Vilhjalmur Stefansson

V dnešním světě je Vilhjalmur Stefansson tématem, které upoutalo pozornost lidí ze všech oblastí života. S významným dopadem na společnost, každodenní život a kulturu se Vilhjalmur Stefansson stal klíčovým tématem dnešní konverzace. Od svého vlivu na způsob, jakým komunikujeme, až po dopad na globální ekonomiku, Vilhjalmur Stefansson vyvolal vášnivou debatu a řadu rozdílných názorů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Vilhjalmur Stefansson na naše životy a prozkoumáme jeho důsledky na osobní, sociální a globální úrovni.

Vilhjálmur Stefánsson
Narození3. listopadu 1879
Gimli)
Britské impériumBritské impérium Britské impérium
Úmrtí26. srpna 1962 (ve věku 82 let)
Hanover)
USAUSA USA
Alma materHarvardova univerzita
Severodakotská univerzita
Iowská univerzita
Povoláníobjevitel, vysokoškolský učitel, etnograf a spisovatel
ZaměstnavatelDartmouthova kolej
Oceněnímedaile Charlese P. Dalyho (1918)
Zakladatelova medaile (1921)
Honorary Member of the American Polar Society
ChoťEvelyn Stefansson Nef (1941–1962)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilhjalmur Stefansson (3. listopadu 1898 Gimli – 26. srpna 1962 Hanover) byl kanadský polárník a etnolog.

Životopis

Pocházel z rodiny islandských přistěhovalců v Manitobě. Hlásil se k unitářství. Získal titul Bachelor of Arts na University of Iowa a doktorát z antropologie na Harvardově univerzitě. Prováděl vykopávky na Islandu, zúčastnil se expedice Ejnara Mikkelsena a žil mezi domorodci v deltě řeky Mackenzie. Pracoval pro Americké přírodovědné muzeum. Přišel s kontroverzní teorií o „blonďatých Eskymácích“, které označil za možné potomky středověkých severských mořeplavců.[1] Vedl průzkum Ostrovů královny Alžběty na lodi HMCS Karluk. V roce 1921 podnikl neúspěšný pokus zabrat Wrangelův ostrov pro Kanadu.[2] Na cestách Arktidou urazil celkem 32 000 km a objevil nové země Borden Island, Lougheed Island a Mackenzie King Island. V knize The Friendly Arctic nastínil perspektivy hospodářského rozvoje polárního regionu. Zastával názor, že arktičtí výzkumníci se musí poučit inuitským způsobem života a konzumovat převážně masitou stravu.[3]

Sympatizoval s komunismem a byl členem Organization for Jewish Colonization in Russia, propagující migraci Židů do sovětského Birobidžanu.[4]

V roce 1921 získal zlatou medaili Královské geografické společnosti. Byl členem The Explorers Clubu a předsedou History of Science Society. Je po něm pojmenován Stefanssonův ostrov, ležící v Nunavutu severovýchodně od Viktoriina ostrova.

Odkazy

Reference

  1. ↑ NEWS, Nunatsiaq. Nunatsiaq News . 2009-03-20 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Vilhjalmur Stefansson | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca . . Dostupné online. 
  3. ↑ Medicine: All-Meat Controversy. Time. 1930-03-31. Dostupné online . ISSN 0040-781X. (anglicky) 
  4. ↑ Vilhjalmur Stefansson. uudb.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-06. 

Externí odkazy