Konkrétní problémy: úvod, vnitřní odkazy, kategorie a celková stylistika , dopřeložit
V prostorové statistice je teoretický variogram
funkce popisující stupeň prostorové závislosti na prostorové náhodné proměnné nebo na stochastickém procesu. Je definován jako odchylka rozdílu mezi polem hodnot ve dvou různých místech (x a y) v celé dané realizaci. (Cressie 1993).

.
Jestliže prostorový náhodný prvek má konstantní průměr
, je to ekvivalent očekávání čtvercového nárůstu hodnot mezi lokalitou
a
(Wackenagel 2003) (kde
a
nejsou souřadnice, ale body v prostoru):

,
kde
samotná je nazývána semivariogram. V případě stacionárního procesu variogram a semivariogram může být prezentován jako funkce
rozdílu h=y-x mezi dvěma místy pouze tímto vztahem (Cressie 1993):

.
V případě že je navíc proces izotropní, poté může být variogram a semivariogram prezentován funkcí
vzdálenosti
pouze (Cressie 1993):

.
Indexy
nebo
se většinou nepíší. Podmínky jsou používány pro všechny tři formy funkcí. Navíc, výraz "variogram" je občas používán pro označení semivariogramu, a
je občas používána pro variogram, což může být matoucí.
Vlastnosti
Podle (Cressie 1993, Chiles and Delfiner 1999, Wackernagel 2003), teoretický variogram má následující vlastnosti:
- Semivariogram není záporný
, protože je druhou mocninou.
- Semivariogram
ve vzdálenosti 0 je vždy 0, protože
.
- Funkcí je semivariogram pouze tehdy if it is a conditionally negative definite function, i.e. for all weights
subject to
a pozicí
it holds:

což koresponduje s faktem, že rozdíl
je dán záporem dvojnásobku sumy a musí být nezáporný
- V důsledku toho může být semivariogram nesouvislý pouze na začátku. Výška posunutí na začátku je označována jako nugget nebo nugget effect
- Jestliže kovarianční funkce stacionárního procesu existuje, je spojená s variogramem takto:

Pro nestacionární proces musí být přidána mocnina rozdílu mezi očekávanými hodnotami v obou bodech:

- Jestliže stacionární náhodné pole nemá žádnou prostorovou závislost (tj.
, semivariogram je konstantní
kdekoliv s výjimkou začátku kde je 0.
je symetrickou funkcí.
- V důsledku je
sudou funkcí.
- Jestliže náhodné pole je stacionární a ergodic tak,
koresponduje s variancí pole. Limita semivariogramu je také nazývána prahem.
Empirický variogram
Pro pozorování
v místech
je empirický variogram
definován jako (Cressie 1993):

kde
značí soubor párů pozorování
jakými jsou
a
je počet párů v souboru. (Všeobecně "aproximovaná vzdálenost"
se používá vykonáním jisté tolerance.)
Empirický variogram je použit v geostatistice jako první odhad (teoretického) variogramu potřebného pro prostorovou interpolaci krigingem.
Podle (Cressie 1993) pro pozorování
ze stacionárního náhodného pole
je empirický variogram s lag tolerance 0 je nezaujatý odhace teoretického variogramu jelikož:

Parametry variogramu
Následující parametry jsou často použity k popsání variogramu:
- nugget
: Velikost posunutí semivariogramu v jeho počátku.
- sill
: Limita, také práh semivariogramu
- range
: Rozsah ve kterém rozdíl variogramu přijde zanedbatelný V modelech s pevným prahem je to vzdálenost která je dosažena první. Pro modely s asymptotickým prahem, je to bráno jako vzdálenost, kde semivariance dosahuje 95 % prahu.
Modely variogramu
Empirický variogram nemůže být počítán pro každou lag vzdálenost
a vzhledem k rozdílům v odhadu není jisté že je správný, jak je definováno výše. Některé geostatistické metody jako je kriging potřebují správné semivariogramy. V aplikované geostatistice jsou empirické variogramy tudíž často upravovány podle modelu funkce zajišťující jejich správnost (Chiles&Delfiner 1999). Některé důležité modely (Chiles&Delfiner 1999, Cressie 1993):



Parametr
má odlišné hodnoty v různých odkazech, díky nejednoznačnosti definice v rozsahu. Např.
je hodnota použita v (Chiles&Delfiner 1999).
je 1 jestliže
a 0 jindy.
Diskuze
Tři funkce jsou používány pro popsání prostorové nebo časové korelace pozorování: korelogram, kovariance a semivariogram. Poslední je také jednoduše nazýván variogramem. Variogram na rozdíl od semivariogramu ukazuje, kde je značný stupeň prostorové závislosti ve vzorku prostorové.
Variogram je klíčovou funkcí v geostatistice, stejně jako se používá pro "fitování" modelu časové nebo prostorové korelace pozorovaného jevu. Experimentální variogram je používán pro vizualizaci možné prostorové/časové korelace a variogramový model je používán k definování váhy krigingové funkce. Všimněte si, že experimentální variogram je empirický odhad kovariance Gaussovského procesu. Jako takový nemusí být přímo použitelný v krigingu bez omezení nebo dalšího zpracování. To vysvětluje proč je používán pouze omezený počet modelů variogramu: lineární, sférický, gaussovský a exponenciální.
Jestliže je variogram použit k popsání korelace rozdílných proměnných je nazývám křížový-variogram. Křížový variogram je používán v ko-krigingu. V případě, že proměnná je binární nebo reprezentuje třídy hodnot, poté mluvíme o indikátoru variogramu. Indikátor variogramu je používán v indikátor krigingu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Variogram na anglické Wikipedii.
Literatura
- Cressie, N., 1993, Statistics for spatial data, Wiley Interscience
- Chiles, J. P., P. Delfiner, 1999, Geostatististics, Modelling Spatial Uncertainty, Wiley-Interscience
- Wackernagel, H., 2003, Multivariate Geostatistics, Springer
- Burrough, P A and McDonnell, R A, 1998, Principles of Geographical Information Systems
- Isobel Clark, 1979, Practical Geostatistics, Applied Science Publishers
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Variogram na Wikimedia Commons