Dostupné online.
- ↑ Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je děsivý a nepřijatelný. www.novinky.cz . 2024-05-20 . Dostupné online.
- ↑ Za Izrael! Za Palestinu! V ulicích světových metropolí to při protestech vře. iDNES.cz . 10. října 2023. Dostupné online.
- ↑ Na propalestinskou demonstraci v Londýně přišlo sto tisíc lidí. Seznam Zprávy . 21. října 2023. Dostupné online.
- ↑ a b Public trust in government scrapes bottom amid criticism for inadequate war response. timesofisrael.com . 2023-10-25 . Dostupné online.
- ↑ V Jeruzalémě protestovaly proti Netanjahuově vládě desetitisíce lidí. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Protivládní protesty v Izraeli - 1. dubna - Události. : Dostupné online.
- ↑ Izrael sklouzává do mezinárodní izolace, domácí demonstranti požadují konec Netanjahuovy vlády. iROZHLAS . 2024-04-07 . Dostupné online.
- ↑ ‚Musíme přivést zpět všechny.‘ Tisíce Izraelců žádaly, aby Netanjahu přijal dohodu o příměří s Hamásem. iROZHLAS . 2024-05-05 . Dostupné online.
- ↑ Protest barred from bid to block aid trucks at Gaza crossing. timesofisrael.com . 2023-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Hostages’ families try in vain to block humanitarian aid from entering Gaza. timesofisrael.com . 2024-01-09 . Dostupné online.
- ↑ KIM, Victoria; RABIN, Roni. Widening Mideast Crisis: Families of Israeli Hostages Protest at Border Crossing to Block Aid to Gaza. The New York Times. 2024-01-25. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ SWAILS, Clarissa Ward, Brent. ‘If they are starving to death, give us the hostages back’. CNN . 2024-03-08 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli protesters block aid convoy headed to Gaza. reuters.com . 2024-05-13 . Dostupné online.
- ↑ Benny Ganc opouští Netanjahuův krizový kabinet. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelský válečný kabinet opustil po Gancovi další člen, Gadi Eisenkot. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Izraelský premiér Netanjahu rozpouští válečný kabinet. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Ultraortodoxní musí do armády, nařídil izraelský soud. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ Haredi minister’s car attacked as violence erupts at anti-draft protest in Jerusalem. timesofisrael.com . 2024-07-01 . Dostupné online.
- ↑ V Londýně protestovalo 300 tisíc lidí na podporu Palestiny, požadovali příměří v Gaze. Aktuálně.cz . 11. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ Gaza štěpí Británii. Šéfovi labouristů to kazí cestu do Downing Street. Seznam Zprávy . 16. listopadu 2023. Dostupné online.
- ↑ Lockheed Martin: Palestine protesters install blockade. BBC News. 25 November 2023. Dostupné online.
- ↑ Pro-Palestinian Protest Outside General Dynamics. Daily Nebraskan. 10 November 2023. Dostupné online.
- ↑ Hundreds gather for another protest outside of Textron Headquarters. ABC6.com. 17 November 2023. Dostupné online.
- ↑ Hundreds call on Boeing to stop weapons supply to Israel. Wafa. 9 December 2023. Dostupné online.
- ↑ Protesters Are Targeting Defense Contractors That Bragged About Profits from Gaza. Vice. November 17, 2023. Dostupné online.
- ↑ LUCK, Flaminia. Israel-Gaza: Union members block arms factory in protest over conflict. BBC News. 10 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2023.
- ↑ HRON, Jan. Arabské státy potírají propalestinské demonstrace. Obávají se revoluce. iDNES.cz . 2024-05-04 . Dostupné online.
- ↑ Celebrities call for ceasefire, decry civilian deaths: Hollywood reacts to Israel-Hamas war. USA Today. 16. října 2023. Dostupné online.
- ↑ Část amerických studentů pořádá protesty na podporu Palestiny. Univerzity se od nich distancují. iROZHLAS . 2023-10-13 . Dostupné online.
- ↑ TAFT, Isabelle; LEMONIDES, Alex; GAMIO, Lazaro. Campus Protests Led to More Than 3,100 Arrests, but Many Charges Have Been Dropped. The New York Times. 2024-07-21. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ ‚Najdeme vás a deportujeme.‘ Trump chce vyhostit studenty zapojené do propalestinských protestů. iROZHLAS . 2025-01-30 . Dostupné online.
- ↑ French police remove pro-Palestinian students at Sorbonne. timesofisrael.com . 2024-04-29 . Dostupné online.
- ↑ Campus protests: Top French university shuts as police remove pro-Palestinian group. POLITICO . 2024-05-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ More UK students occupy campuses, in Gaza protest. www.bbc.com. 2024-05-02. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Studenti Trinity College Dublin oznámili ukončení propalestinského tábora, s univerzitou uzavřeli dohodu. Deník N . 2024-05-08 . Dostupné online.
- ↑ Dublin campus protest ends as college vows to divest from Israeli settlements. timesofisrael.com . 2024-05-09 . Dostupné online.
- ↑ Journalists call for foreign media access to Gaza in open letter. www.bbc.com. 2024-02-28. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Media organizations urge Israel to open access to Gaza . 2024-07-11 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ High Court says Israel can keep barring foreign reporters from Gaza. timesofisrael.com . 2024-01-10 . Dostupné online.
- ↑ Israeli blockade on journalists is fueling an 'information war'. MSNBC.com . 2024-04-12 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BBC apologizes for report accusing IDF of ‘summary executions’ in the Gaza Strip . The Times of Israel . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CNN staff say network’s pro-Israel slant amounts to ‘journalistic malpractice’. The Guardian . 4. února 2024. Dostupné online.
- ↑ Coverage of Gaza War in the New York Times and Other Major Newspapers Heavily Favored Israel, Analysis Shows. The Intercept . 9. ledna 2024. Dostupné online.
- ↑ Za rozhovor vyhazov. „Řekli mi, že byl propalestinský“. Voxpot . 15. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ LINHART, Tomáš. ČT si zadala analýzu zpráv o Izraeli a Gaze. Vyzněla kriticky. Souček autory obvinil z podjatosti, ti žádají omluvu. Deník N . 2024-04-24 . Dostupné online.
- ↑ Is selective coverage of Israel’s war on Gaza in the Czech Republic following or creating anti-Semitism? . Global voices . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALKHSHALI, Simone McCarthy, Kareem Khadder, Eyad Kourdi, Hamdi. Israel moves to shut down Al Jazeera after new law allows for ‘security threat’ bans on international media. CNN . 2024-04-02 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tel Aviv schválil ukončení činnosti televize Al-Džazíra v Izraeli. Obviňuje ji ze spolupráce s Hamásem. iROZHLAS . 2024-05-05 . Dostupné online.
- ↑ To internet ještě nezažil. Válka v Izraeli spustila dezinformační peklo. www.seznamzpravy.cz . 2023-11-03 . Dostupné online.
- ↑ Between the Lines: Caught in the Mohammad al-Dura crossfire . Jerusalem Post . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-12. (anglicky)
- ↑ Misinformation about the Israel-Hamas war is flooding social media. Here are the facts . The Associated Press . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Izraelské ministerstvo řeší vysídlení Palestinců z Gazy do Egypta. Premiér to označuje za úvahu. irozhlas.cz . Český rozhlas, 2023-10-30 . Dostupné online.
- ↑ Gallant’s post-war Gaza plan: Palestinians to run civil affairs with global task force. timesofisrael.com . 2024-01-04 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Netanjahu už má plán, co s Gazou. Izrael by povolil civilní vládu, ale pod svou vojenskou kontrolou. ČT24 . Česká televize, 2024-02-23 . Dostupné online.
- ↑ Israel, US, UAE said to have held secret Abu Dhabi meeting on Gaza postwar plan. timesofisrael.com . 2024-07-23 . Dostupné online.
- ↑ Egypt odmítl částečný návrh na poválečné uspořádání Pásma Gazy. www.seznamzpravy.cz . 2024-10-21 . Dostupné online.
- ↑ Palestinské frakce podepsaly ‚Pekingskou deklaraci‘. Chtějí po konci války vytvořit prozatímní vládu. iROZHLAS . 2024-07-23 . Dostupné online.
- ↑ Média: Hamás a Fatah se shodly, že Pásmo Gazy budou spravovat technokraté. Deník N . 2024-11-04 . Dostupné online.
- ↑ Agentury: Hamás a Fatah se dohodly na společné správě poválečné Gazy. www.seznamzpravy.cz . 2024-12-03 . Dostupné online.
- ↑ Trump chce, aby Egypt a Jordánsko přijaly Palestince z Pásma Gazy. ‚Teď je to doslova místo demolice,‘ řekl. iROZHLAS . 2025-01-26 . Dostupné online.
- ↑ Trump navrhl převzetí Pásma Gazy pod správu USA. Palestinci ale nejdřív musí odejít do okolních států. iROZHLAS . 2025-02-05 . Dostupné online.
- ↑ Izrael připraví plán umožňující odchod Palestinců z Gazy do zahraničí, píše ToI. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Expert: Vysídlení Gazy jde proti Ženevské úmluvě i římskému statutu. OSN může skončit v paralýze. iROZHLAS . 2025-02-06 . Dostupné online.
- ↑ BURKE, Jason. Trump’s Gaza plan could amount to war crime, say experts. The Guardian. 2025-02-05. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ What international law says about forced displacement. washingtonpost.com . 2025-02-06 . Dostupné online.
- ↑ TAUB, Amanda. Trump’s Gaza Takeover Would Be Illegal Under International Law, Experts Say. The New York Times. 2025-02-05. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Palestinci nebudou mít právo vrátit se do Gazy, jež bude patřit USA, řekl Trump. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Představitelé Ligy arabských států schválili egyptský plán obnovy Pásma Gazy. www.seznamzpravy.cz . 2025-03-04 . Dostupné online.
- ↑ SALEM, Samantha Waldenberg, Lucas Lilieholm, Mostafa. US rejects plan for Gaza reconstruction proposed by Arab leaders. CNN . 2025-03-05 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Konflikt v Izraeli: Biden schválil vojenskou podporu Izraele i navýšení pomoci v Gaze . 2024-04-28 . Dostupné online.
- ↑ US spent a record $17.9 billion on military aid to Israel since last Oct. 7. timesofisrael.com . 2024-10-07 . Dostupné online.
- ↑ a b Who are Israel’s key weapons suppliers, and who has halted exports since Oct. 7?. Timesofisrael.com . 2024-05-10 . Dostupné online.
- ↑ Biden podepsal balík s pomocí pro Ukrajinu. „Techniku začneme odesílat během několika hodin,“ slíbil. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
- ↑ SCHWARTZ, Michael; LISTER, Tim; STAMBAUGH, Alex. Netanyahu defends decision to go public with complaint about US weapons supplies. CNN . 2024-06-23 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US hasn’t withheld weapons for Israel, but it’s done fast-tracking them — official. timesofisrael.com . 2024-06-23 . Dostupné online.
- ↑ US sending Israel some heavy bombs that Biden withheld ahead of Rafah op. timesofisrael.com . 2024-07-11 . Dostupné online.
- ↑ Trump nařídil armádě poskytnout Izraeli dodávku silných bomb, kterou dříve zablokoval Biden. iROZHLAS . 2025-01-25 . Dostupné online.
- ↑ US approves $20 billion in weapons sales to Israel, including 50 fighter jets. timesofisrael.com . 2024-08-14 . Dostupné online.
- ↑ Spojené státy nasadí v Izraeli obranné systémy THAAD, uvedl Pentagon. www.novinky.cz . 2024-10-13 . Dostupné online.
- ↑ Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k zastavení dodávek zbraní do Pásma Gazy. Deník N . 2024-10-05 . Dostupné online.
- ↑ Netanjahu kritizoval návrh Macrona na zastavení dodávek zbraní Izraeli. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Spain’s Israel problem. Jewish News Syndicate . 2024-10-15 . Dostupné online.
- ↑ How Hamas grew and upgraded its weapons arsenal to strike Israel. timesofisrael.com . 2021-05-21 . Dostupné online.
- ↑ LENDON, Brad. Analysis: How does Hamas get its weapons? A mix of improvisation, resourcefulness and a key overseas benefactor. CNN . 2023-10-12 . Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Druhá intifáda
- Operace Ochranné ostří
- Izraelsko-palestinské střety (květen 2021)
- Izraelská blokáda Pásma Gazy
- Hladomor v Pásmu Gazy
- Operace Štít a šíp
- Doktrína Dahíja
- Směrnice Hannibal
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu válka Izraele s Hamásem na Wikimedia Commons - Online reportáž na iDNES.cz
- Online zpravodajství na stránkách Reuters (anglicky)
- Online zpravodajství na stránkách The Jerusalem Post (anglicky)
- Zpravodajství na na stránkách ČT24
- Zprávy na stránkách Hamásu (arabsky)
- Zprávy na stránkách Izraelských obranných sil (anglicky)
- Interaktivní grafy s údaji o obětech konfliktu na ochaopt.org
