V dnešním světě se Vicentinské Alpy stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Vědět více o Vicentinské Alpy je nezbytné pro pochopení jeho dopadu na různé aspekty našeho každodenního života. Od svého vlivu na ekonomiku až po svou roli v populární kultuře se Vicentinské Alpy umístil jako ústřední téma současného diskurzu. V tomto článku se ponoříme do světa Vicentinské Alpy, abychom prozkoumali jeho různé aspekty a jeho relevanci v aktuálním kontextu.
Vicentinské Alpy Prealpi Vicentine | |
---|---|
![]() | |
Nejvyšší bod | 2 341 m n. m. (Cima Dodici) |
Rozloha | 3 000 km² |
Nadřazená jednotka | Východní Alpy |
Sousední jednotky | Fleimstalské Alpy, Dolomity, Brenta, Gardské hory, Benátská nížina |
Podřazené jednotky | Piccole Dolomiti, Monte Pasubio, Lobbia, Altipiano d'Asiago, Lessini |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | vápenec, dolomit |
Povodí | Adige, Piava, Brenta |
Souřadnice | 45°47′17″ s. š., 11°20′19″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vicentinské Alpy (italsky Prealpi Vicentine) jsou pohoří nacházející se v Itálii, východně od jezera Lago di Garda. Leží na území autonomní oblasti Trentino-Alto Adige na severu země a plocha pohoří (3 000 km²) zasahuje do území provincií Verona, Vicenza a Treviso. Nejvyšším vrcholem je Cima Dodici (2 341 m n. m.) ležící na severu hor.
Od sousedních Fleimstalských Alp je pohoří odděleno tokem řeky Brenta. Na západě území vymezuje hranice pohoří alpský tok Adige, který dělí masiv od sousedních Gardských hor.
Na severu rozděluje sedlo Fuggazze severní části hor na dva samostatné celky Monte Pasubio (2 232 m n. m.) a malý ale divoce formovaný celek Piccole Dolomiti (2 259 m n. m.). Na jihu se nachází další masiv, tentokrát nižších skupin Lobbia (1 689 m n. m.) a Monti Lessini (1 766 m n. m.). Naopak na severu hor je dominantní náhorní plošina Altipiano d'Asiago (2 341 m n. m.).