Vladimír Babula

V tomto článku budeme analyzovat význam Vladimír Babula v dnešní společnosti. Vladimír Babula se v posledních letech stal tématem velkého zájmu a debat, které generují protichůdné názory a různé pozice. V průběhu historie hrál Vladimír Babula zásadní roli v různých aspektech každodenního života, od ekonomiky po kulturu, politiku a technologie. V tomto smyslu je klíčové podrobně prozkoumat vliv Vladimír Babula na náš každodenní život a na vývoj společnosti jako celku. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Vladimír Babula a jeho dopad na moderní svět.

Vladimír Babula
Narození24. července 1919
Uherský Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. listopadu 1966 (ve věku 47 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel, novinář, autor sci-fi, spisovatel, ilustrátor a redaktor
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Babula (24. července 1919, Uherský Brod - 12. listopadu 1966, Praha) byl český redaktor, spisovatel, autor vědecko populárních a vědeckofantastických povídek a románů.[1]

Životopis

Narodil se v rodině s komunistickým přesvědčením. Ve Zlíně vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu a pak se uchytil jako ilustrátor dětských knížek. Krátce poté začala válka a on emigroval v obavě ze zatčení do Švýcarska. Po skončení války se vrátil do Československa a začal pracovat jako redaktor severočeského vydání deníku Mladá fronta. Ze severních Čech se přestěhoval do Prahy a zde nastoupil u stejného nakladatelství jako zemědělský redaktor. Pak nastoupil jako dělník v továrně Tatra, ale v roce 1952 se do redakce vrátil. Začal u Mladého technika, který změnil název na Věda a technika mládeži[2] a pod tímto názvem jej začal jako šéfredaktor řídit. Odtud odešel v roce 1960 do ČTK a nakonec se živil jako samostatný novinář[3]. Zemřel brzy, ve věku 47 let. Měl celkem 3 děti: z prvního manželství syna Dmitrije a dceru Alenu, z druhého manželství syna Tomáše.

Dílo

Vladimír Babula začal nejdříve vytvářet dětská leporela (např. o čertíkovi Marbulínkovi), pak se pustil do SF románů, které otiskoval na pokračování v jím vedeném časopise VTM (a souběžně v Pionýru), poté je vydala Mladá fronta knižně. O několik let později je Babula vydal znovu v poněkud zkrácené verzi pod názvem Oceánem světelných roků. Mimo tyto romány napsal několik sci-fi povídek do časopisu Pionýr. Také jej zlákal SF autor Rudolf Faukner k společnému napsání a vydání knihy vědecko-populární i přes SF název Kdyby přišli Marťané.... V řadě různých časopisů (Pionýr, Květy) měl otištěny své SF povídky. Všechny tyto práce byly poplatné době vzniku, tedy nadšeně budovatelské.

Dílo chronologicky

  • Signály z vesmíru (1954) - 1. díl trilogie
  • Planeta tří sluncí (1954) - 2. díl trilogie
  • Přátelé z Hadonoše (1956) - 3. díl trilogie
  • Kdyby přišli Marťané aneb Průvodce po Zeměkouli pro návštěvníky z vesmíru (1958)
  • Puls nekonečna, novela (1960)
  • Oceánem světelných roků (1963) - přepracované vydání předchozí trilogie

Odkazy

Reference

  1. ↑ NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha, Jinočany: AFSF, H&H, 1995. ISBN 80-85390-33-7, ISBN 80-85787-90-3. Kapitola Babula Vladimír, s. 178. 
  2. ↑ Ivan Adamovič. Slovník českých SF autorů. Ikarie. 1990, čís. 1, s. 56. ISSN 1210-6798. 
  3. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Babula Vladimír, s. 29. 

Externí odkazy