Vladimír Watzke

V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Vladimír Watzke, tématu, které v průběhu let upoutalo pozornost bezpočtu lidí. Vladimír Watzke byl předmětem debat, studií a spekulací a jeho dopad na společnost byl hluboký a trvalý. Od nejstarších historických záznamů až po současnost hrál Vladimír Watzke zásadní roli při utváření kultury, politiky a způsobu, jakým chápeme svět kolem nás. Na těchto stránkách se ponoříme do bohaté a rozmanité historie Vladimír Watzke, prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho význam v moderním světě.

Vladimír Watzke
Narození21. července 1900
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. října 1971 (ve věku 71 let)
Žatec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel a autor sci-fi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Watzke (21. července 1900 Praha[1] – 6. října 1971 Žatec) byl český spisovatel. Byl autorem desítek knížek různých žánrů, zejména dívčích a humoristických románků. Užíval různé pseudonymy, především Vláďa Zíka. Podepisoval se Vladimír Vacke-Zíka.

Spisovatel Vladimir Watzke a malíř Josef Vacke byli bratři. Oba byli potomky Karla Watzka a Anny Zykové. Pár měl společně tři děti; Vladimír Watzke se narodil v roce 1900, Karel Watzke se narodil roku 1902 a Josef Watzke (Vacke) se narodil v roce 1907.

Životopis

Vladimír Watzke vystudoval gymnázium a pak pokračoval ve studiu na English University College v Praze. Školu ukončil v roce 1923 a nastoupil úřednickou práci.

Kvůli přivýdělku začal v polovině třicátých let psát nenáročné příběhy pro mládež, pak už žánry měnil. Stal se i autorem sci-fi románů. Vydávalo mu je nakladatelství Zmatlík a Palička. Zmatlík byl jeho vzdálený příbuzný. Psal velice rychle, dokázal vytvořit sešitovou novelu během jednoho večera. Napsal jich desítky a podepisoval je různými pseudonymy. Mimo hlavního Vláďa Zíka také Jan Havlín, Jiří Havlín, Eva Marešová, Georg Bobbin či Eva Chválová. Některé práce dosáhly i dobré kvality, oceněn byl např. humoristický román Pan profesor a ostatní.

Do roku 1939 bydlel v Praze a válečná léta prožil v Nezabudicích u Křivoklátu. V roce 1945 byl obviněn z kolaborace s Němci (např. za romány Hrdinové severu a Letadlo nad Afrikou) a tak se přestěhoval do Žatce. Přestal psát knížky, ale stal se dramaturgem pobočky divadla v Kladně. Po dvou letech se stal pracovníkem Svazu mládeže, pracoval v kulturním oddělení Družstva pěstitelů chmele a Domu osvěty[2].

Výběr z díla

Žánr sci-fi

  • 1937 – Velký let malého hrdiny
  • 1938 – Tajemství staré věže
  • 1938 – Záhadný letec
  • 1938 – Vyznamenání kulometčíka Pavla
  • 1938 – Obhájci bílé vlajky
  • 1939 – Město na dně mořském
  • 1941 – Král stříbrného orla
  • 1941 – Letadlo na obzoru
  • 1943 - Hrdinové severu
  • 1944 – Letec nad propastí

Další romány

  • 1938 – Tajná vysílačka volá
  • 1938 – Mirka letí kolem světa
  • 1938 – Frantík a vyděrači
  • 1939 – Šest hrdinů z Nome
  • 1940 – Syn strážce majáku
  • 1942 – Orlí srdce
  • 1942 – Letadlo nad Afrikou
  • 1943 – Ocelová cesta

Knihy pro děti

  • 1944 – Kašpárkův veselý slabikář

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Antonína v Praze-Holešovicích
  2. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Zíka, Vláďa, s. 252. 

Externí odkazy