Tento článek se bude zabývat tématem Vojenská taktika z různých pohledů a přístupů s cílem poskytnout ucelenou a kompletní vizi tohoto tématu. Budou analyzovány různé aspekty související s Vojenská taktika, přičemž budou poskytnuty podrobné a aktualizované informace, které umožní čtenáři plně porozumět jeho důležitosti a relevanci v aktuálním kontextu. Stejně tak budou prozkoumány různé studie, výzkumy a názory odborníků na Vojenská taktika s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi, která přispívá k poznání a pochopení tohoto tématu. V celém článku se budeme ponořit do konkrétních aspektů Vojenská taktika, zdůrazní jeho dopad v různých oblastech a jeho vliv na současnou společnost.
Vojenská taktika (respektive bojová taktika) je soubor konkrétních metod používaných válčícími stranami za účelem napadení a zničení nepřítele v bitvě. V průběhu času prodělávala dlouhé období stagnace či prudkého vývoje v závislosti na technickém vývoji zbraní a filosofickém náhledu na válku.
V širším slova smyslu lze taktiku chápat jako vědu zabývající se taktickými metodami válčení, v užším slova smyslu lze vojenskou taktiku chápat jako jednu konkrétní bojovou metodu.
V současné době je vojenská taktika chápána jako operativní aplikace síly v konkrétní situaci, jako soubor konkrétních postupů v jednotlivých bitvách. Tím se odlišuje od vojenské strategie, která se zabývá dlouhodobými cíli a celkovým obrazem vojenských operací. Zjednodušeně se rozdíl mezi strategií a taktikou vyjadřuje tak, že strategie určí cíl (na koho udeřit a co dobýt), zatímco taktika definuje způsob (na kterém úseku a jakým způsobem útok provést). I tak je ovšem hranice mezi těmito dvěma disciplínami velice neostrá a obě oblasti se překrývají.
Vhodnost použití různých taktik závisí zejména na následujících okolnostech: