V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Voděrádky. V následujících několika řádcích prozkoumáme různé aspekty, zkušenosti a znalosti související s Voděrádky s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto tématu. Od jeho původu až po jeho nejaktuálnější aplikace se ponoříme do každého relevantního aspektu, abychom plně porozuměli Voděrádky a jeho dopadu na dnešní společnost. Bez ohledu na úroveň vašich předchozích znalostí o Voděrádky je tento článek určen všem, kteří se chtějí dozvědět více o tomto konkrétním tématu. Takže se připravte objevit vše, co jste kdy chtěli vědět o Voděrádky!
Voděrádky | |
---|---|
![]() Hospoda ve Voděrádkách | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Říčany |
Okres | Praha-východ |
Kraj | Středočeský kraj |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°58′39″ s. š., 14°38′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 413 (2021)[1] |
Katastrální území | Voděrádky (2,91 km²) |
PSČ | 251 01 |
Počet domů | 47 (2011)[2] |
![]() ![]() Voděrádky | |
Další údaje | |
Kód části obce | 145521 |
Kód k. ú. | 745529 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Voděrádky (německy Klein Wodierad) jsou vesnice v okrese Praha-východ, součást obce Říčany. Je zde evidováno 62 adres.
Voděrádky leží necelý kilometr jihozápadním směrem od okraje Říčan asi asi 2 km od centra města, a jsou s nimi spojeny na severozápadě vsi silnicí II/101. Obcí protéká Vinný, respektive Pitkovický potok, který se v Křeslicích vlévá do Botiče.
Starší názvy v písemných dokumentech jsou Woydirat, Woderady, Wodierady, Oděrady, apod. V 19. století se obec Voděrady přejmenovala na Voděrádky, kvůli odlišení od Černých Voděrad.
První zmínka o Voděrádkách (Woydirat), tehdy jako součást hradu Kostelec nad Sázavou, je z roku 1360. Do kosteleckého majetku náležely Voděrádky (Woderady) až do roku 1443, kdy přešly do majetku statku Kuří, zatímco část vsi již v roce 1436 získal řád Maltézských rytířů na Uhříněvsi.
V držení Voděrádek se pak vystřídalo několik majitelů, např. Jan z Kunvaldu, Staré Město pražské, Remspergerové, roku 1579 je získal Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic, poté do uhříněveského panství vévodkyně Marie Terezie Savojské.[3]
V obci se nacházel dnes již neexistující přízemní zámeček s mansardovou střechou.
V ulici K Mejtu vznikl v bývalém zemědělském družstvu multifunkční prostor s letní divadelní scénou.