V dnešním světě se Vysoký Ostrý stal tématem zájmu a důležitosti v různých oblastech. Ať už na osobní, profesionální, vědecké nebo kulturní úrovni, Vysoký Ostrý upoutal pozornost těch, kteří chtějí lépe porozumět tomuto fenoménu nebo najít způsoby, jak jej efektivně využít. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vysoký Ostrý, od jeho dopadu na společnost až po jeho globální důsledky. Budeme analyzovat, jak Vysoký Ostrý změnil náš vztah ke světu kolem nás a jak ovlivnil rozhodování jednotlivců a organizací. Kromě toho prozkoumáme současné a budoucí trendy související s Vysoký Ostrý s cílem nabídnout široký a úplný přehled tohoto aktuálního tématu.
Vysoký Ostrý | |
---|---|
![]() Vysoký Ostrý od východu | |
Vrchol | 587 m n. m. |
Prominence | 114 m |
Izolace | 1,7 km → Široký vrch |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří |
Poznámka | vyhlídková plošina |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | České středohoří / Verneřické středohoří / Litoměřické středohoří / Varhošťská hornatina |
Souřadnice | 50°38′12″ s. š., 14°4′50″ v. d. |
![]() ![]() Vysoký Ostrý | |
Hornina | bazanit |
Povodí | Labe |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysoký Ostrý (německy Große Wostrey[1]) je dominantní vrch nad východní částí města Ústí nad Labem. Ční nad zákrutou řeky Labe nad městskými částmi Střekov (resp. Nová Ves) a Brná nad Labem do nadmořské výšky 587 metrů.[2] Na jeho vrcholu se nalézá upravená plošina se schodištěm, která slouží jako vyhlídkový bod s výhledem na Portu Bohemicu, České středohoří a Krušné hory a s rozhledovou mapou označující vrcholy.
První turisté vrch navštěvovali již od konce 18. století. V osmdesátých letech 19. století vznikla na vrcholu malá dřevěná rozhledna, která se po roce 1945 rozpadla. V roce 1986 Český svaz ochránců přírody prosadil vyhlášení přírodní rezervace Sluneční stráň nedaleko Ostrého, současně vznikla naučná stezka Pod Vysokým Ostrým a na vrcholku byla vybudována vyhlídková plošina poskytující výhled do údolí řeky Labe.[3]
V roce 2012 zničili plošinu vandalové, a to včetně bronzové desky s výhledovými panoramaty s názvy a nadmořskými výškami jednotlivých viditelných vrcholů.[4] Město Ústí nad Labem se společně s Klubem českých turistů zasadilo o opravu vyhlídky a v květnu 2014 byla obnovená vyhlídka otevřena. Provedeny byly nátěry kovových konstrukcí, instalována byla dřevoplastová podlaha a rozhledové mapy v nové podobě.[3]
Vrch s nesouměrným vrcholovým hřbetem je tvořený bazanitem a vulkanickými bahnotoky. Na úbočích jsou výrazné mrazové sruby a projevy mohutných sesuvů.[5]
Vrchol je přístupný po červené odbočce ze zeleně značené turistické trasy z osady Nová Ves u městské části Střekov do Malečova.[2]