Vláda České republiky | |
---|---|
znak vlády České republiky | |
Strakova akademie – sídlo české vlády | |
Pořadí | šestnáctá (od r. 1993) |
Předseda | Petr Fiala |
1. místopředseda | Vít Rakušan |
Místopředsedové | Marian Jurečka Ivan Bartoš Vlastimil Válek |
Počet členů | 17 |
Politické subjekty | SPOLU: ODS (6), KDU-ČSL (3), TOP 09 (1) Piráti a Starostové: STAN (4), Piráti (3) |
Sněmovna | 108/200 |
Jmenována | Milošem Zemanem |
Datum jmenování | 17. prosince 2021 |
Vyslovení důvěry | 13. ledna 2022 A 106, N 87, Z 0 / 193 |
Opozice | ANO, SPD |
Webová stránka | www.vlada.gov.cz |
Programové prohlášení | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně.
O vládě pojednává třetí hlava Ústavy v článcích 67 až 80. Vláda se skládá z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Vláda je jmenována vždy po demisi nebo odvolání vlády předchozí. Nejprve prezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády (předchozí případné pověření určité osoby jednáním o sestavení vlády je pouze neformální ústavní zvyklostí). Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud Poslanecká sněmovna důvěru vládě nevysloví, jmenuje prezident nového premiéra a na jeho návrh nové členy vlády. Jestliže ani tato nově jmenovaná vláda nedostane důvěru Poslanecké sněmovny, je prezident nucen jmenovat dalšího premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Stalo-li by se, že by vládě takto jmenovaného premiéra nebyla vyslovena důvěra, prezident může Poslaneckou sněmovnu rozpustit.
V průběhu funkčního období vlády na návrh předsedy vlády jmenuje prezident nového člena vlády. Prezident dále na návrh předsedy vlády pověřuje členy vlády řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Hlasování o vyslovení důvěry vládě probíhá vždy, když o to vláda požádá. Vláda o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnu musí požádat, je-li vláda nově jmenována. Sněmovna důvěru vysloví, hlasuje-li pro nadpoloviční většina přítomných poslanců. Hlasování o důvěře vládě lze spojit s hlasováním o přijetí vládního návrhu zákona.
Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě probíhá, když to navrhne nejméně 50 poslanců. Nedůvěra je vyslovena, hlasuje-li pro nadpoloviční většina všech poslanců.
Pokud je vládě vyslovena nedůvěra nebo pokud jí není vyslovena důvěra, musí podat demisi.
Vláda může kdykoliv podat demisi. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru nebo jí nevyslovila důvěru, vláda demisi podat musí. Pokud vláda demisi nepodala, i když ji byla povinna podat, prezident republiky je povinen takovou vládu odvolat.
Každý člen vlády může podat demisi do rukou prezidenta republiky; činí tak prostřednictvím předsedy vlády. Je na úvaze prezidenta, zda tuto demisi přijme či nepřijme.
Prezident je povinen odvolat člena vlády, jestliže mu to navrhne premiér. Lhůta pro tyto úkony prezidenta není v ústavě výslovně stanovena; ustálený právní výklad je však ten, že prezident je povinen konat "bez zbytečného odkladu".
Předseda vlády organizuje činnost vlády a vystupuje jejím jménem. Bez jeho spolupodpisu nejsou platná prezidentova rozhodnutí podle čl. 63 Ústavy. Většina prezidentových pravomocí uvedených v čl. 63 na premiéra také přechází, není-li prezidenta nebo není-li je prezident schopen vykonávat. Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády, případně jiný pověřený člen vlády.
Ačkoli je vláda jmenována prezidentem republiky, odpovídá Poslanecké sněmovně. Po svém jmenování musí získat její důvěru, o kterou může kdykoli v průběhu volebního období sněmovny přijít. Poslanci mohou členy vlády interpelovat a členové vlády jsou povinni jim odpovědět do třiceti dní.
Každý člen vlády se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich výborů a komisí. Slovo se mu udělí vždy, když o to požádá. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny je člen povinen zúčastnit se její schůze; to platí i o schůzi sněmovního výboru, komise či vyšetřovací komise – zde se však může nechat zastoupit.
Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů. Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti 1. místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády. Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům.
Zákonodárnou iniciativou podle Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (tj. kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává právě vláda, zejména pokud jde o zákonnou úpravu značného rozsahu (jako například občanský zákoník). Dále má právo se ke všem ostatním návrhům zákonů vyjadřovat. K provádění zákonů vláda vydává nařízení, která jakožto podzákonné právní předpisy dále rozvádějí ustanovení zákonů. Poradním a pracovním orgánem pro tuto oblast je Legislativní rada vlády.
Vláda je ústředním orgánem fiskální politiky a financování činností, které zajišťují funkce státu. Vytváří a předkládá Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu, kontroluje a řídí jeho plnění, zejména v oblasti dotací, a po skončení rozpočtového roku předkládá státní závěrečný účet. Vláda může povolit tzv. rozpočtové opatření, tedy úpravy jednotlivých ukazatelů státního rozpočtu (přesuny prostředků, povolení překročení limitů, snížení/zvýšení příjmů/výdajů) do výše 10 % ročního objemu, pro větší objem prostředků potřebuje souhlas rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Vláda řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, její usnesení jsou pro tyto orgány závazná. Stejně tak jsou usnesení vlády závazná pro orgány krajů a obcí v případě, že vykonávají přenesenou působnost. V rámci řízení správních orgánů může vláda uplatňovat diskreční pravomoc, tedy usměrňovat správní řízení v rámci zákonných limitů. Za tímto účelem jsou vydávány strategické dokumenty (strategie, koncepce, strategické rámce atd.), v kterých vláda zkoumá společenskou problematiku v dané oblasti, analyzuje výsledky a vypracovává koncepce řešení, a implementační dokumenty (akční plány, implementační plány atd.) ve kterých jsou zahrnuta konkrétní opatření. Příkladem přímé vládní intervence do správního řízení mohou být územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které byly zavedeny formou usnesení vlády, které ukládá příslušným orgánům (ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj, Českému báňskému úřadu a okresním úřadům) respektovat při správním rozhodování o funkčním využití území, o umístění staveb a zařízení a o povolení hornické činnosti územní omezení, vyznačená v mapové příloze.
Členové vlády z pozice vedoucích příslušných organizačních složek státu zastupují stát v právních vztazích (mají postavení statutárního orgánu právnické osoby) a řídí hospodaření se státním majetkem. Vláda si může v případě převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, vyhradit schválení; to se vztahuje i na státní majetek ve správě složky, která není vládě přímo podřízena. Souhlas vlády je dále pak nutný pro nákup akcií, jmenování zástupců státu do akciových společností a založení ústavu, nadace nebo nadačního fondu. Další významnou pravomocí je možnost stanovit závazné podmínky účasti v zadávacím řízení na veřejné zakázky. Dále pak také rozhoduje o využívání nerostného bohatství, které je ze zákona státním majetkem.
Přestože pravomoc zastupování státu navenek svěřuje Ústava prezidentu republiky s kontrasignací předsedy vlády, vláda v praxi běžně rozhoduje o věcech, které do této oblasti spadají, například vysílá delegace na mezinárodní konference a určuje zásady pro jejich postup nebo schvaluje navázání diplomatických styků. Předseda a členové vlády také z titulů svých funkcí zastávají pozice v orgánech Evropská unie – Evropské radě a Radě ministrů EU.
Sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv podle Ústavy přísluší prezidentu republiky, přičemž tuto pravomoc může přenést na vládu nebo její jednotlivé členy. Rozhodnutím prezidenta republiky č. 144/1993 Sb. tak bylo na vládu přeneseno sjednávání a schvalování smluv, které nevyžadují souhlas Parlamentu, přístup k nim a jejich přijetí. V případě smluv, které souhlas parlamentu vyžadují (čl. 49 Ústavy) je praxe taková, že vláda smlouvu schválí, předloží ji ke schválení Parlamentu a doporučí prezidentu republiky zmocnit příslušného funkcionáře k podpisu smlouvy s výhradou ratifikace a následně smlouvu ratifikovat.
Vláda může ovlivňovat personální obsazení veřejných funkcí dvěma způsoby. V zákonem stanovených případech přímo, kdy daného funkcionáře jmenuje a odvolává, zpravidla na návrh příslušného ministra – do této oblasti spadají například:
Dále pak některé pozice vláda ovlivňuje nepřímo, kdy jde o funkcionáře jmenované prezidentem republiky se spolupodpisem premiéra, který tak má právo veta - do této oblasti spadají například:
Značné pravomoci má vláda v krizových situacích, kdy může přijímat různá mimořádná opatření. V souladu s článkem 25 tzv. Schengenského hraničního kodexu může vláda aktivovat znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.
Mezi další pravomoci, které vládě svěřují zákonné přepisy, patří například vyhlašování dnů smutku a dnů státního smutku, taktéž rozhoduje o uspořádání státního pohřbu, případně pohřbu se státními poctami. Vláda je také oprávněna k zadávání úkolů zpravodajským službám a je adresátem jejich zpráv; přísluší ji schvalování konceptů účasti ČR na světových výstavách EXPO či rozhodnutí o použití personálu a strojů Armády ČR k zabezpečení letecké dopravy a přepravy. Vláda má taktéž v rukou rozdělení klíčů od korunní komory uchovávající české korunovační klenoty.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy 17. prosince 2021, která vzešla z říjnových voleb. Podílí se na ní volební koalice SPOLU složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a koalice Piráti a Starostové, sestávající z Pirátů a STANu. Kabinet tvoří 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 STAN, 3 KDU-ČSL, 3 Piráti a 2 za TOP 09. Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 13. ledna 2022 vládě důvěru poměrem hlasů 106 : 87.
Úřad | Člen vlády | Subjekt | Koalice | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Petr Fiala | ODS | SPOLU | 20211128a28. listopadu 2021 | úřadující | |||
1. místopředseda vlády Ministr vnitra |
Vít Rakušan | Vít Rakušan | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Místopředseda vlády Ministr práce a sociálních věcí |
Marian Jurečka | KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Místopředseda vlády pro digitalizaci Ministr pro místní rozvoj |
Ivan Bartoš | Ivan Bartoš | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Místopředseda vlády Ministr zdravotnictví |
Vlastimil Válek | Vlastimil Válek | TOP 09 | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr financí | Zbyněk Stanjura | Zbyněk Stanjura | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr zahraničních věcí | Jan Lipavský | Jan Lipavský | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr spravedlnosti | Pavel Blažek | Pavel Blažek | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr kultury | Martin Baxa | Martin Baxa | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr průmyslu a obchodu | Jozef Síkela | Jozef Síkela | nestr. za STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr zemědělství | Marian Jurečka (pověřen řízením) |
Marian Jurečka | KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20220103a3. ledna 2022 | ||
Zdeněk Nekula | Zdeněk Nekula | KDU-ČSL | SPOLU | 20220103a3. ledna 2022 | 20230628a28. června 2023 | |||
Marek Výborný | Marek Výborný | KDU-ČSL | SPOLU | 20230629a29. června 2023 | úřadující | |||
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Petr Gazdík | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20220630a30. června 2022 | |||
Vladimír Balaš | STAN | Piráti a Starostové | 20220701a1. července 2022 | 20230504a4. května 2023 | ||||
Mikuláš Bek | STAN | Piráti a Starostové | 20230504a4. května 2023 | úřadující | ||||
Ministryně obrany | Jana Černochová | Jana Černochová | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr dopravy | Martin Kupka | Martin Kupka | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr(yně) životního prostředí | Anna Hubáčková | Anna Hubáčková | nestr. za KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20221031a31. října 2022 | ||
Marian Jurečka (pověřen řízením) |
Marian Jurečka | KDU-ČSL | SPOLU | 20221101a1. listopadu 2022 | 20230310a10. března 2023 | |||
Petr Hladík | Petr Hladík | KDU-ČSL | SPOLU | 20230310a10. března 2023 | úřadující | |||
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace | Helena Langšádlová | Helena Langšádlová | TOP 09 | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20240505a5. května 2024 | ||
Ministr pro legislativu Předseda Legislativní rady vlády |
Michal Šalomoun | Michal Šalomoun | nestr. za Piráty | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
Ministr pro evropské záležitosti | Mikuláš Bek | Mikuláš Bek | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20230504a4. května 2023 | ||
Martin Dvořák | STAN | Piráti a Starostové | 20230504a4. května 2023 | úřadující |
Počet členů podle navrhujících subjektů
|
Počet členů podle koalic
|