Statutární orgán
V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Statutární orgán, od jeho původu až po jeho současný dopad na společnost. Budeme analyzovat jeho vývoj v čase a také jeho relevanci v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Statutární orgán, s cílem nabídnout komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho skutečný význam. Prostřednictvím této hloubkové analýzy se snažíme poskytnout čtenáři širší a úplnější porozumění Statutární orgán, přičemž se zabýváme všemi relevantními aspekty, které toto téma zahrnují.
Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat za právnickou osobu (sdružení, spolek apod.).
Členem statutárního orgánu může být jedna osoba (například jednatel společnosti s ručením omezeným, ředitel státního podniku nebo farář katolické farnosti) nebo je statutární orgán kolektivní (například představenstvo akciové společnosti či družstva). Bližší podrobnosti, jako je složení, ustanovování, pravomoci a odpovědnost těchto osob, stanoví zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, případně také zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, a stanovy či jiná zakladatelská smlouva dané korporace.
Literatura
- S. Černá, Obchodní právo 3. Akciová společnost. Praha 2006.
- J. Dědič a kol., Akciové společnosti. Praha 2007
- J. Hejda, Stanovy akciové společnosti a jejich změny. Praha 2006
- L. Jemelka – J. Břeň, Zákon o sdružování občanů, zákon o právu shromažďovacím, zákon o právu petičním: s komentářem. Praha 2007
- M. Žák a kol., Velký ekonomický slovník. Praha 2002
