V dnešním světě je Vilhjalmur Stefansson tématem, které upoutalo pozornost lidí ze všech oblastí života. S významným dopadem na společnost, každodenní život a kulturu se Vilhjalmur Stefansson stal klíčovým tématem dnešní konverzace. Od svého vlivu na způsob, jakým komunikujeme, až po dopad na globální ekonomiku, Vilhjalmur Stefansson vyvolal vášnivou debatu a řadu rozdílných názorů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Vilhjalmur Stefansson na naše životy a prozkoumáme jeho důsledky na osobní, sociální a globální úrovni.
Vilhjálmur Stefánsson | |
---|---|
![]() | |
Narození | 3. listopadu 1879 Gimli) ![]() |
Úmrtí | 26. srpna 1962 (ve věku 82 let) Hanover) ![]() |
Alma mater | Harvardova univerzita Severodakotská univerzita Iowská univerzita |
Povolání | objevitel, vysokoškolský učitel, etnograf a spisovatel |
Zaměstnavatel | Dartmouthova kolej |
Ocenění | medaile Charlese P. Dalyho (1918) Zakladatelova medaile (1921) Honorary Member of the American Polar Society |
Choť | Evelyn Stefansson Nef (1941–1962) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilhjalmur Stefansson (3. listopadu 1898 Gimli – 26. srpna 1962 Hanover) byl kanadský polárník a etnolog.
Pocházel z rodiny islandských přistěhovalců v Manitobě. Hlásil se k unitářství. Získal titul Bachelor of Arts na University of Iowa a doktorát z antropologie na Harvardově univerzitě. Prováděl vykopávky na Islandu, zúčastnil se expedice Ejnara Mikkelsena a žil mezi domorodci v deltě řeky Mackenzie. Pracoval pro Americké přírodovědné muzeum. Přišel s kontroverzní teorií o „blonďatých Eskymácích“, které označil za možné potomky středověkých severských mořeplavců.[1] Vedl průzkum Ostrovů královny Alžběty na lodi HMCS Karluk. V roce 1921 podnikl neúspěšný pokus zabrat Wrangelův ostrov pro Kanadu.[2] Na cestách Arktidou urazil celkem 32 000 km a objevil nové země Borden Island, Lougheed Island a Mackenzie King Island. V knize The Friendly Arctic nastínil perspektivy hospodářského rozvoje polárního regionu. Zastával názor, že arktičtí výzkumníci se musí poučit inuitským způsobem života a konzumovat převážně masitou stravu.[3]
Sympatizoval s komunismem a byl členem Organization for Jewish Colonization in Russia, propagující migraci Židů do sovětského Birobidžanu.[4]
V roce 1921 získal zlatou medaili Královské geografické společnosti. Byl členem The Explorers Clubu a předsedou History of Science Society. Je po něm pojmenován Stefanssonův ostrov, ležící v Nunavutu severovýchodně od Viktoriina ostrova.