V dnešním světě je Valentin Frumald téma, které ve společnosti vyvolalo velký zájem a debatu. S rozvojem technologií a globalizací se Valentin Frumald stal klíčovým prvkem, který proniká do různých sfér každodenního života. Od politiky po populární kulturu, Valentin Frumald zanechal nesmazatelnou stopu v moderním světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Valentin Frumald a jak ovlivnil životy lidí po celém světě. Od svého vlivu na ekonomiku až po dopad na životní prostředí, Valentin Frumald je téma, které si zaslouží být analyzováno a probráno do hloubky.
Reverendus Dominus Valentin Frumald | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Znak | ![]() |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | lat. Valentin Frumeldus (Frumwald či Frumvald) |
Datum narození | 1547 |
Místo narození | Děčín |
Datum úmrtí | 1624 (ve věku 76–77 let) |
Povolání | katolický kněz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valentin Frumald, (latinsky) Valentin Frumeldus; někdy uváděn nepřesně jako Frumwald či Frumvald (1547 Děčín – 1624)[1] byl český katolický kněz a kronikář.[2]
Po třech kaplanských letech v Zákupech se v roce 1573 stal oltářníkem v kostele sv. Petra a Pavla v České Lípě.[3] Roku 1574 se stal farářem v Dobranově a vedl zdejší správu plných 36 let. Za svou horlivost byl jmenován proboštem u kostela Máří Magdalény v České Lípě, kde působil od roku 1592. Díky pamětní knize, kterou vedl a jež se dochovala,[4] se stal významnou osobností kulturních i politických dějin zdejšího kraje na přelomu 16. a 17. století. Místní kostel sv. Jiří v Dobranově byl za Frumalda přestavěn v roce 1579 po vzoru Křížového kostela v České Lípě.[5] V letech 1576-1590 také duchovně spravoval farnost Brenná.
Jednalo se o významnou osobnost předbělohorského období s velkým vlivem na okolí Zákup. Byl to on, kdo jako kronikář, uvedl existenci Kašpara Görschdorffera z Prorub jakožto zákupského hejtmana.[6] Díky nedostatku katolických farářů nebyly obsazeny mnohé farnosti na Českolipsku (převažovaly především protestantské, zvláště v České Lípě), proto Frumald musel duchovní služby vykonávat v širokém okolí. O protestantských duchovních – zvláště luterského a kalvínského vyznání – se vyjadřoval dosti hanlivě a nechodil daleko pro ostré slovo. Zápisy v jeho kronice končí 9. února 1614.[3]