Dnes je Velký Kosíř tématem velkého významu a zájmu společnosti. Po dlouhou dobu byl Velký Kosíř předmětem studia a debat v různých oborech a disciplínách. Jeho význam spočívá v jeho přímém dopadu na každodenní život lidí a také v jeho vlivu v politické, kulturní, ekonomické a sociální oblasti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Velký Kosíř, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho relevanci dnes. Kromě toho se zamyslíme nad možnými výzvami a příležitostmi, které Velký Kosíř v současném kontextu představuje. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit poskytnout komplexní pohled na Velký Kosíř a jeho význam v současné společnosti.
Velký Kosíř | |
---|---|
![]() Pohled na Velký Kosíř ze silnice od Přemyslovic do Pěnčína | |
Vrchol | 442 m n. m. |
Prominence | 131 m ↓ sedlo nad Pěnčínem |
Izolace | 7,1 km → V Klučích |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Zábřežské vrchoviny |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Zábřežská vrchovina / Bouzovská vrchovina |
Souřadnice | 49°32′48″ s. š., 17°3′41″ v. d. |
![]() ![]() Velký Kosíř | |
Hornina | sedimenty |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velký Kosíř (hanácky Kosiř nebo Koséř) s výškou 442[1] m n. m. je výrazný vrch v geomorfologickém podcelku Bouzovská vrchovina, nejjižnějším to podcelku Zábřežské vrchoviny. Leží zhruba 9 km severozápadně od Prostějova a 15 km jihozápadně od Olomouce a jeho vrcholová část náleží ke katastru obce Slatinky, okres Prostějov. Jméno kopce pochází z protáhlého tvaru, který připomíná kosu.[2] Pro svou nápadnou polohu v rovinaté hanácké krajině bývá humorně nazýván „Hanácké Mont Blanc“.[3]
Na vrcholu kopce stojí 28 m vysoká rozhledna z roku 2013.[4]
Výrazný zalesněný protáhlý vrch vystupující jihozápadním prudkým svahem z rovin Hané. Ostatní svahy jsou pozvolné, na severo-severozápadě plynule navazující na další vrchy Zábřežské vrchoviny.
Zalesnění je tvořeno převážně smrkem, jihozápadní prudký svah dubem (chráněno přírodní rezervací Andělova zmola) a severozápadní svah ke Lhotě pod Kosířem smíšeným lesem. V poslední době (2017–2020) jsou smrkové monokultury rozsáhle napadené kůrovcem a vytvářejí se rozlehlé holiny.[5]
Vrch je tvořen sedimenty, konkrétně jílovitými břidlicemi, prachovcem a droby, na východě v oblasti lomů vápenci a dolomity.[6]
Na vrcholu kopce je již zmíněná 28 m vysoká dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m. Slavnostně otevřena byla 22. června 2013. Je ve tvaru komolého kužele s betonovým soklem obloženým kamenem, ve kterém je umístěno WC, pokladna, občerstvení a prodejna suvenýrů. Návrh rozhledny vypracovalo studio New Work. Na místě již v minulosti dřevěná rozhledna stála, a to od roku 1927 do r. 1939, kdy musela být pro špatný stav stržena.[7]
Severozápadně od vrchu se nachází pole a bývalý již zbořený statek Gabrielov. Na severovýchodním úpatí Kosíře při žluté turistické značce do Slatinic je památník čtyř letců, kteří zde zahynuli při havárii vrtulníku v roce 1998.[8] Nad obcí Čechy pod Kosířem se nad svahem nachází výklenková kaple Panny Marie Růžencové.[9] Při asfaltové cestě z Čelechovic na Hané u lomů je mohyla na památku Františka Palackého z roku 1898. Byla postavena při příležitosti 100. výročí jeho narození nákladem obce Čelechovice na Hané.[10]
V roce 2000 bylo území zalesněného kopce i s nejbližším okolím vyhlášeno Přírodním parkem Velký Kosíř. Dále se na území vrchu nachází národní přírodní památka Kosířské lomy, přírodní rezervace Andělova zmola a Malý Kosíř a přírodní památka Studený kout.
Přes vrchol vede zelená a žlutá turistická značka a naučná stezka Velký Kosíř a Velký Kosíř II.
Nejkratší výstup vede z obce Čechy pod Kosířem po žluté značce, je dlouhý asi 2 km s převýšením 165 metrů. Žlutá značka pak pokračuje do Slatinic. Zelená značka vede z Čelechovic na Hané a pokračuje přes Lhotu pod Kosířem do Ludéřova.
Naučné stezky Velký Kosíř tvoří okruhy. První vede jihozápadním úpatím kopce po cestě zvané Hraběnka (spolu se žlutou značkou), aby se na východě napojila na zelenou z Čelechovic na Hané a na západě se v obci Čechy pod Kosířem stočila na vrchol Kosíře. Druhá vede z vrcholu Kosíře po žluté značce do Slatinic a z nich přes Malý Kosíř a Slatinky zpátky na vrchol.[11]
Vrchol je též velmi dobře přístupný na kole, vedou na něj hned tři asfaltové cesty, po kterých vede cyklotrasa č. 6034 vedoucí z Čech pod Kosířem do Slatinic. První cesta vede ze Slatinek, druhá od Čelechovic na Hané a třetí od Lhoty pod Kosířem.