V dnešním světě se Victor Jorgensen stalo tématem nejvyšší důležitosti a relevance v různých sférách života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Victor Jorgensen vyvolal velký dopad a vzbudil velký zájem veřejnosti. Kolem Victor Jorgensen existuje mnoho studií, výzkumů a diskusí, které dokazují jeho důležitost a potřebu porozumět mu do hloubky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Victor Jorgensen, analyzujeme jeho vliv na současnou společnost a jeho možný vývoj v budoucnosti. Kromě toho se zamyslíme nad možnými implikacemi a důsledky Victor Jorgensen v našem každodenním životě a také v rozvoji různých průmyslových odvětví a sektorů.
Victor Jorgensen | |
---|---|
![]() | |
Narození | 8. července 1913 Portland |
Úmrtí | 14. června 1994 (ve věku 80 let) West Linn |
Alma mater | Oregonská univerzita Reed College |
Povolání | fotograf a válečný fotograf |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Victor Jorgensen byl americký fotograf, který během druhé světové války pracoval pro Fotografický útvar letectva vojenských námořních sil (Naval Aviation Photographic Unit), který vedl Edward Steichen.[1]
Krátce poté, co Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor přijal Jorgensena Edward Steichen do Fotografického útvaru letectva vojenských námořních sil. Tato skupina dokumentovala a propagovala svou činnost v oblasti letectví a Steichen do ní přijímal ty nejtalentovanější fotografy. Bristol, stejně jako ostatní fotografové v Naval Aviation Photographic Unit, se podle Steichenovy rady soustředili na lidskou stránku moderní války.
Když válka skončila, Victor Jorgensen a dva jeho kolegové Charles Fenno Jacobs a Horace Bristol, stále ještě oblečení do uniforem, vešli do kanceláře společnosti Fortune a navrhli, zda by je časopis nenajal a nepřiřadil do různých koutů světa.
Desítky jeho snímků spadají do kategorie public domain a jsou k dispozici na úložišti obrázků Wikimedia Commons.