Vojtěch Jirát

V dnešním světě se Vojtěch Jirát stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od profesionálů po amatéry, Vojtěch Jirát upoutal pozornost mnoha jednotlivců, kteří se snaží lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu na společnost. V průběhu historie měl Vojtěch Jirát významný vliv na různé aspekty každodenního života, od kultury po technologie. V tomto článku do hloubky prozkoumáme roli, kterou Vojtěch Jirát sehrál v průběhu času, a také její význam v moderním světě. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Vojtěch Jirát a jeho význam v současném světě.

doc. PhDr. Vojtěch Jirát
PhDr. Vojtěch Jirát
PhDr. Vojtěch Jirát
Narození22. května 1902
Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1945 (ve věku 42 let)
Praha, Československo
Povolánídocent germanistiky na UK
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Období1930 - 1945
Významná dílaviz článek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Jirát (22. května 1902 Praha – 7. května 1945 Praha) byl český literární historik a kritik, překladatel z němčiny a docent germanistiky na Univerzitě Karlově.[1]

Život

Během opakovaného působení na smíchovském gymnáziu (1930–1937 a 1940–1944) se habilitoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako docent pro obor německá literatura.[2] Od vysokoškolského působení byla odvozena i jeho široká publikační a vědecká činnost. Zaměřoval se hlavně na českou a německou literaturu 19. století a české překlady děl z němčiny. Byl také redakčním tajemníkem časopisu Germanoslavica.

Zemřel roku 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Publikace

  • Dva překlady Fausta – Rozbor slohu Jaroslava Vrchlického a Otakara Fischera, 1930
  • Hudebnost Máchova rýmu, 1932
  • Platens Stil – Ein Beitrag zum Stilproblem der nachromantischen Lyrik, 1933
  • Německá maturitní čítanka pro střední školy, 1937
  • Otokar Fischer, 1938
  • „Seděly žáby v kaluži…“ – O komposici Nerudových „Písní kosmických“ a výklad jedné básně, 1939
  • Jak se písemnictví stane světovým, 1940
  • Koblihovy florální komposice, 1943
  • Erben čili majestát zákona, 1944
  • Květinové torso, 1945
  • Benátský dialog – moralita, 1945
  • O smyslu formy – Studie o otázkách formy v díle českých básníků, 1946
  • Uprostřed století – Podobizny lidí devatenáctého věku, 1948
  • Květiny a balady – Vydáno k pětasedmdesátým narozeninám Františka Koblihy 17. listopadu 1952, 1952
  • Duch a tvar, 1967
  • Portréty a studie, 1978

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jirát, Vojtěch, 1902-1945. biblio.hiu.cas.cz . Bibliografie dějin Českých zemí . Dostupné online. 
  2. ↑ Vojtěch Jirát: Dvojí nepatetičnost. Vltava.rozhlas.cz. 2015-09-10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.  Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine.

Literatura

  • Vízdalová, I.: Vojtěch Jirát a česko-německé vztahy v překladech, Česká literatura, 1997, č. 2, s. 125-131.
  • Kolečková, O.: Jirát stylistik, Jirát člověk, Česká literatura, 1997, č. 2, s. 157.
  • Česká literatura od počátků do současnosti, Praha 1998, s. 666-667.
  • Tomeš, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století, 1. díl, Praha-Litomyšl 1999, s. 619.
  • Segert, Stanislav: Vzpomínka na Vojtěcha Jiráta, učitele literatury, Dokořán: Bulletin Obce spisovatelů, 2002, č. 23, s. 43-44.

Externí odkazy