V dnešním světě se Veliki Tabor stalo relevantním tématem, které zajímá stále více lidí. Od svého vzniku až po dopad na současnou společnost Veliki Tabor upoutal pozornost akademiků, výzkumníků i fandů. S cílem lépe porozumět tomuto fenoménu nabízí tento článek komplexní pohled na Veliki Tabor, zkoumá jeho různé aspekty a zdůrazňuje jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy a multidisciplinárních přístupů se snaží poskytnout čtenáři široký a obohacující pohled na Veliki Tabor a jeho význam v dnešním světě.
Veliki Tabor | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Výstavba | 15. století |
Materiál | kámen |
Poloha | |
Adresa | Desinić, ![]() |
Nadmořská výška | 270 m |
Souřadnice | 46°9′16,9″ s. š., 15°39′3,9″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veliki Tabor je středověký hrad na severozápadě Chorvatska, v oblasti Záhoří, osm kilometrů od města Pregrada. Jeho základ byl postaven ve 12. století, hlavní části v 15. století a 16. století. Jeho jádro tak náleží ke gotice, mohutné kruhové věže a bastion jsou renesanční. Rozloha hradu je 3340 metrů čtverečních. Stavitelem hradu byl zejména maďarský šlechtický rod Ráttkayů, který ho vlastnil do roku 1793. V současnosti je ve vlastnictví státu a funguje jako muzeum. Podle některých spekulací stojí hrad na místě starořímské pevnosti z 2. století, spekuluje se také, zda v minulosti nebyl obklopen mořem.[1] Od roku 2002 se na hradě každoročně koná festival krátkých filmů. Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 2008–2011.[2] Hrad usiluje o zápis na seznam Světového dědictví UNESCO.[3] Pověsti kolem hradu se týkají hlavně Veroniky Desenické, již dal patrně zavraždit její nepřející tchán Heřman II. Celjský.[4]